Al Pacino si v roce 1991 zahrál v romantické komedii Frankie a Johnny právě propuštěného vězně Johnnyho, kterého ve své newyorské restauraci zaměstná jeho známý a kamarád Nick (Hector Elizondo). Zde Johnny potká servírku Frankie (Michelle Pfeiffer) a zamiluje se do ní. Jednoduchou, ale neodolatelnou story natočil zkušený tvůrce romantických komedií Garry Marshall, který rok předtím slavil svůj největší životní úspěch s nesmrtelnou Pretty Woman. Film Frankie a Johnny neměl ani zdaleka takový komerční úspěch, ve skutečnosti byl spíše neúspěšný, což nic nemění na tom, že jde o příjemnou oddechovou záležitost. Navíc herecká chemie mezi oběma ústředními herci fungovala skvěle.
Dalším důkazem, že Pacino nehrál jen mafiány a gangstery, případně policisty, je romantické drama Bobby Deerfield, které v roce 1977 natočil Sydney Pollack. Pacino zde hrál automobilového závodníka, který se zamiluje do ženy jménem Lillian (Marthe Keller). Ačkoliv jsou z úplně jiného světa, oba mají svým způsobem blízko ke smrti. Právě díky hercům jde o trochu více než jen o obyčejný romantický příběh s tragickým koncem. Také tento film nebyl ve své době komerčně úspěšný a ani kritika ho nešetřila. S odstupem času se však Bobby Deerfield zařadil k Pacinovým nejlepším rolím.
V roce 1997 se Pacino blýskl v dramatu režiséra Taylora Hackforda Ďáblův advokát rolí vládce pekel vystupujícího ve filmu pod jménem John Milton (podle středověkého autora stejného jména, autora básně Ztracený ráj, jejímž hlavním protagonistou je padlý anděl Satan), který na Manhattanu zaučuje mladého právníka Kevina Lomaxe (Keanu Reeves). Pacino se v této vděčné roli dostatečně herecky až teatrálně vyřádil, a i když za ni žádného Oscara nezískal, vidět ho jako Mefistofela v New Yorku je k nezaplacení.
O osmnáct let dříve se Pacino předvedl v soudním dramatu ...a spravedlnost pro všechny režiséra Normana Jewisona. Hrál zde idealistického právníka Arthura Kirklanda, který má obhajovat soudce viného znásilněním. Zvítězí právo, nebo čest? Role v tomto filmu byla Pacinovi psaná na tělo a on se v ní mohl - ve finále filmu - doslova roztrhat na kusy. Tu smršť emocí, kterou dokázal na diváky ve své závěrečné řeči přenést, byla a je strhující. Šlo o jeho pátou neproměněnou oscarovou nominaci. Pacino měl za sebou v 70. letech šnůru velkých výkonů, tento byl posledním z nich.
Na svého prvního Oscara si Pacino musel počkat až do 29. března 1993, kdy po sérii zklamání, která prožil v 70. letech, obdržel svou první sošku za drama Vůně ženy režiséra Martina Bresta. V remaku italského filmu hrál postavu slepého vysloužilého plukovníka Franka Sladea. Sice tu nehrál hlavní roli, tou byl ve skutečnosti student Charlie Simms (Chris O'Donnell), který se ve filmu o slepého plukovníka staral, ale Pacinův výkon zde byl natolik dominantní, že si za tuto roli nakonec skutečně sošku za Nejlepší hlavní herecký výkon odnesl. V této, namísto vedlejší herecké kategorii, byl za Vůni ženy nominován nejspíš proto, že byl ve stejném roce nominován i v kategorii vedlejší za drama Konkurenti.
V roce 1997 si Pacino zahrál ještě s jednou, tehdy ještě mladou vycházející hvězdou, což byl vedle Keanu Reevese (ještě v době před Matrixem) i Johnny Depp (v době před kapitánem Jackem Sparrowem), v kriminálním filmu Krycí jméno Donnie Brasco. Pacino tu představoval mafiánského pěšáka přezdívaného Lefty. Ten udělal životní chybu v momentě, když do tajů mafiánského řemesla začne zaučovat zloděje šperků Donnieho Brasca, jinak muže jménem Joseph Pistone, který pracuje v utajení pro FBI. Přesvědčivě působící kriminální drama natočil britský režisér Mike Newell.
V kriminálním dramatu Psí odpoledne režiséra Sidneyho Lumeta natočeném podle skutečné události hrál Pacino nezkušeného bankovního lupiče Sonnyho, který se se svými dvěma kumpány Salem (John Cazale) a Steviem (Gary Springer) rozhodne vyloupit banku v Brooklynu. Podnik se vyvine v celonárodně sledovanou událost. Kromě samotného vyjednávání s policejním detektivem, seržantem Morettim (Charles Durning), musí Sonny řešit také problémy se svou bývalou ženou Angelou (Susan Peretz) a se svým milencem Leonem (Chris Sarandon). Psí odpoledne je dodnes skvělým kouskem, při kterém každému, kdo jej viděl, vytane scéna, kde Pacinův Sonny burcuje přihlížející diváky výkřiky: "Attica! Attica!".
V roce 1983 se Pacino sešel s režisérem Brianem De Palmou na remaku klasické gangsterky Zjizvená tvář. Zahrál si v ní kubánského uprchlíka Tonyho Montanu, který se v 80. letech vypracuje na mafiánského bosse. Film je dnes už legendou, ale ve své době bylo kritizováno obrovské násilí v něm zobrazené. Dnes, v éře po Pulp Fiction: Historky z podsvětí, v němž bylo násilí dotaženo ad absurdum, je naopak Zjizvená tvář vnímaná jako mistrovské dílo svého žánru. Epické je pak finále, v němž "nezničitelný" Montana odolává sám mnohanásobné přesile i dešti kulek, které ho provrtávají, zatímco dál stojí a křičí na své protivníky. Skvělá je také scéna, kdy přebírá pozici po svém bosovi Frankovi (Robert Loggia). Montanovu milenku Elvíru tu hrála Michelle Pfeiffer, s níž se Pacino sešel o necelých deset let později ve Frankiem a Johnnym.
Se Sidneym Lumetem se Pacino poprvé sešel na kriminálním dramatu Serpico, které je dnes už klasickým snímkem policejního, detektivního žánru. Hrál tu mladého idealistického policistu Franka Serpica, který začíná pracovat u newyorského policejního sboru. Z počátečního nadšení se pro Serpica stává policejní práce donkichotským posláním, protože boj s korupcí ve vlastních řadách je daleko těžší než práce v terénu. Pacino dal do postavy Serpica vše, čeho byl schopen a snímek je dnes stejně legendární jako herec sám.
Pacinovou životní rolí je pak Michael Corleone z mafiánské filmové série Kmotr podle knihy Maria Puza, kterou natočil Francis Ford Coppola. Právě jemu může vděčit za roli, která z něj udělala hvězdu. Coppola tvrdohlavě trval na Pacinovi, kterého rok předtím viděl v dramatu Panika v Needle Parku. Nebýt jeho tvrdohlavosti, mohla se Pacinova filmová kariéra odvíjet zcela jinak. Z Michaela Corleona však udělal roli, která mu zajistila hvězdnou slávu. Nejdůležitější ze všech tří Kmotrů je právě první díl, v němž musel do své postavy promítnout vývoj od naivního válečného hrdiny v nelítostnou hlavu vraždícího klanu, který postupně odstraňuje všechny překážky, a ve druhém díle i své bližní.
Pacino ale při své první oscarové nominaci za Kmotra doplatil na přítomnost hvězdného Marlona Branda, který byl nominován a získal Oscara za hlavní roli, takže Pacino nebyl nominován za roli hlavní, ale vedlejší, ačkoliv to byla právě jeho postava, která byla ve filmu tou hlavní. Za druhý díl byl pak o dva roky později nominován už v hlavní roli. Ani tak ale za ni Oscara nezískal. Za třetí díl se nominace už nedočkal.
Čestná zmínka: filmy, které se do top 10 nevešly: Strašák, Na lovu, Author! Author!, Moře lásky, Dick Tracy (nominace na Oscara za vedlejší roli), Konkurenti (nominace na Oscara za vedlejší roli), Carlitova cesta, Nelítostný souboj, Vítězové a poražení, Insider: Muž, který věděl příliš mnoho, Simone, Insomnie, Kupec benátský, Druhá míza.
