Letošnímu ročníku předávání cen Asociace zahraničních novinářů sdružených v Hollywoodu překvapivě dominovala road movie
Zelená kniha, který získal tři Zlaté glóby. Ironií je, že film získal Zlatý glóbus v kategorii muzikál nebo komedie, ačkoliv jde o drama. Je v něm sice i humor, ale primárně jde o drama.
Zelená kniha se v kategorii Nejlepší film dělila o hlavní cenu s biopicem
Bohemian Rhapsody, který byl paradoxně oceněn v kategorii drama, ačkoliv by se právě tento film o skupině Queen hodil do kategorie, v níž bodovala
Zelená kniha, mnohem více. Nic to ale nemění na tom, že
Zelená kniha si svá ocenění zaslouží právem.

Název filmu dala kniha
The Negro Motorist Green Book, zkráceně
Green Book, což byla speciální příručka pro Afroameričany na cestách v polovině 20. století, která jim měla pomoci najít restaurace a motely, kde by je přijali. Ve filmu tuto příručku vyfasuje bělošský vyhazovač italského původu Frank "Tony Lip" Vallelonga (
Viggo Mortensen), který získá práci jako dvouměsíční doprovod černošského pianisty "Doca" Dona Shirleyho (
Mahershala Ali). Spolu se vydávají na turné po americkém jihu, v té době rasově striktně segregovaném. Černoši měli vyhraněná místa, kam směli a kam jim byl přístup zakázán.
Názorně to ukazuje například scéna, kde dvojice dorazí na soukromou párty bohaté bělošské rodiny. Té nevadí pustit černocha do svého domu, aby jim zahrál klasické skladby Brahmse nebo Chopina, ale na své WC ho nepustí. Jednodušší a lepší příklad nesmyslnosti rasové segregace snad ani nelze ukázat. A to je předností celého filmu. Ačkoliv jde o vážné drama nepostrádající humor, jenž plyne z protikladných povah obou hlavních protagonistů (Frank Vallelonga je nekomplikovaný buran, Don Shirley je kultivovaný intelektuál), nehraje si film na velké umění a je v nejlepším slova smyslu divácký.

Režisér
Peter Farrelly završil
Zelenou knihou dlouhou éru, kterou začal v roce 1994 kultovní buranskou komedií
Blbý a blbější. A je-li
Blbý a blbější rub mince, pak
Zelená kniha je její líc. Zatímco prvně jmenovaný snímek je nenáročná pitomost se záměrem jen pobavit, pak
Zelená kniha, drama s vážným námětem, se o ambice bavit naštěstí nepřipravilo. Nejedná se o snobský pokus komediálního režiséra omráčit publikum najednou vážným filmem, ale o přirozený vývoj, k němuž Farrelly během třiceti let dospěl. Že jde o jeho nejlepší film, pak snad ani nemá smysl dodávat.
Samozřejmě základem kvalitního filmu je scénář a ten je v tomto případě mimořádně dobrý. Podle pamětí Franka Vallelongy ho napsal jeho syn Nick. Spolu s ním na scénáři pracovali také režisér Farrelly a
Brian Currie. Tím nejlepším na
Zelené knize je ale herecká chemie mezi oběma ústředními protagonisty. Oba jsou výborní. Viggo Mortensen, který pro roli slušně přibral, je jako pologramotný, ale zdravým selským rozumem vybavený buran prostě skvělý a Zlatý glóbus za herecký výkon by si zasloužil stejně jako jeho herecký partner Mahershala Ali, jenž byl oceněn za Nejlepší vedlejší výkon. Třetí Zlatý glóbus pak získal scénář.
Právě za něj byli tvůrci kritizováni příbuznými skutečného Dona Shirleyho kvůli tomu, že byl napsán jen z pohledu jednoho z protagonistů. Nicméně tato kritika nemá vliv na filmové kvality
Zelené knihy, která není jen dobrá, ale výjimečně podařená. Nyní už zbývá jen doufat, že bude oceněna i nějakými těmi Oscary. Bezpochyby se jedná o jeden z nejlepších filmů minulého roku.
P.S.:
Zelená kniha má v kinech premiéru 7. března.
Originální trailer filmu Zelená kniha