Skupina lupičů ukradne dva miliony dolarů, během akce ale jejich lup shoří a všichni zahynou, takže po nich zbydou akorát jejich pozůstalé manželky. Vdovu Veronicu (Viola Davis) pak kontaktují černošští gangsteři, jimž patřily ty ukradené peníze, jimiž plánovali financovat volební kampaň svého šéfa do funkce starosty Chicaga, a chtějí po ní během jednoho měsíce škodu nahradit. Veronica se proto spojí s dalšími dvěma vdovami (Michelle Rodriguez a Elizabeth Debicki) a přesvědčí je, že jedinou možností, jak dluh splatit, je provést ještě větší loupež, kterou měli jejich manželé naplánovanou do budoucna…Ve filmu také hraje Liam Neeson, ale byla by chyba myslet si, že jde o nějaký další akční thriller s Liamem Neesonem (hraje totiž jednoho z těch lupičů, co jsou zabiti policií hned na začátku filmu, a pak se sem tam mihne ve flashbacku). Ve skutečnosti je film Vdovy velmi neakčním dramatem o ženách různého věku, národnosti a sociálního zázemí, které se navzájem neznaly, dokud byli jejich partneři na živu, a které jsou po jejich smrti vrženy do existenciální krize, kterou jsou nuceny řešit narychlo naplánovanou několikamilionovou loupeží, aniž by kterákoli z nich měla byť minimální zkušenosti s krádežemi a organizovaným zločinem.
Postupně a velmi zvolna se pak film překlápí do thrilleru vrcholícího loupeží provedenou těmito ženami, jejichž dramatické, nepředvídatelné a psychologicky realistické počínání je napříč celým příběhem prokládáno vedlejšími dějovými liniemi, v nichž figurují zaprvé ti zmínění gangsteři a jejich volební kandidát a zadruhé jejich největší volební konkurent, politik Jack (Colin Farrell), syn předchozího chicagského starosty (Robert Duvall). A trojici hlavních hrdinek, dotlačených okolnostmi ke zločinu, později doplní ještě jedna žena (Cynthia Erivo), aby jim dělala řidičku.Předlohou Vdov je stejnojmenná televizní minisérie z roku 1983, která se v roce 1985 dočkala pokračování a v roce 2002 dokonce i volně inspirované seriálové předělávky – a ani film Vdovy nebere původní minisérii úplně doslova. Natočil jej režisér Steve McQueen (Hlad, Stud, 12 let v řetězech), s nímž spolupracovala na scénáři spisovatelka Gillian Flynn, autorka knižních předloh ke snímkům Temné kouty a Zmizelá (a též scenáristka Zmizelé). Výsledkem jejich práce je příběh napěchovaný zajímavým dějem bohatým na chytré dialogy a zvraty, u nějž není třeba napjatě čekat na to, kdy už konečně začne ta loupež, protože i veškeré dění před ní je pozoruhodné, skvěle vyprávěné, výborně napsané a režírované a bravurně zahrané.
Zároveň jde o snímek, který strká hluboko do kapsy nedávnou Debbie a její parťačky a nabízí pro změnu pořádný „ženský“ zlodějský film, jaký si ženy zaslouží – nepase se po povrchním pozlátku a akt samotné loupeže dokonce víceméně upozaďuje ve prospěch toho, že se zevrubně zabývá tím, co jsou jeho hrdinky zač, z jakých poměrů pocházejí a jak vedou či vedly své životy, a nechává je zazářit v konfrontaci s nečekanými překážkami, jimž jsou nuceny čelit, aniž by přitom riskoval ztrátu efektnosti. Nicméně je to efektnost vyplývající z osudového údělu hrdinek potýkajících se s psychicky i fyzicky náročnou zkouškou, z psychologicky vybudovaných situací, spletitě propojených dějových vláken, hereckých výkonů všech zúčastněných a z dojmu opravdovosti, nikoli z audiovizuálních prvků. Vizuálně jsou Vdovy naopak výrazně utlumené a neokázalé, stejně jako nezvykle minimalistický hudební doprovod Hanse Zimmera.
Zároveň jde o snímek, který strká hluboko do kapsy nedávnou Debbie a její parťačky a nabízí pro změnu pořádný „ženský“ zlodějský film, jaký si ženy zaslouží – nepase se po povrchním pozlátku a akt samotné loupeže dokonce víceméně upozaďuje ve prospěch toho, že se zevrubně zabývá tím, co jsou jeho hrdinky zač, z jakých poměrů pocházejí a jak vedou či vedly své životy, a nechává je zazářit v konfrontaci s nečekanými překážkami, jimž jsou nuceny čelit, aniž by přitom riskoval ztrátu efektnosti. Nicméně je to efektnost vyplývající z osudového údělu hrdinek potýkajících se s psychicky i fyzicky náročnou zkouškou, z psychologicky vybudovaných situací, spletitě propojených dějových vláken, hereckých výkonů všech zúčastněných a z dojmu opravdovosti, nikoli z audiovizuálních prvků. Vizuálně jsou Vdovy naopak výrazně utlumené a neokázalé, stejně jako nezvykle minimalistický hudební doprovod Hanse Zimmera.Při vší té chvále je však ještě potřeba zmínit, že vedlejší dějové linie s Colinem Farrellem, Robertem Duvallem a černošskými gangstery (mimo jiné Daniel Kaluuya z filmu Uteč) nejsou tak výrazné a poutavé jako hlavní příběhová rovina s trojicí/čtveřicí žen, že v závěru nejsou všechny ty dějové meandry kvůli mírně zkratkovitému finále dostatečně ukončeny a že jeden skvělý zvrat film sám vyzradí až příliš brzy, přestože v pozdější fázi příběhu by zapůsobil podstatně silněji. Nicméně to jsou jediné zásadnější výtky, které lze k Vdovám mít.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
