23. března zemřela jedna z největších ikon Hollywoodu, potažmo celé světové kinematografie, a symbol ženské krásy Elizabeth Taylor. Pojďte si v krátkosti připomenout její bohatou kariéru plnou zvratů a překvapení.
Dame Elizabeth Rosemond Taylor se narodila 27. února 1932 v londýnském Hampsteadu. Oba její rodiče však byli Američané (pocházeli z Arkansasu). Otec pracoval jako obchodník s uměním, matka byla herečka přezdívaná Sara Sothern. Do školy začala chodit ještě v Anglii, jelikož ale rodina v roce 1939 uprchla před Hitlerem do USA, školní docházku dokončila společně se svým bratrem ve Státech.
Vzhledem k profesi matky měla Liz k herectví velmi blízko a ihned po příjezdu do USA se stala středem zájmu v Hollywoodu. Matčini známí ji přesvědčovali, aby šla zkusit konkurz na roli Bonnie Blue, dcery Scarlett v právě natáčené adaptaci
Severu proti Jihu. To ovšem matka odmítla, protože nechtěla, aby Liz hrála ve válečném filmu, když před ní právě utekla (navíc měla v plánu se ihned po skončení bojů do Evropy vrátit). Přesto se o ni studia hodně zajímala. V roce 1941 Taylor podepsala první, sedmiletou smlouvu s Universal Pictures. Rok nato debutovala ve filmu
There´s One Born Every Minute. Nedlouho po něm ovšem studio z neznámých důvodů smlouvu s Liz vypovědělo. Některé spekulace mluví o tom, že v Universalu moc vítána nebyla, neboť měla až moc dospělou tvář a staré oči.
Zrod hvězdy
Bez práce ale dlouho nezůstala, protože ji okamžitě získal Benny Thau pro MGM, který si na ni pamatoval z předchozích pohovorů. Hned v roce 1943 si zahrála ve filmu
Lassie se vrací. Na základě úspěchu filmu a výkonu si studio její služby zajistilo na celý rok. Kariéra Elizabeth Taylor se rozjížděla dvěma menšími rolemi ve snímcích
Jana Eyrová a
Bílé útesy doverské. Průlom přišel s filmem
O velkou cenu, který měl premiéru na Vánoce roku 1944. Po boku Mickey Rooneyho a tehdy vycházející hvězdičky Angely Lansbury si v něm zahrála dívku usilující zvítězit se svým koněm ve Velké národní. Přestože si během natáčení při pádu z koně přivodila zranění, ze kterého si do budoucna odnesla poměrně velké následky, osobně považovala tento snímek za nejlepší film, co kdy udělala.
O velkou cenu si komerčně vedl dobře a Taylor rázem získala dlouhodobý kontrakt.
V roce 1946 obhájila svou pozici snímkem
Odvážná Lassie, jehož úspěch jí zajistil plat 750 dolarů týdně. Šla z filmu do filmu a stávala se z ní obrovská hvězda. V patnácti zazářila v
Life With Father a vedle tehdejších stars Williama Powella, Irene Dunne a Zasu Pitts se rozhodně neztratila. Přechod od dětské hvězdy k dospělé zvládla bez větších obtíží. V roce 1956 se objevila po boku Jamese Deana ve veleúspěšném
Obrovi. Poté už přišla série čtyř oscarových nominací v řadě -
Raintree Country (1957),
Kočka na rozpálené plechové střeše (1958),
Suddenly, Last Summer (1959) a
Telefon Butterfield 8 (1960). V posledně jmenovaném filmu ztvárnila prostitutku, která se zaplete se ženatým mužem. Této role se chopila s takovou bravurou, že nominaci proměnila v zisk prvního Oscara.
Osudová Kleopatra
Po náročné sérii filmování si Taylor dala tříletou pauzu a po vypršení smlouvy od MGM odešla. Její návrat do světa filmu ale stál za to. V roce 1963 totiž ztvárnila slavnou egyptskou královnu Kleopatru. Za roli, která se později stala ikonickou a její nejslavnější, inkasovala rovný milion dolarů. Jeden z nejslavnějších a ve své době také nejdražších filmů historie z ní definitivně udělal legendu a jen umocnil její hvězdný status. Historku o tom, jak při natáčení potkala svého budoucího pátého manžela Richarda Burtona, se kterým natočila přes desítku filmů, zná dnes úplně každý.
Po
Kleopatře se ovšem objevovala ve filmech značně kolísavé kvality, na nichž kritici většinou nenechali nit suchou. Zpět do první ligy ji vrátila role Marthy v psychologickém dramatu
Kdo se bojí Virginie Woolfové?, za niž získala svého druhého Oscara. Mnozí odborníci považují tuto roli za její životní a nikdy nepřekonanou. Kdo film viděl, musí jim dát za pravdu.
Od této chvíle však začal její pozvolný pád. I když se objevovala v mnoha snímcích, na předchozí úspěch už navázat nedokázala. Z těch známějších stojí za zmínku
Zkrocení zlé ženy (1967), opět s Burtonem,
Páv se zlatým okem (1967) s Marlonem Brandem,
Tajný obřad (1968) s Miou Farrow nebo
Rozbité zrcadlo (1980). Pravidelně se objevovala i v televizi a v divadle, výraznější rolí zde ale na sebe neupozornila.
Kosmetika, náboženství a Michael Jackson
Elizabeth Taylor neproslula jen jako herečka, ale také jako tvář charitativních organizací. Po smrti svého přítele Rocka Hudsona v roce 1985 začala s kampaní na podporu boje proti AIDS a jeho obětem. Angažovala se také v náboženství - ve svých sedmadvaceti letech konvertovala k židovské víře, přijala jméno Elisheba Rachel a po celý život podporovala judaismus, což jí mnozí měli za zlé. V neposlední řadě vyvinula v devadesátých letech úspěšnou řadu voňavek. Elizabeth byla zřejmě také jedinou skutečnou přítelkyní krále popu a věčného dítěte Michaela Jacksona. Dokázala si k němu najít cestu a nedala na něho dopustit. Oba jsou pohřbeni na stejném hřbitově.
Hvězdu bohužel po celý život provázely vážné zdravotní problémy, které se jí nakonec staly osudnými. Pětkrát měla zlomenou páteř, v obou kyčlích měla endoprotézu, přežila operaci zhoubného nádoru a rakovinu kůže, dvakrát prodělala život ohrožující záchvaty zápalu plic. Léčila se také z alkoholismu a drogové závislosti. V únoru letošního roku byla hospitalizována se srdečními problémy v nemocnici v Los Angeles, odkud se už nevrátila. Její srdce vypovědělo službu 23. března.
Profesionální manželka
Soukromý život Elizabeth Taylor byl bouřlivý, což dokládá známý fakt, že byla osmkrát vdaná. Jejími manžely postupně byli Conrad Hilton, Michael Wilding, Michael Todd, Eddie Fisher, dvakrát Richard Burton, John Warner a Larry Fortensky. Možná překvapí, že děti má pouze čtyři - dva syny a dvě dcery, z toho jednu adoptovanou. Zanechala po sobě rovněž deset vnoučat a čtyři pravnoučata.
KROK 1: FILMY, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT:
Kleopatra (1963)
Monstrózní, téměř čtyřhodinový film stojí hlavně na výkonech ústředního trojúhelníku Elizabeth Taylor, Rex Harrison a Richard Burton. I přes historické nepřesnosti, místy obrovskou roztahanost a pomalé tempo, baví film i po skoro padesáti letech od svého vzniku. Nutno jej vidět, pokud to myslíte se zájmem o film alespoň trochu vážně. A opravdu nehleďte na to, že
Kleopatra byla ve skutečnosti dost ošklivá. Pro nás to bude vždy Taylor.
Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966)
Přepis absurdního dramatu Edwarda Albeeho vypráví o tom, že slova jsou ta nejmocnější zbraň na světě. Neuvěřitelně mrazivá sonda do života jednoho uvadajícího vztahu stojí na famózních výkonech skutečných manželů Taylor a Burtona. Jejich promluvy a satirické dialogy, které ale vedou k obrovské tragédii, jim beze zbytku uvěříte a nedokážete pochopit, jak mohli dále normálně fungovat. Oscar pro Taylor absolutně zasloužený.
Zkrocení zlé ženy (1967)
Adaptace Shakespearovy hry, opět v čele s manželským párem Taylor - Burton. Tentokrát se ale budete hlavně bavit. Italské manželství a role fúrie pro Taylor asi neměly ke skutečnosti daleko, což z filmu Franca Zeffirelliho dělá jednu z vůbec nejlepších zfilmovaných shakespearovek. Chcete-li další doporučení, mrkněte na náš
Stroj času, kde se rozepsal kolega Jan Jaroš.
Kočka na rozpálené plechové střeše (1958)
Do třetice zfilmovaná divadelní hra, tentokrát od Tennesseeho Williamse. Pohled na jednu nefungující rodinu, kde se až s blížící se smrtí jednoho z jejích členů odhalují skutečné charaktery všech přítomných, zaujme kromě námětu a dialogů také vynikajícími hereckými výkony Elizabeth Taylor a Paula Newmana. I chemie mezi nimi funguje brilantně.
KROK 2: FILMY, KTERÉ BYSTE MĚLI VIDĚT
Obr (1956)
Epická, tříapůlhodinová sága jedné rodiny. Soupeření pozemkových vlastníků s naftovými magnáty je typicky americké téma a hollywoodské zpracování správně velkolepé. Kromě Taylor se těšte i na Jamese Deana, který zemřel pouhé dva týdny po dokončení snímku.
Telefon Butterfield 8 (1960)
Nejednoznačně přijatý (a v našich končinách dost těžko sehnatelný) snímek o tom, jak jedna prostitutka marně hledá lásku a sebeúctu tak dlouho, až se zaplete se ženatým mužem, stojí za vidění hlavně kvůli tomu, že za něj Taylor získala svého prvního Oscara. Paradoxní je, že i přesto ho nenávidí a roli v něm se dlouho bránila aby ji nakonec přijala kvůli nemožnosti vyvázat se ze smlouvy s MGM.
Nespavost (1973)
Mysteriózní thriller o bohaté manželce, kterou chce manžel navždy zavřít do blázince, prohlásit za nesvéprávnou a za její peníze si užívat s milenkou, opět stojí na brilantním výkonu Taylor. Mrazivý hororový snímek dokazuje, že měla všestranný talent a dokázala zahrát úplně cokoli.
KROK 3: FILMY PRO FANOUŠKY
Páv se zlatým okem (1967)
Dodnes nedoceněné drama Johna Hustona vypráví o sexuálních frustracích několika postav v uzavřeném prostředí vojenské základny na americkém jihu. Vizuálně velmi zvláštně řešený film je hlavně silným emotivním zážitkem a zaujme famózními výkony Marlona Branda jako latentního homosexuála a právě Elizabeth Taylor v roli jeho dominantní a poněkud přelétavé manželky.
Vlak s mlékem zde již nestojí (1968)
Další divadelní adaptace Tennesseeho Williamse, ve které září Elizabeth Taylor. Po boku jí zde stojí opět Richard Burton. Jelikož je divadelnost z filmové adaptace cítit až příliš a herecké výkony jsou značně nevyrovnané, fanoušci Elizabeth si užijí hlavně plejádu účesů a kostýmů, které pro ni byly speciálně připraveny.
Malá noční hudba (1977)
Oscarem za hudbu oceněný muzikál, na jehož produkci se kromě USA podílelo ještě Rakousko společně se Západním Německem, je filmovým přepisem stejnojmenné divadelní záležitosti kompletně napsané ve tříčtvťovém rytmu. Fanoušky Elizabeth zaujme hlavně tím, že tu božská Liz také zpívá, podle ohlasů se jí to ale příliš nedaří. Někteří také píší, že se do titulní role tajemné ženy půjčující si a zotročující zadané muže moc nehodí. Fanoušci by se o tom měli rozhodně přesvědčit na vlastní oči a uši.
Rozbité zrcadlo (1980)
V adaptaci románu Agathy Christie, jejíž hrdinkou je slečna Marplová, září hlavně představitelka titulní role Angela Lansbury. V režii bondovského Guye Hamiltona se objevuje celá řada hvězdných jmen (Geraldine Chaplin, Tony Curtis, Kim Novak) a samotná Taylor je jen jedna z řady. I díky jejím břitkým slovním výměnám a soubojům s Kim Novak ji ale rozhodně nepřehlédne žádný fanda.
VAROVÁNÍ: ČEMU SE RADĚJI VYHÝBAT
Elizabeth Taylor měla za svou kariéru poměrně štěstí na role. Nikdy se neobjevila ve vysloveně špatném filmu, ale několik průměrných by se našlo.
Když jsem naposledy viděl Paříž (1954)
Snímek v režii Richarda Brookse o spisovateli, který vzpomíná na svou lásku, již poznal po válce v Paříži, vychází z románu Francise Scotta Fitzgeralda. Postavy jsou dost šablonovité, což nejvíce odnesl hlavní hrdina. Ani krásná Taylor rozpačitý výsledek nevytrhne.
Modrý pták (1976)
Vpravdě bizarní americko-sovětská pohádka George Cukora podle románu Maurice Maeterlincka. Její filmová podoba dostala muzikálovou formu a Taylor tu ztvárňuje hned čtyři role - Královnu světla, Matku, Čarodějnici a Mateřskou lásku. Ani to však filmu k většímu úspěchu nepomohlo a dnes patří mezi hodně raritní kousky spíše pro sběratele.
Flinstoneovi (1994)
Poslední filmová role Taylor nebyla velká, přesto bychom se bez ní asi obešli. V nepříliš povedené filmové verzi animovaného seriálu
Flinstoneovi z produkce samotného Stevena Spielberga ztvárňuje tchyni hlavního hrdiny Freda Flinstonea. I když ve filmu hraje solidní množství jiných hvězd (John Goodman, Kyle MacLachlan, Elizabeth Perkins nebo začínající Halle Berry), dejte si raději původní animovanou verzi. Jabadabadů!