Ve skutečnosti byly události, které se přihodily tomuto člověku, určitě velmi dramatické a šlo v nich nepochybně o život. Australský režisér Greg McLean podle nich natočil jen lehce nadprůměrný dobrodružný film, který slouží hlavně jako další herecká příležitost pro ex-Harry Pottera, který se zoufale snaží dokázat, prozatím neúspěšně, že dokáže zahrát více než jen čarodějnického učně z Bradavic. Je sympatické, že se Daniel Radcliffe snaží hledat nové a rozmanité výzvy, přesto mě zatím o nějakém mimořádném hereckém talentu nepřesvědčil. Krátce k obsahu filmu. Mladý nespokojený hrdina Yossi se rozhodne vydat do krásného, i když nebezpečného amazonského pralesa v Bolívii. Zde potká dva přátelé, švýcarského učitele Marcuse (Joel Jackson) a amerického fotografa Kevina (Alex Russell). Yossi tu také narazí na tejemného dobrodruha Karla (Thomas Kretschmann), který Yossiho přesvědčí k nebezpečnému výletu do džungle bez turistického průvodce za údajným neobjeveným kmenem domorodých indiánů. Čtveřice mužů se vydává na riskantní výlet, který neprobíhá podle příruček. Yossi se brzy octne sám uprostřed nebezpečné džungle a nezbývá mu než se spolehnout jen na vlastní schopnosti, aby přežil.
Jak jsem napsal již výše, skutečná událost, v níž se musel mladý muž spolehnout jen sám na sebe a musel vydat veškeré síly, aby přežil, se zde změnila ve standardní dobrodružný film, kterému chybí větší filmový spád a napětí, aby skutečně zaujal a stal se něčím více než jen lehce nadprůměrným survivalem se všemi obvyklými ingrediencemi danného žánru. Tak se dočkáme plavení vorem po rozbouřené řece, ztroskotání, halucinací, útěků do vzpomínek, nebezpečného hmyzu, jedné lehce nechutné scény s jakýmsi hmyzem, který se usídlil na Yossiho čele, aniž by to něčím přesahovalo obvyklý rámec, v němž se podobné příběhy odehrávají. Ani zkušený hororový specialista McLean nedokázal z tohoto příběhu vydolovat více než jen produkt, který neurazí, nenadchne. Škoda, v jeho rukou to mohlo dopadnout mnohem lépe. Nicméně jeho parketou je spíše čistokrevný horor než tento žánrový hybrid, který není ani zdařilým survivalem, natož hororem. Zbytečně dlouhá stopáž filmu (necelé dvě hodiny) pak má za následek, že se film "táhne" a chvílemi už nudí, i když by tomu mělo být právě naopak.
Nakonec je největší záhadou a nejnapínavějším okamžikem filmu informace, kterou se dozvíme z finálních titulků, a sice otázka, kdo byl skutečně Karl a co se stalo s Marcusem, jemuž je tento film věnován.
