Apocalypto je hodně netypický velkofilm. Námět splňuje všechny atributy kasovního trháku, ale místo hereckých tutovek Gibson obsadil neznámé (ne)herce, nechal je mluvit jazykem, kterému nikdo nerozumí, a děj (tradičně) prošpikoval agresí a brutalitou, která film znepřístupnila značné části diváků. A když někdo pro dobro filmu kašle na konvence a návratnost budgetu, je to nejen sympatické gesto, ale navíc se mu to ve finále stejně ještě v dobrém vrátí. Mel Gibson možná díky medializovaným problémům v osobním životě nemá veřejnost zcela na své straně, ale nikdo už mu neodpáře to, že je dobrý herec (jen série Smrtonosných zbraní by jako důkaz úplně stačila) a ještě lepší režisér. Jeho historická "trilogie" Statečné srdce - Umučení Krista - Apocalypto jej právem vynesla mezi nejúspěšnější režiséry současného Hollywoodu, a to i přes to, že divákovi hází pod nohy klacky v podobě jazykových bariér a (chce se říct až brutální) obrazové doslovnosti. A minimálně za to první má u mě obrovské plus, protože vizuální přenesení dobovosti je v dnešních filmech přeci jen již standardně na vysoké úrovni a využití latiny, hebrejštiny, aramejštiny či archaického mayského nářečí posouvá realitu podobných filmů ještě o level výše. Apocalypto potvrzuje Gibsonův styl i ve druhé zmiňované oblasti, byť má blíže spíše k umírněnějšímu, ale stále až příliš reálnému násilí ve Statečném srdci než k cíléné a na první pohled prvoplánové brutalitě Umučení Krista (kde však takovéto podání mělo smysl, neb podtrhovalo a dokreslovalo stěžejní sdělení filmu). Opět jde o film plný násilí, který krev a brutalitu ukazuje s naprostou samozřejmostí (v USA šlo do kin se známkou R) a přirozeností. Gibson navíc filmem bourá veškeré konvence, protože jde zcela proti obecnému vnímání Mayů jako technicky a vědecky pokročilého národu, jenž již ve své době používal poznatků, předmětů a technologií, které západní svět objevil až o mnoho let později. V jeho podání jde o agresivní, nelidské náboženské fanatiky, kteří se vyžívají v neustálé demonstraci své síly a ve vyhlazování či zotročování v džungli žijících kmenů. Pravda, obě tvrzení se nutně nevylučují, ale Gibsonův pohled jde minimálně proti proudu a může leckoho v kině i popudit. Stejně tak - a tady lze najít podobnost s Umučením Krista - lze filmu vytýkat až příliš přímočarý děj. Ano, celý příběh se dá popsat několika větami (Zlí indiáni přepadnou vesnici hodných indiánů, aby ulovili zajatce buď do otroctví, nebo pro své náboženská rituály. Jedním ze zajatců je i hlavní hrdina, jehož ústřední motivací k útěku je fakt, že v hluboké propasti schoval bez jídla svou těhotnou ženu a malého syna. Podaří se mu utéct? A pokud ano, stihne zachránit svou rodinu?) Bylo by snadné druhou půlku zjednodušit až do stupidity Saw-vyvraždovaček, protože svým způsobem lze pronést výtku, že druhá pasáž filmu (útěk) je o tom, že čekáte, kdo umře další a jestli to bude ještě nechutnějším způsobem než ten předchozí. Naštěstí Gibson poctivě hodinu a půl budoval napětí, osobnosti i motivaci jednotlivých postav, takže se mu úspěšně daří diváka vtáhnout do děje, což mu usnadňuje i jeho plnou zúčastněnost v akční jízdě, ve kterou se závěrečná pasáž promění. Po obrazové stránce by se dalo předpokládat, že půjde o velmi vděčné téma, protože kolorované masky, zdobená zbroj, krásy džungle či mayské město nabídnou dostatek prostoru pro maximální využití HD obrazu, ale přeci jen budete mírně zklamání, protože většina děje se holt odehrává právě v džungli, která je po většinu času... zelená. Úžas z barevnosti listím přeplněných větví i detailu jednotlivých lístků tak postupně vyprchá a spíše než neustálé vrnění spokojeností nad dokonalým obrazem si na nadstandard časem zvyknete. Naštěstí je tady ona dvacetiminutovka, během které se děj přesune do mayského města, a to vrnět budete non-stop. Obzvláště tady vyniknou atraktivní kombinace barevných tělových kreseb, šperků či ozdob s temnější barvou pleti indiánů. Na podobném tření ostatně stojí i atraktivní snímky fotografů National Geographic. Potěšující obecně je také fakt, že barvy nejsou přepálené a působí skromně a civilně. Pokud obrazově relativně nudná džungle umírňuje nadšení nedostatkem variability, pravý opak platí o zvuku. Džungle totiž žije nepřeberným množstvím zvuků, od hmyzu přes opice či ptáky, které vás neustále obklopují a jsou jednou z nejdůležitějších části celkového zážitku z filmu. Gradace a střih zvuku a prokládání / zakomponování zvukových efektů do akčních scén je naprosto dokonalé a pozdvihuje adrenalinové vypětí na maximální možnou úroveň (lov tapíra, honička v poli, scéna s pumou), což ostatně svého času ocenila i Akademie dvěma nominacemi na technické Oscary - za mix a střih zvuku. V pozadí tak zůstává hudba Jamese Hornera, který střídá rozmáchlé motivy indiánských bubnů se sólovokálními linkami a popěvky, ale při sledování filmu nikterak nevystupuje a spíše jen doplňuje výjimečnou práci se zvukem. Více než kdy jindy právě u tohoto disku zamrzí nepřítomnost bonusů, protože práce s indiány, poznávání jejich kultury, výroba šperků i tělových maleb, budování mayského města... to vše je zatraceně atraktivním tématem pro zajímavé dokumenty. Ale i film samotný je již dostatečným upgradem zážitku z kina, takže jakékoli výtky jsou v tomto případě přeci jen trochu malicherné. TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
Zvuk: DTS-HD Master Audio 5.1
Jazyky: mayské nářečí
Titulky: české
Obraz: 16:9; 1.78:1