Spíše než příběh ihned zaujmou vizuální efekty, které jsou na filmu asi jediným chvályhodným aspektem, a to jsou stále dost slabé oproti své americké konkurenci kvůli podstatně nižšímu rozpočtu. Právě tímto Ochránci zvládli nalákat v traileru, do nějž produkce nacpala graficky nejefektivnější a nejpropracovanější scény. Jaké zklamání, když následně zjistíte, že těch reálně působících scén je ve filmu opravdu menšina, protože třeba superhrdina měnící se v medvěda působí jako animace z dílen Syfy a Asylum dohromady. I přesto jsou některé scény esteticky opravdu povedené a je to jediné snadno nalezitelné plus na snímku.
Již po první čtvrthodině evidentně naprosto selhává scénář, který vlastně nepřidává vůbec nic k dějové premise čtyř superhrdinů bojujících proti super zloduchovi. Postavy jsou tristně jednoduché bez jakékoliv hloubky, kdy opravdu plní jen funkci vojáků bez zkoumání jejich povah a psychiky. Medvědí Arsus (Anton Pampushnyy), většinu času ve své zvířecí formě, ani nemluví, podobně je na tom tajuplný ninja Khan (Sanzhar Madiyev) a roli podivína a krásky ploše vyplňují Ler a Kseniya (Sebastien Sisak a Alina Lanina) se schopnostmi levitace a neviditelnosti.
Veškerá akce ve snímku pak působí neuvěřitelně uměle a strojeně, jelikož se jede podle složitých choreografií, v nichž přes sebe postavy neustále metají salta a předvádějí jeden akrobatický kousek za druhým. Ve finále si divák neužije ani to, jelikož je akcí přeplněná celá stopáž hodiny a půl spolu s hromadou vlasteneckých keců a dialozích o ničem. Na vině za největší problémy tak nesporně je scenárista, který se bere příšerně vážně, přestože musí vědět, jaký paskvil mu pod rukama vzniká. A pokud už film místy je vtipný, tak nechtěně tím, jak je špatný...
Pokud musím režiséra Sarika Andreasyana za něco pochválit, tak určitě za fakt, že celý snímek vyšel na pouhých 5 milionů dolarů. Ve srovnání s Avengers za 220 milionů vizuálně vůbec špatně nevypadá, takže je to svým způsobem umění. Jen asi nezbylo na plat pro pořádného scenáristu, což nemůžete zakrýt ani tisíce triků.
Film patří do skupiny těch, které nikomu nemůžete doporučit, pokud nechcete, aby začali značně pochybovat o vašem vkusu, pro někoho otrlého ale může posloužit jako určité guilty pleasure.