Vytížený Lucas, který také dohlížel na provoz vlastního studia na tvorbu speciálních efektů ILM (Industrial Light & Magic), které v roce 1975 založil, se proto rozhodl, že tentokrát režii přenechá někomu jinému. Režii nabídl svému bývalému profesorovi z filmové školy, kterým byl Irvin Kershner. Ačkoliv byl Kershner v té době už režijní veterán, málokdo jeho jméno, stejně jako jeho filmy do té doby znal. Právě jeho bývalý student Lucas mu pomohl získat "na stará kolena" jeho životní zakázku, díky níž se jeho jméno zapsalo natrvalo do análů filmové historie. Lucas, který jedničku napsal i režíroval, si nejdříve na napsání scénáře najal spisovatelku sci-fi jménem Leigh Brackett, která však v té době nečekaně zemřela. Lucas se tak do psaní pustil v roce 1978 sám a napsal hned dvě verze scénáře, ve kterých byl klíčový nápad učinit z Darth Vadera Lukova otce. Zároveň si vymyslel i historii jejich charakterů. Anakin Skywalker byl žák Obi Wana Kenobiho a Luke Skywalker byl jeho syn. Anakina ale k temné straně zlákal císař impéria a zároveň Sith, který vládne temnou stranou síly. Tuto "historii" Lucas později zfilmoval v trojici prequelů k původní trilogii.
Lucas poté najal Lawrence Kasdana, který právě podle jeho námětu dopsal scénář k Dobyvatelům ztracené archy, aby mu s dopisováním Star Wars pomohl. Konečně i sám Kershner si tento scénář upravil k vlastní spokojenosti, strávil prací na scénáři několik měsíců a pracoval především na charakterech, které se snažil více polidštit. Dvojka tak oproti jedničce působí po této stránce mnohem propracovaněji a žánrově se tak Star Wars posunuly od nekomplikované a infantilně laděné pohádky k mnohem dospělejší, psychologicky komplikovanější záležitosti, což se ukázalo být tím nejlepším, co mohlo tuto ságu v jejím pokračování potkat. Děj dvojky se odehrává tři roky po jedničce. Hvězda smrti byla sice zničena, ale Darth Vader (David Prowse, hlas James Earl Jones), kterému se na konci jedničky podařilo uniknout, dal od té doby dohromady novou císařskou flotilu, která znovu pronásleduje rozprchlou alianci rebelů. Ti našli nové útočiště na ledové planetě Hoth. Tam se potkáváme se třemi hlavními protagonisty příběhu, které jsme měli možnost poznat v jedničce a kterými jsou princezna Leia (Carrie Fisher), Luke Skywalker (Mark Hamill) a Han Solo (Harrison Ford). Vader se svými jednotkami podnikne na základnu rebelů útok a zatímco Leia se Solem a také s jeho věrným společníkem Chewbaccou (Peter Mayhew) a užvaněným droidem C-3PO (Anthony Daniels) prchají v Solově lodi Millenium Falcon, Luke se vydává s druhým droidem R2-D2 do soustavy Dagobah, kde má podle rady ducha svého bývalého mentora Obi Wana (Alec Guinness) vyhledat učitele Yodu, aby se naučil umění Jediů.
Dvojka je snad ve všech ohledech lepší a propracovanější než jednička. Zatímco Lucas je tím, který celou tuto story vymyslel a bez něj by fenomén Star Wars nikdy nevzniknul, což už je samo o sobě dostatečná zásluha, Kershner se postaral o filmově nejdramatičtější a nejtemnější a předčasný vrchol této série. Dvojka začíná úžasnou bitvou mezi rebely a císařským impériem, které tu představilo kromě svých stíhaček a křižníků, které jsme viděli už v jedničce, také své těžkotonážní tanky - walkery na mechanických nohách, které jsou normálně neporazitelné kvůli silnému pancéřování, ale jejich slabinou je jejich vršek, kde pancéř chybí. Tato scéna, kromě toho, jak dynamická a strhující je, také poskytuje vodítko k pochopení názvu nedávného prequelu jedničky - Rogue One: Star Wars Story. Piloti rebelů se ve svých stíhačkách totiž oslovují jako "Rogue Two, Rogue Three, Rogue Four a Rogue Leader". Edwards tedy pro svůj prequel nevybral název "Rogue One" náhodou, nýbrž jen doplnil chybějící díl Star Wars mozaiky. Dalšími novinkami ve dvojce jsou kromě nových zbraní také nové postavy, z nichž si jistou kultovnost získala ta Boba Fetta (Jeremy Bulloch) - nájemného lovce odměn, kterého si najme Vader k chycení Sola a Lando Carlissian (Billy Dee Williams), starý Hanův přítel, který spravuje své "vzdušné město" a v závěru sehraje klíčovou roli. No a samozřejmě nesmíme opomenout zmíněného Yodu, kterého namluvil Frank Oz.
Dvojka měla premiéru 21. května 1980, bez čtyř dnů přesně tři roky po premiéře jedničky. Zpočátku byla kritiky přijata vlažně, to se ale později změnilo a s odstupem si vydobyla status "jednoho z nejlepších filmů všech dob". Z komerčního hlediska šlo o nejúspěšnější film roku 1980, i když v tržbách zůstal Kershnerův sequel za Lucasovou jedničkou o něco pozadu. Pro porovnání: jednička při svém originálním uvedení vydělala 307 milionů doma a 315 milionů v zahraničí, dvojka 209 doma a 248 ve světě. V celosvětovém dnešním porovnání (po započtení tržeb jejich reedice v roce 1997) má jednička zhruba 775 a dvojka 538 milionů na tržbách. Když to tedy shrneme, je Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder bezesporu nejtemnějším dílem Star Wars ságy a je také dílem nejlepším a nejkomplexnějším. Nepopiratelný komerční úspěch dvojky pak dal jasný signál, že jsme se s Lukem, Hanem a Leiou neviděli naposledy. O tři roky později se pak původní originální sága završila trojkou - Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho, v níž se osudy mnoha postav uzavřely, než byly znovu vzkříšeny v další sérii prequelů a sequelů, které potom následovaly a ještě následovat budou. Ať je provází síla!
P.S.: R.I.P. Carrie Fisher (1956-2016).
