Linklater se nenechal "omámit a zmást" úspěchem Chlapectví, i když v přeneseném smyslu slova vlastně ano, neboť se rozhodl, že natočí "spirituální sequel" svého prvního úspěšného filmu Omámení a zmatení, který se nejdříve jmenoval (ten sequel) "That´s What I´m Talking About" a také "Dazed and Confused 2", aby nakonec získal název Everybody Wants Some!! Sám Linklater považuje tento snímek i za "spirituální pokračování" Chlapectví, neboť jak sám řekl: "začíná přesně tam, kde Chlapectví končí, s chlapcem, který přijede na vysokou a potkává své spolubydlící a dívku."Vraťme se pár slovy k Omámeným a zmateným, který na Linklatera poprvé výrazně upozornil jako na nového originálního tvůrce s vlastním režijním, či spíše autorským stylem. Omámení a zmatení, který si svůj název vypůjčil od písně Led Zeppelin z jejich debutového alba, se odehrávalo v sedmdesátých letech (přesně 28. květen 1976) a bylo zasazeno do posledních dnů (respektive posledního dnu) posledního ročníků na střední škole. U nás bychom řekli, že šlo o maturitní ročník. Film tehdy neotřelým způsobem ukázal tento bouřlivý okamžik na skupině mladých, které představovaly některé tehdy teprve budoucí hvězdy jako Matthew McConaughey, Milla Jovovich nebo Ben Affleck. Film s lety ještě získal, což dokazuje i jeho velká obliba u samotného Tarantina, který ho označil jako jeden ze svých top 10 filmů všech dob.
Aktuální Everybody Wants Some!! v podstatě pokračuje nejen tam, kde skončilo Chlapectví, ale i tam kde skončili Omámení a zmatení. Jen jsme se s nimi posunuli v čase o pár let dopředu, přesně o čtyři roky, neboť děj Everybody Wants Some!! je zasazen na konec léta 1980 a opět je stejně jako u Omámených a zmatených k dispozici přesné časové vymezení, které je zde 28. srpen 1980. Linklater se tímto časovým členěním jednak otevřeně hlásí k Omámeným a zmateným, jejichž je Everybody Wants Some!! skutečně duchovní pokračování a jednak tím dává svému filmu dojem dokumentárního či spíše pseudodokumentárního díla. A opět je zajímavé, jak si Linklater poradil s názvem filmu, protože tentokrát si ho "vypůjčil" od názvu písně heavy metalové kapely Van Halen z jejich třetího alba právě z roku 1980. V případě Linklatera nejde o samoúčelné výpujčky, ale o trefně zvolené názvy, které výstižně charakterizují ducha doby. Zde ho kromě Van Halen doplňuje ještě paralelně vybujelá éra disko muziky, která má ve filmu rovněž své místo.
Nyní konečně pár slov k ději filmu. Jak už bylo napsáno, děj je situován na konec léta 1980, kdy nováček Jake (Blake Jenner) přijíždí na univerzitní kampus a stěhuje se do domu, kde se seznámí s celou partou svých budoucích kamarádů a také členů baseballového družstva, přičemž sám Jake je nadhazovač. Obsahem filmu jsou pak hlavně rozhovory všech obyvatel domu, které se točí především o baseballu a holkách. Sledujeme jejich návštěvy barů (disko, country, punk), pitky a párty s děvčaty a také Jakeovy milostné námluvy s Beverly (Zoey Deutch), studentkou dramatických umění. Linklater má neuvěřitelný dar v tom, že podobné typy filmů, v jejichž centru stojí skupina mladých, působí neuvěřitelně přirozeně, a to i když některé z postav jsou naprostí magoři, jakého tu představuje například postava Jaye (Juston Street). Člověk má naprosto nefalšovaný pocit, že i když ví, že sleduje pečlivě připravený, napsaný a narežírovaný produkt, přesto má pocit, že sleduje skutečnou partičku studentů, natolik vše v Linklaterově podání působí autenticky.
Opakuji, že je to až neuvěřitelné a vedle Linklaterovy schopnosti tento pocit zhmotnit se musí pochválit i výběr a samozřejmě i výkon všech herců, kteří jsou všichni prakticky neznámí a možná z nich nějaké hvězdy budou, možná ne, ale filmu tato jejich neznámost jen prospívá. Nemá tu cenu vypichovat výkon jednotlivce, protože Everybody Wants Some!! je typický ansámblový - kolektivní film. Nikdo tu nijak výrazně nevyčnívá, což jednotě díla svědčí. Linklater odvedl tradičně dobrou práci i u výtvarné a hudební složky svého filmu, který přesně imituje styl oblékání, účesů a celkového looku doby, kterou sám režisér zná z vlastní prožité zkušenosti. Hudební složka je zde opět na velké úrovni, hudební dramaturgie je složena z dobových songů, kromě zmíněné skladby Van Halen a některých disko hitů zde zazní i třeba úvodní "nakopávací" song My Sharona od The Knack. Pravda, tyto "detaily" ocení spíše Linklaterovi současníci než dnešní mládež. Everybody Wants Some!! je tak svým způsobem, stejně jako Omámení a zmatení, zvláštním typem filmu "pro pamětníky", který je "starý už dnes".
Nebudu tvrdit, že jde o mistrovské dílo, i když v USA film získal velký kritický obdiv, který se ale nepromítnul do tržeb (ty byly mnohem nižší než u Chlapectví, ale i než u Omámených a zmatených), u nás jsou měřítka nastavená trochu jinak, a proto jiné budou i reakce. Nicméně pokud se vám tento typ filmů líbí a Omámení a zmatení se vám líbili, pak se vám bude líbit i Everybody Wants Some!!, protože jde v podstatě o to samé. Na druhou stranu, Everybody Wants Some!! je konverzačka, stejně jako jeho "kecací" trilogie "před-" s Julií Delpy a Ethanem Hawkem, takže musíte být zkrátka cílovka, jinak se budete u Linklaterova stylového retra pěkně nudit. P.S.: Pokud chcete vidět "jen to nejlepší", přetočte si celý film až na úplný závěr, kde po titulcích uvidíte některé nepoužité a vtipné záběry rapujících herců. Ty jsou pak onou "třešničkou" na Linklaterově podařeném dortu.
