Jack Walsh, tak se jmenuje De Nirův "lovec lidí" v akční krimikomedii Půlnoční běh. De Niro se tu sešel s režisérem jednoho z největších hitů osmdesátek, Policajtem v Beverly Hills Martinem Brestem a s komediálním hercem Charlesem Grodinem. A byla to mimořádně úspěšná souhra. De Niro tu s přehledem exceluje a to v lehce komediální poloze, což u něj bylo v té době novinkou. Až do tohoto snímku to byl především charakterní herec. Ve výsledku jde veskrze oddechová, ale extrémně zábavná záležitost, která ve zkoušce časem bez problému obstála.
9. Nelítostný souboj (1995)
V epicky vystavěném (tříhodinovém) kriminálním dramatu hraje De Niro profesionálního bankovního lupiče Neila McCauleye, zatímco jeho protipól, zkušeného losangeleského detektiva Hannu hraje druhé herecké eso Al Pacino. Klasické schéma o hře na četníky a zloděje ozvláštnil režisér Michael Mann onou neobvyklou epickou délkou, naturalistickými scénami přestřelek, které jakobychom sledovali v přímém přenosu a kromě ústřední hvězdné herecké dvojice, kterou Mann svedl před kamerou vůbec poprvé, i četnými zajímavými vedlejšími rolemi. Tak jsme tu mohli vidět zajímavé tváře, jako byli Val Kilmer, Jon Voight, Ashley Judd nebo mladinká Natalie Portman. Také Nelístostný souboj obstál ve zkoušce času velmi dobře.
8. Mafiáni (1990)
Rovněž legendární gangsterka je dnes nespornou klasikou, o jejíž kvalitách asi málokdo pochybuje. De Niro zde hraje vlastně spíše vedlejší roli Jimmyho Conwaye, jednoho z mafiánů, kterého při své cestě mafiánskou branží potká hlavní hrdina filmu, Henry Hill (Ray Liotta). Podle autobiografické knihy Wiseguy Nicholase Pileggiho, který napsal i scénář, snímek natočil Martin Scorsese, se kterým De Niro předtím již mnohokrát spolupracoval. Zde se oba sešli po osmi letech od poslední spolupráce na filmu Král komedie. De Nirův Jimmy Doyle je napůl "hodným strýčkem" a napůl nefalšovaným psychopatem, zatímco démonický Joe Pesci jako Tommy DeVito je jen nefalšovaný psychopat. Vskutku úchvatní "supporting actors". A detail, Pesci si za své malé monstrum odnesl Oscara.
7. Mys hrůzy (1991)
O rok mladší psychothriller a remake stejnojmenného filmu z roku 1962 (Cape Fear) svedl opět dohromady De Nira a Scorseseho. Jedná se o jeden z nejlepších De Nirových výkonů. Hraje zde propuštěného trestance, psychopatického Maxe Cadyho, který si přijel vyřídit účty se svým bývalým právníkem Samem Bowdenem (Nick Nolte). De Niro zde herecky dominuje a vytvořil zde jednoho z nejcharismatičtějších padouchů filmového plátna. Původní originální film, kde Cadyho hrál Robert Mitchum, působí vedle Scorseseho remaku překvapivě obyčejně. Scorsese udělal ze své verze tohoto filmu opravdu nezapomenutelnou záležitost, která se nepříjemně zaryje pod kůži a doznívá ještě po závěrečných titulcích. Spolu s De Nirem tu herecky zazářila také mladá Juliette Lewis.
6. Angel Heart (1987)
Neo-noirový psychologický thriller je úchvatně podmanivý a režijně originální snímek, který je skutečnou lahůdkou. Jde o jeden z nejlepších filmů režiséra Alana Parkera, stejně jako o jeden z nejlepších kousků filmografie De Nira, který zde hraje maskovaného elegantního pána pekel Louise Cyphera. Ačkoliv je Angel Heart hlavně velkým hereckým sólem Mickeyho Rourka, který zde hraje "muže bez identity" Johnyho Favorita, De Niro zde i v těch ojedinělých scénách, které ve filmu má (jsou myslím jen tři nebo čtyři), předvádí vrcholnou ukázku charakterního herectví, před kterým se doslova tají dech a srdce i duše plesá rozkoší.
5. Tenkrát v Americe (1984)
Ve zkoušce časem obstálo i dílo legendární stejně jako sám jeho tvůrce, italský režisér Sergio Leone proslulý především svou "dolarovou" trologií s Clintem Eastwoodem. Ambiciózní, rozmáchlá, složitě komponovanou epická filmová freska mapující skoro čtyřicet let filmového příběhu odehrávajícího se v New Yorku nemá v dějinách filmu obdoby. A De Niro u toho nechyběl. Představuje zde "Noodlese", jednoho z hrdinů filmu, který vzpomíná na své mládí a na svého přítele Maxe (James Woods) i na své dětské kumpány, kteří ho provázeli ve světě zločinu. Jedinečnost tohoto díla podtrhuje kromě hereckých výkonů i nezapomenutelná hudba Ennio Morricona.
4. Lovec jelenů (1978)
Také legendární dílo s podobně velkými uměleckými ambicemi i epickou šíří jako Tenkrát v Americe. De Niro tu hraje jednoho z obyvatel malého pensylvánského ocelářského městečka a příslušníka ruské komunity Michaela Vronského, který spolu se svými dvěma přáteli Nickem (Christopher Walken) a Stevem (John Savage) narukuje do Vietnamu. De Nirova postava se jako jediná dokáže s traumaty z války vyrovnat a vrátit se sice válkou poznamenaná, ale zároveň si dokáže zachovat i zdravý rozum. De Niro sice Oscarem odměněn nebyl, dostal ho Walken, ale jeho herectví je tu oslnivé. Jeho herecké umění i charisma dělají z Lovce jelenů stále nezapomenutelný zážitek.
3. Kmotr II (1974)
A do třetice rozsáhlých, epických a umělecky nejambicióznějších filmů dvacátého století je druhý díl Kmotra, který ještě rozšířil a podtrhl už tak silný účinek prvního dílu (Kmotr). Oba díly a později ještě třetí natočil Francis Ford Coppola. Ten nechyboval, když si do role mladého Vita Corleona vybral právě De Nira, který měl za sebou výrazné role ve filmech Bang the Drum Slowly a Bídných ulicích. Mistrně tu kopíruje herecký styl Marlona Branda, který hrál dospělého Vita Corleona v prvním díle. Pro dokonalé ztvárnění role se naučil své dialogy v sicilském dialektu, za což byl odměněn i svým prvním Oscarem za nejlepší vedlejší roli.
2. Taxikář (1976)
De Niro vyznával co nejdůkladnější přípravu na roli, takže nepřekvapí to, že pro roli newyorského taxikáře Travise Bickla skutečně několik měsíců taxikařil. Nevím, nakolik tato "průprava" byla nutná, protože Taxikář není filmem o taxikaření v New Yorku, ale spíše mistrně natočenou psychologickou studií narušeného jedince. A těžko říct, kde si mohl De Niro nastudovat tuto věc. Faktem je, že podle scénáře Paula Schradera a v režii Martina Scorseseho tu předvedl výkon, který řadím těsně pod vrchol všech jeho hereckých výkonů. To už není ani herectví, ale absolutní splynutí s postavou, nakolik působí jeho herectví autenticky. Ve vedlejších rolích se tu blýskli Harvey Keitel a Jodie Foster.
1. Zuřící býk (1980)
Na úplném vrcholu pak trůní De Nirův portrét bývalého mistra ve střední váze Jakea LaMotty a jediná role, za kterou získal Oscara za nejlepší hlavní roli. Všechny předešlé i následující oscarové hlavní nominace pak u něj vyšly na prázdno. Dílo je stejně legendární jako pověsti o jeho přípravě na tuto roli, kdy ve jménu své herecké metody odmítnul jakýkoliv "fake" a nechal své tělo projít jak tvrdým fyzickým tréninkem, tak i následnou "žrací" kůrou. Film natočil De Niro na úplném vrcholu svým fyzických sil a značí vrchol jeho herecké kariéry.
Čestná zmínka: filmy, které se do nejlepší desítky nevešly: Špinavé ulice, Král komedie, Brazil, Mise, Neúplatní, Čas probuzení, Casino, Vrtěti psem, Jackie Brownová, Terapie láskou.
Článek byl poprvé publikován v roce 2016. (poznámka autora)