REVENANT je umělecký kýč. Nechme stranou, že takové hodnocení posiluje mimoestetický kontext, kdy propagační dokument akcentoval významovou rovinu snímku a publicistickým textům dominoval narativ honby za pozlacenou soškou ze strany tvůrců (Lubezkého hattrick, Iñárrituův double) a hlavně titulního "zmrtvýchvstalého". Film je pseudouměním, protože není jednoduchým žánrovým vyprávěním o přežití a pomstě, jelikož to ambiciózně roztahuje a zpomaluje na stopáž dvou a půl hodin. Strhává pozornost na stylistická řešení řady svých scén, jako jsou nekonvenčně dlouhé záběry střídající několik hledisek a pracující s více plány najednou, ale nenachází pro ně opodstatnění a často jsou ony krásné výjevy v rozporu s "fyzičností" obsahu. Uchyluje se k banální metafyzice prostřednictvím podhledů do oblak (kdopak je za mráčkem?) a vkládáním vzpomínek a vizí. Pracuje s nepříliš důmyslnou a nepůvodní metaforou trosek kostela a poničeného umění a své poselství "všichni jsme divoši" sděluje explicitně, a tak nenechává nic na interpretaci. Široké obci zpřístupňuje postupy spirituálních auteurů (Andreje Tarkovského - viz toto srovnávací video, případně Terrence Malicka), ale nedosahuje ani účinku jejich děl, ani jejich hloubky. Dochází pouze k truismům o pomstě, která vede ke ztrátě lidství, a k titěrnosti člověka vůči přírodě. (4/10)
REVENANT není midcult, protože ti, kdo to tvrdí, opomíjí funkci zvolených postupů a v některých případech i širší žánrový kontext, do kterého snímek náleží. Delší průměrná délka záběrů s častými změnami hledisek, práci s více plány najednou a orientováním publika na základě vnitro i vně-obrazových zvukových efektů není dokladem příklonu k tradicím artového filmu. Naopak se toto stylistické pojetí pomalu stává novou normou v hollywoodském velkorozpočtovém filmu posledních let, i když se s ním nepracuje na ploše celého filmu, nýbrž scén(y). Nejedná se o příklon k modernistickým postupům, protože ústřední jsou stále postavy a jejich akce, nikoliv prostředí, ve kterém se nachází. Cílem není upozorňovat na svou "udělanost", nýbrž vtahovat publikum přímo do dění. Nejinak tomu je s vloženými vzpomínkovými pasážemi a se snovými vizemi. Jejich úkolem není rozmazávat hranici mezi objektivně prezentovaným a subjektivní vizí (jako v modernistických počinech), natož podávat narativ jako proud vědomí postav. Flashbacky a mentální projekce mají za úkol jednak motivovat touhu po pomstě ústřední kladné postavy, jednak jasně strukturovat a rytmizovat dvě a půl hodiny trvající celek, protože nejprve oddělují jednotlivé akty a posléze se objevují čím dál tím častěji. Snímek má spíš než k Tarkovskému anebo Malickovi blížeji k Elemu Klimovi, který taktéž ve svém nejpůsobivějším díle pojednával o dopadu silných událostí na psychiku člověka. Řada témat ve filmu naznačených (zrod kapitalismu, vztah člověka a přírody/kolonizátorů a původních obyvatel, hraničářská "spravedlnost") nemá být snahou vypovědět o všem a zároveň pořádně o ničem. Je třeba ona neexplicitní témata, dávající volný prostor pro různý výklad, brát jako rozvíjení a provázání významových rámců příznačných pro americký western v podstatě od 50. let dál. (8/10)Z takto proti sobě postavených a polarizovaných názorů mi vychází, že se onen spor ohledně (pseudo)uměleckosti REVENANT - Zmrtvýchvstání nezakládá na zhodnocení estetických (ne)kvalit textu. Neshoda pramení z kontextu - z toho, do jakých kinematografických tradic je daný titul vsazen. Je pravda, že se Iñárritu v různých rozhovorech hlásí k inspiraci Tarkovským. Na poučeném a kritickém publiku je, zda přejme názor jednoho z mnoha tvůrců, jehož tvrzení může být stejně tak součástí promyšlené propagace, nebo bude vycházet ze svých znalostí a divácké zkušenosti. (MS)
BLU-RAY:
REVENANT vyšel před dobrým měsícem (18. 5. 2016) na BD, které svým provedením připomíná předchozí Iñárritův film Birdman. Klasické plastové balení (amaray) s vnitřním artworkem rozprostírajícém se po obou stranách je zasunuto do navleku z tvrdého papíru. Na samotném disku je taktéž "pouze" necelých padesát minut bonusů, které sestávají z filmu o filmu a galerie. V porovnání s materiály na jiných discích jsou tyto opravdu informačně přínosné, i když samotný náhled na komplikovanou realizaci filmařských voleb ustupuje do pozadí a vpřed se derou na snímek navěšená témata. Disk je po obrazové (nepřekvapivě vzhledem k natáčení na kamery Arri Alexa a masteringem ve 4K) a zvukové (navzdory absenci mixu v Dolby Atmos) stránce referenční a může sloužit jako demo. V zahraničí vyšlo i UltraHD, ale podle tamních recenzí není upgrade na novější formát s vyšším rozlišením zbytečný, protože REVENANT představuje co do detailnosti obrazu kvalitativní vrchol. 
OBRAZ A ZVUK:
Referenční disk. Tímto dvouslovným spojením by se dal popsat Blu-ray přepis filmu REVENANT Zmrtvýchvstání, který přetavuje jedno z technicky nejnáročnějších natáčení vůbec v audiovizuálně strhující zážitek, nemající na discích pro domácí kino obdoby. Superlativy mohu plýtvat hned od začátku a zmiňovat floskule jako „obraz nikdy nebyl ostřejší“, „kresba nikdy plnější“, „detaily nikdy propracovanější“, „záběry na přírodu nikdy úchvatnější“ a „hlavní postava vám nikdy nebyla blíže“ apod.
Kameraman Emmanuel Lubezki za přispění režisérů Alfonsa Cuaróna (Gravitace) a právě Alejandra G. Innáritua (Birdman), kteří v Hollywoodu zpopularizovali techniku dlouhého záběru, ve svém posledním snímku navazuje na stylistické finesy Birdmana (film jako záběr-sekvence) a povyšuje jej na uvěřitelnější úroveň zapojením dokumentární estetiky. Nabízí syrové, ale zároveň poetické záběry, v nichž se neztrácí ani obrazová mystika. Pouť Hugha Glasse americkou divočinou je proto obrazově nádherným, ale velmi sugestivním zážitkem, v němž ani nestačíte žasnout nad zachycením prostředí, které díky použití nejmodernějších (až 6K!) kamer dýchá vlastním životem – hloubkou, barvami a kontrastem.
Technicky precizní přepis je absolutně bez vad a posluhuje tak jako demo materiál a zároveň skvělé potvrzení, že nejlépe nemusí vypadat pouze trikový velkofilm, ale i mnohem přízemnější, ale o to stylisticky „vymazlenější“ počin. Ani si nechci představovat, jak film vypadá na UHD BD. Stejně bezchybný je také zvuk (osmikanálový DTS-HD MA), který trojrozměrný prostor obrazu dokresluje perfektními detaily, hloubkou či zapojením surroundů, díky čemuž máte pocit, že kolem vás protéká řeka, prochází medvěd nebo probíhá bojová vřava (o létajících šípech nemluvě). Zkrátka mistrovská úroveň a zároveň imaginární poplácání po zádech všem zvukovým „mágům“, kteří na filmu pracovali. (BM: 10/10)
Jak bylo zmíněno výše, z bonusů se moc nedozvíme o tom, kdo a hlavně jak na velmi náročném projektu pracoval. Nečekejte proto vyčerpávající celovečerní film o filmu, jaký byl ke zhlédnutí u Babel, ani nahlédnutí za kulisy a rozhovor o spolupráci režisérské a hlavní herecké hvězdy, jako tomu bylo u Birdmana. Pokud pominu galerii s necelou sedmdesátkou fotografií převážně z natáčení (přehratelných buď automaticky formou slideshow, nebo s možností se jimi proklikat), je na disku v podstatě jediný přídavný materiál. Film o filmu Nepoznaný svět (44 min.), který byl ke zhlédnutí před kinopremiérou nejenom na stanici National Geographic, ale i na youtubovém kanálu studia 20th Century Fox.Na nosiči pro domácí kino je však v HD rozlišení a s českými titulky. Hodnotný je už proto, že obvyklý rejstřík making of materiálů "natáčení jako těžká práce (a zároveň zábava)" jednak zbavuje onoho dodatku v závorce, jednak veškeré výpovědi podřizuje v dokumentu probíraným tématům (problematika nelidského kapitalismu a rasismu/xenofobie, vliv globálního oteplování a potřeba větší enviromentální uvědomělosti, vymírání původního obyvatelstva). Tradičně nechá promlouvat režiséra o způsobu jeho práce a hvězdy chválit osobu za kamerou, přitom upozorňuje na to, že některých významových přesahů si tvůrce nemusí být vědom a vyplynou až zpětně. Vypráví víc o Indiánech a nechá zaznít příběhy jejich rodin a rodné půdy, než že by prim hrál Iñárritu či DiCaprio. Přesto se nelze ubránit dojmu, že nakonec přece jenom jde více o jejich agendu: o DiCapriův dlouholetý ekologický aktivismus, Iñárrituovo hledání filmařských výzev a sdělování "fakt hlubokvých věcí"... a ve výsledku honba za pozlacenými soškami u obou. Kapitalistický realismus v dokumentární, obrazově úchvatné a myšlenkově docela chatrné podobě. (MS: 5/10)
Paradoxně jediným sporným prvkem na BD je film samotný. Pokud ale patříte mezi ty, kdo REVENANT Zmrtvýchvstání považují za výborný westernový survival vtahující svými stylistickými postupy a vypravěčským minimalismem, není nutné nad koupí modrého disku přemýšlet. Obraz může sloužit jako demo materiál pro ty, kdo neholdují divácky přívětivým přírodopisným dokumentům. Zvuk i přes nepřítomnost jednoho z nejlepších Dolby Atmos (kino)mixů za obrazem nezaostává a napomáhá v dlouhých záběrech směrovat pozornost mezi několika plány a hledisky postav. Středometrážní dokument byl sice dostupný před premiérou, ale nic to nemění na jeho přínosnosti. Minimálně s ohledem na to, že kontext (oscarové promo making of) ovlivnil vnímání samotného textu (filmu) paradoxně v jeho neprospěch.
