Soundtrack: 127 hodin

Vydáno: 16.02.2011 21:00 - Amaya Tomanová | foto: Bontonfilm

Čtvrtým adeptem na Oscara za nejlepší filmovou hudbu, kterého si v naší soundtrackové rubrice představíme, je A. R. Rahman, jenž si nominaci vysloužil za hudbu k filmu ostrovního režiséra Dannyho Boylea 127 hodin.
127 hodin OSTAllan Rakha Rahman započal svou kariéru hudebního skladatele v devadesátých letech v Indii. V průběhu let začal spolupracovat s Hollywoodem, v roce 2009 posbíral řadu nominací i ocenění (Oscar, BAFTA a jiné) za hudbu k filmu Milionář z chatrče. Získá zlatou sošku i za letošní soundtrack k filmu 127 hodin
Jak je zřejmé již z prvního odstavce, tento snímek není prvním případem spolupráce režiséra Dannyho Boylea a A. R. Rahmana, prvním byl již zmiňovaný Milionář z chatrče. Většina Boyleových filmů (Trainspotting, 28 dní poté, Pláž ) si je podobná svou dynamikou, tempem, dramatičností a místy až videoklipovým stylem. A stejné vlastnosti spojují i hudbu k nim.
Úvodní Never Hear Surf Music Again má svižné tempo, začíná slibně znějícím zpěvem podbarveným zajímavými perkusemi - zpěv ovšem po několika taktech přejde k jednoslabičným vokálům, které jsou místy až zbytečně dlouhé a možná až nepříjemně vysoko posazené. Skladba je velmi různorodá, až překombinovaná. Spolu s perkusemi, vokály a klávesami se v ní mísí i kytara a cello.
Tříminutová Canyon začíná jemným flétnovým motivem, v pomalém rozjezdu se přidají smyčce, končí pozvolna. V následující Liberation Begins se poprvé setkáváme s ústředním melodickým motivem celého filmu. Několik jednoduchých, opakujících se kytarových tónů (s nápaditým zkreslením) v první polovině skladby pozvolna zdánlivě graduje, pak ale vyzní do ztracena. Kytara nechybí ani v Touch Of The Sun, kde zní jemně, melancholicky, místy až temně.
Lovely Day Billa Whiterse je laděná do funky. Pohodová melodie a příjemný zpěv vás vyloženě nutí podupávat si do rytmu. Následuje Chopinova Nocturne No.2 in E flat, Op.9 No.2, výborně zahraná legendárním Vladimirem Ashkenazym. A po pop-punkové klasice Ça plane pour moi se opět vrací ústřední melodie filmu ve skladbě Liberation In A Dream, tentokrát rytmičtější, dramatičtější a zrychlená. S výraznějším smyčcovým podbarvením. To If You Love Me (Really Love Me) je netradiční coververze L'Hymne A L'Amour francouzské šansoniérky Edith Piaf. Esther Phillips, která tento cover zpívá, v něm prodává charakteristický hlasový i melodický projev a píseň zní přinejmenším nezvykle.
Na efekty bohatá Acid Darbar, složená z jemných vokálů, dechů, několika tónů hraných na akustickou kytaru a podbarvená nenápadným smyčcovým doprovodem, zní až orientálně - dalo by se říct, že se v ní odráží skladatelův exotický původ. Podobně znějící vokály nalezneme i v R.I.P., po které v Liberation opět zazní hlavní hudební motiv. Možná by bylo lepší, kdyby soundtrack po doznění Liberation skončil, celé album ovšem uzavírá náladová Festival v podání Sigur Rós a If I Rise od Dido s doprovodem dětského sboru - právě posledně jmenovaná píseň je nejspíš jedním z nejslabších článků celého alba.
Soundtrack míchá především kytaru s elektronikou a více než ucelené dílo připomíná kompilaci poskládanou z hudby nejrůznějších žánrů. Není se čemu divit - k Boyleovým filmům si stěží může člověk představit konzistentní sled skladeb ve stejném stylu. Z celkového počtu čtrnácti skladeb jich několik nepochází původně z Rahmanovy dílny (namátkou Lovely Day, kterou nazpíval Bill Withers, If You Love Me od Esther Philip, úvodní Never Hear Surf Music Again v podání Free Blood a pochopitelně Chopinovo Nocturno).
Ve svých autorských skladbách se Rahmanovi povedlo vystihnout atmosféru jednotlivých scén - fascinaci rozhlehlostí Grand Canyonu, souboj člověka s přírodou, zoufalost z uvěznění i euforii, sílu vzpomínek, mrazivost a zdánlivou nekonečnost noci a v neposlední řadě i nezdolnou touhu po životě. Jak již bylo řečeno - z jeho díla je velmi znát vliv prostředí, ve kterém s tvorbou začínal.
Nejsem příznivcem "písničkových" soundtracků, přesto uznávám, že se Boyleovi s Rahmanem podařilo sestavit poslouchatelné a zdařilé album. Délka celého CD je naprosto optimální, řazení jednotlivých skladeb může působit chaoticky, ale je potřeba si uvědomit, že jejich sled kopíruje děj filmu.
Album: A. R. Rahman - 127 Hours OST
Celkový čas: 61:23
Skladby: Never Hear Surf Music Again // The Canyon // Liberation Begins // Touch Of The Sun // Lovely Day // Nocturne No.2 in E flat, Op.9 No.2 // Ça plane pour moi // Liberation In A Dream // If You Love Me (Really Love Me) // Acid Darbari // R.I.P. // Liberation // Festival // If I Rise.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY