Sun Wu-kchung neboli Opičí král je postava z čínské mytologie a hlavní postava z klasického čínského románu Cesta na západ. Sun se narodil z nebeského kamene a je vybaven nadpřirozenými schopnostmi. Na tuto fázi jeho života byl zaměřen první díl zmíněný výše, kde Sun (k nepoznání namaskovaný Donnie Yen) řádil v Nebi. Jeho hlavním protivníkem zde byl Býčí démon v podání Aarona Kwoka, který v druhém díle hraje právě titulní postavu Opičího krále a vystřídal tak Donnieho Yena, který se v dvojce nevyskytuje. Ve druhém díle Sun doprovází Svatého mnicha při cestě na západ poté, co mu mnich pomůže zrušit kletbu a osvobodí Suna z hory. Podle legendy se právě tímto způsobem dostal do Číny buddhismus z Indie. Bohyně Sunovi řekne, že mnich je nyní jeho mistr, a že ho musí ctít a respektovat. Aby si pojistila jeho poslušnost, nechá Sunovi "násilím" připevnit zlatou čelenku, které se zbaví jedině, až získá svitky z Hromového kláštera. Cestou se k nim přidávají dva poutníci, jeden v podobě kance a druhý v podobě buvola. Jejich hlavním protivníkem se stane Bílá démonka (Gong Li), která si chce zajistit nesmrtelnost tím, že sežere Svatého mnicha.
Opičí král je poměrně známá postava i u nás, a to především díky kultovnímu čínskému seriálu Opičí král z osmdesátých let, který se na počátku devadesátých let vysílal i v Československé televizi. Hollywood se ne zcela úspěšně pokusil postavu Opičího krále naroubovat do akční fantasy Zakázané království, kde ho představovala akční hvězda Jet Li. S mýtem ale tento film příliš mnoho společného neměl. A tak se svého národního dědictví chopili v zemi svého vzniku a natočili zatím dva nákladné a výpravné kousky, které se ale značně liší. První díl jde svou stylizací ve šlépějích původního seriálu, a ačkoli se jeho rozpočet pohyboval v rozmezí 80 až 100 milionů dolarů, záměrně naivními počítačovými triky připomíná spíše film z osmdesátých let než to, na co jsme zvyklí z Hollywoodu, kde jsou triky na nejšpičkovější úrovni. Alespoň zpravidla to tak bývá. Druhý díl se ubírá už mnohem klasičtější cestou a jde v podstatě o v hollywoodském stylu natočený blockbuster s klasickou výpravou a realistickým nádechem, kromě kulis natočený ve skutečných exteriérech. Triková stránka, ač se nemůže rovnat tomu nejlepšímu z Hollywoodu, nabízí se například srovnání s aktuální Knihou džunglí, je také na lepší úrovni než v případě naivisticky působícího prvního dílu.
V obou filmech se dost výrazně liší pojetí postavy Suna. V prvním díle ho představoval Donnie Yen, který byl v masce opičáka skoro k nepoznání. Yen Suna představoval v podobném duchu jako seriál, tedy jako ztřeštěného, ale dobrosrdečného rošťáka s velkým smyslem pro praštěný humor. Kwok ho naopak hraje jako jakéhosi Kapitána Ameriku, ctnostného superhrdinu se smyslem pro čest. Oba filmy se tak dost liší a nedá se říct, že by šlo o klasický model, kdy se natočí nějaký úspěšný film a další sequely se drží původního modelu. Zde si jde každý díl vlastní cestou, první více stylizovaný, druhý více hollywoodský.V Číně byli oba Opičí králové mimořádně úspěšní. Pro české diváky jde především o přitažlivou exotiku, takže pokud na ni máte náladu, zkuste právě třeba jeden či druhý snímek o Opičím králi. Pro porovnání toho, jak se čínská představa velkofilmu liší od toho hollywoodského, jsou oba skvělým příkladem.
