Dick Kelly (De Niro) byl čtyřicet let ženatý a věrný. Po smrti své ženy, a to i na její radu, aby si po její smrti nic neodříkal, to ale pořádně roztočí. Začne to už bezprostředně po pohřbu, kde ho jeho vnuk, solidní právník Jason (Efron), který má před svatbou s úctyhodnou židovskou dívkou Meredith (Julianne Hough), nachytá "v nedbalkách", jak masturbuje u pornofilmu. A to je teprve začátek, protože Dick hodlá "smočit" a přemluví Jasona, aby se s ním vydal na pořádnou jízdu. V restauraci oba narazí na Jasonovu dávnou spolužačku Shadiu (Zoey Deutch) a její dva přátele, Lenore (Aubrey Plaza), která je jako stvořená pro "Dirty Grandpa", poněvadž má slabost pro starší muže a "lehce přihřátého" Bradleyho (Jeffrey Bowyer-Chapman). Nesourodá dvojice se vydává na divokou jízdu plnou plážových radovánek a nekonečných pařeb.
Děda je lotr je jedno velké a nekomplikované klišé o tom, jak starý vlk učí mladého žít, tedy něco, co už ve filmu bylo mnohokrát. Dick je jak "utržený ze řetězu", zatímco Jason je ten seriózní mladý muž se slibnou kariérou a vyhlídkou na dokonalé manželství s nalinkovanou budoucností, který se "probudí a začne konečně žít". Prostě jedno velké klišé, které by ani tak nevadilo, kdyby se ale bylo alespoň čemu smát. Jenže celý "nekorektní" humor tu spočívá pouze v nekonečných narážkách na obehraná témata sex a hulení. Děda je lotr je nenáročná, málo vtipná a trapná záležitost, která těží z provařených klišé.
Člověk (nebo alespoň já osobně) jen žasne, co se ještě dokáže točit a vydávat za "solidní" komedii (na IMDB má Děda je lotr slušných 6,1 bodu, na CSFD dokonce rovných 7), ačkoliv jde o největší filmovou žumpu, do které se dá klesnout. Žumpu, která se vleče, a do které se během sledování tohoto díla propadáte stále níž a níž, i když si už myslíte, že to už hlouběji nejde. Mazer se s tím opravdu nemazal a svou "komedii" napěchoval osvědčenými ingrediencemi složenými z ohraných klišé a sexuálních vtípků a trapností.
Dále žasnu nad tím, čeho je schopen herec De Nirova kalibru, který kdysi platil za měřítko kvality a záruky skvělého zážitku. Ale počínaje jeho "přerodem v komika", který započal ještě snesitelnými kreacemi v kouscích jako Přeber si to a Fotr je lotr, to dotáhl až k nesnesitelným "majstrštykům", jakým je právě Děda je lotr. To už s herectvím nemá nic společného. De Niro jen do omrzení těží ze své "fotrovské" šablony, která se díky přírustajícím letům mění v "dědkovskou". Vtipné to tedy není ani trochu. O Efronovi a výkonech ostatních herců ani nemá smysl mluvit, natož psát. Jde v lepším případě pouze o jakýsi druh filmové prostituce a statování. Ano, Efron umí obstojně zpívat karaoke, to snad ano.
Děda je lotr je filmový omyl, který je, pro mě z neznámých důvodů, pokládán za příjemnou oddechovku, která neurazí a soudě podle jejího hodnocení na obou filmových databázích zřejmě skvěle baví. Pro mě je takovýto film jasným odpadem, který patří rovnou na video a nejlépe rovnou do koše. Nejzajímavější tak na Děda je lotr je plakát, který parafrázuje klasického Absolventa, ačkoli s ním jinak nic společného nemá. Vedle tohoto filmu je i například takový Táta je doma, který od Filmserveru dostal 1/10, dost velká zábava. Děda je lotr by zasloužil pěknou a kulatou 0.