Tentokrát jde o to, že se vůdčí hlavy asi čtyřiceti různých zemí sjedou v Londýně na pohřeb britského premiéra a ukáže se, že šlo o past nastraženou nějakým jemenským obchodníkem se zbraněmi, kterému Spojené státy kdysi omylem zabily dceru v den její svatby, a on si to mezitím dobře rozmyslel a dva roky plánoval pomstu. Takže v Londýně se to nyní hemží útočníky, vybuchují pamětihodnosti, umírají nevinní civilisté a postupně ZEMŘE VŠECH TĚCH 40 PREZIDENTŮ KROMĚ AMERICKÉHO (Aaron Eckhart), protože toho samozřejmě doprovází jeho bodyguard Mike (Gerard Butler), který je ještě mnohem větší drsňák a frajer než ty stovky teroristů, kterým se podařilo na smuteční akci, prezentované jako „nejzabezpečenější událost v historii“, zdárně infiltrovat londýnskou policii, záchrannou službu i královskou gardu.Nejprve tedy seznam toho, co se od minule nezměnilo:
- Film je strašně hloupý a má úplně dementní scénář. A samozřejmě je hrozně předvídatelný.
- Obstojná režie (nikoli skvělá), Butlerovo charisma (nikoli herecký výkon) a fakt, že se pořád něco zběsilého děje, z něj ale přesto dělá docela zábavnou podívanou, která se vám nicméně za pár dní dokonale vykouří z hlavy.
- Je nevhodný pro mládež do patnácti let, protože se v něm opět kleje a stříká krev, což je rozhodně pozitivum.
- Je strašlivě americky patriotistický, což může být pro kdekoho trnem v oku. Zejména pro ty, kterým vadí filmy, jenž ospravedlňují přístup „oko za oko, zub za zub“ ve vztahu k americkému boji proti terorismu, kde „oko“ znamená hodně moc raket a „zub“ znamená ještě mnohem víc raket.
- Akce poměrně protichůdně kombinuje špinavou civilnost s neporazitelností hlavního hrdiny, který se neváhá vrhnout sám do baráku proti třicetinásobné přesile, což jí logicky dost ubírá na věrohodnosti (a padouši nikdy nestřílí hned, ale vždy nejprve čekají pár vteřin, než si jich hrdina všimne a může je zastřelit první).
A to, co se změnilo:- Butler už při zabíjení tolik nehláškuje.
- Americký prezident už není zbabělec, co obětuje svou vlast kvůli šesti rukojmím. Tentokrát nejenže s teroristy nevyjednává, ale dokonce se neohroženě vrhá do akce se zbraní v ruce spolu s Butlerem.
- Režisér Antoine Fuqua byl nahrazen Babakem Najafim (Snadný prachy 2), ale není to poznat.
Ze srovnání s žánrově podobnými věcmi, jako jsou Smrtonosná past nebo Skála, odchází samozřejmě Pád Londýna s tristním výsledkem a spíš působí, jako byste výše zmíněné namíchali s nějakým stupidním béčkem se Stevenem Seagalem nebo Chuckem Norrisem. Avšak pokud je vaším cílem jít do kina na něco akčního, u čeho nebudete muset přemýšlet a u čeho nebude hrozit, že se budete každou chvíli nudit, tak Pád Londýna není vyloženě špatnou volbou. Prostě to samé co Pád Bílého domu.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
