První série Temného případu (BD recenze zde) představovala seriálové zjevení z ranku Městečka Twin Peaks. Popularizovala osobu scenáristy (Mark Frost, resp. Nic Pizzolatto), potvrdila kvality režiséra (David Lynch, resp. Cary Joji Fukunaga) a zavdala k řadě fanouškovským spekulacím, zatímco si pohrávala s žánry (mystery soap-opera, resp. policejní psychologické drama ústící do hixploatace) a vyprávěním. Není divu, že druhá řada (TV recenze zde) produkčně velmi pečlivě ošetřeného pořadu HBO to co do reakce laické i odborné obce schytala podobně jako druhá série výše zmíněného kultovního seriálu z devadesátek. Dostát rozmanitým očekáváním a nárokům v podstatě nelze, a to je přitom další vyšetřování spletitého případu vedoucího k rozkrytí dlouholetého komplotu pojato jako antologie, kdy pojítkem je vedle části štábu (scenárista, skladatel, kameraman) pouze název, do jisté míry žánr a atmosféra.Namísto dvou protagonistů (policistů), kteří se snaží vyřešit případ, ale jejich značně rozdílné povahy celou věc komplikují, máme čtveřici ústředních postav (trojice vyšetřovatelů a gangster) se společným cílem odhalením vraha oběti, ale s odlišným záměrem, jak toho dosáhnout. Namísto dvou časových rovin vyprávění, které jsou zprostředkovány z několika více či méně spolehlivých hledisek, máme vyprávění, ve kterém se osudy postav síťově sbíhají a ve kterém jsou tajemství v rovině osobní i profesní navázány na minulost. A především namísto policejní parťácké podívané, která ústí do hixploatace, máme neo-noir, který je co do práce se žánrem jednotný.
Několik společných bodů mezi řadami by se našlo, ať už strukturních (zlom v polovině série, po kterém se skočí v čase kupředu a po kterém se přeuspořádá organizace vyprávění) či co do vyznění (opatrně optimistické zakončení po několika předchozích nihilistických hodinách). Odlišnosti ale převažují, a tak upřednostnění jedné řady před druhou vypovídá pouze o preferencích, nikoliv o (ne)kvalitě jedné vůči druhé. To je dobré mít při sledování Temného případu s pořadovým číslem dva na paměti, protože na rozdíl od jiných seriálových antologií (American Horror Story, Fargo) nedochází k provázání prostřednictvím postav a časové souslednosti dění. Pak je možné kalifornské mystérium s povětšinou psychicky traumatizovanými postavami, které dohání jejich minulost, (d)ocenit díky tomu, čím je, nikoliv tím, čím by dle představ mnohých mělo být. Temný případ je výborným neo-noirem. Neo-noirem neokázalým svou vypravěčskou nekonvenčností (s ohledem na žánr), kdy je zprvu vytvářena síť na základě vztahů postav a zastřešujících témat, zatímco se převážně paralelně pracuje s gangsterskou linií. Neo-noirem kladoucím značné nároky na diváckou pozornost, protože řešený případ obsahuje řadu zavádějících vodítek, různě se překrývajících anebo konfliktních plánů a postupně odkrývaných rovin. (Hluboký spánek a Maltézský sokol taktéž neměly snadno rekonstruovatelnou zápletku, v Čínské čtvrti byly taktéž krok za krokem odhalovány jednotlivé vrstvy případu vedoucího až na nejvyšší místa.) Neo-noirem, který nejenom typické postavy a případ přesazuje do současnosti a pracuje se vztahem postava/y-město (Kalifornie s kasíny, dálnicemi, Mulholland Drive ad. proprietami), ale který reviduje některé pro žánr příznačné prvky. Někdo méně důmyslný by přepracování pojetí femme fatale a od toho odvislé feministické vyznění mohl považovat za "diktát politické korektnosti". Autor těchto řádků si však cení, jakým způsobem se Temný případ vydal na cestu žánrem a že se nebojí sjet mimo vytyčenou trasu, ale ne proto, aby si to šinul zkratkou nejsnázeji k diváckému cíli. (9/10)
BLU-RAY:
Seriály se na tuzemský trh až na několik čestných výjimek nedostávají. Mezi ony čestné výjimky patří ty od HBO, které u nás mají slušné zastoupení. Po první sérii Pozůstalí, jež u nás vyšla pouze na starším typu nosičů, se k nám dostává druhá série Temného případu. Na výběr je mezi DVD a BD, přičemž jako u první série této antologie jsou kupující "modrých" disků ochuzeni jednak o stylové rozkládací balení, jednak o český dabing. Není ale velká pravděpodobnost, že by si příznivci neo-noiru pouštěli jednotlivé díly v češtině, a tak zarážející zůstává pouze ono upřednostnění DVD před BD. A stejně jako minule, ani tentokrát nejsou bonusové materiály vybaveny českými titulky, byť k dvojici featurettů si lze navolit alespoň anglické. Překlad u pořadu patří k nadprůměrným, a to hlavně díky otitulkování písní, ale místy se v překladu ztrácí použitá filmová terminologie či narážka na jiné dílo.
Úvodní titulky k druhé sérii Temného případu (2015)
OBRAZ A ZVUK:
Seriály se na tuzemský trh až na několik čestných výjimek nedostávají. Mezi ony čestné výjimky patří ty od HBO, které u nás mají slušné zastoupení. Po první sérii Pozůstalí, jež u nás vyšla pouze na starším typu nosičů, se k nám dostává druhá série Temného případu. Na výběr je mezi DVD a BD, přičemž jako u první série této antologie jsou kupující "modrých" disků ochuzeni jednak o stylové rozkládací balení, jednak o český dabing. Není ale velká pravděpodobnost, že by si příznivci neo-noiru pouštěli jednotlivé díly v češtině, a tak zarážející zůstává pouze ono upřednostnění DVD před BD. A stejně jako minule, ani tentokrát nejsou bonusové materiály vybaveny českými titulky, byť k dvojici featurettů si lze navolit alespoň anglické. Překlad u pořadu patří k nadprůměrným, a to hlavně díky otitulkování písní, ale místy se v překladu ztrácí použitá filmová terminologie či narážka na jiné dílo.OBRAZ A ZVUK:
Důvod, proč si navzdory absenci českého dabingu pořídit raději Blu-ray edici, spočívá v audiovizuální prezentaci Temného případu. Zatímco první série se natáčela na film, druhá byla snímána převážně digitálními kamerami (zejména Arri Alexou), aniž by ztratila na "filmovosti". Přítomnost zrna v tmavých pasážích proto nevnímám jako nedostatek. Podobně se to má s barevnou paletou, která je záměrně desaturovaná, aby odpovídala potemnělé náladě celého pořadu. V tmavých pasážích, a že jich je nespočet, se přitom nic neztrácí. Ve vší té dominanci chladných barev vyniknou ty záměrně kontrastní teplé, které jsou užívány ke konci seriálu (les). Určité měkčení obrazu a mírná neostrost v případě detailnějších záběrů obličejů je patrně dána zvoleným způsobem přirozeného svícení s minimem dosvěcování, a tak je na každém, zda tento odklon od normativních nároků na HD prezentaci bude považovat za nedostatek. Na adresu zvuku lze taktéž psát převážně jenom superlativy. Anglický originál v pětikanálovém DTS-HD zní podle očekávání skvěle ve výrazných akčních sekvencích, jako jsou stěžejní přestřelky ve čtvrtém a osmém dílu. Vedle nich vynikne nejenom hudební doprovod T Bone Burnetta, který se místy záměrně slévá se zvukovou (ruchovou) stopou prostředí, ale i pro seriál složené skladby písničkářky Lery Lynn, které komentují některé pasáže a které mají v montážních sekvencí prim. Stalo se zvykem psát, že dialogy a monology nezanikají, přičemž ani tentokrát tomu není jinak. Mezi špičku v rámci seriálové produkce na modrých discích Temný případ řadí mix zvukových efektů, které jsou precizně rozloženy do všech kanálů, vytváří zdání trojrozměrného prostředí a skvěle pracuje se zvukem z mimoobrazového prostoru. (9/10)
BONUSY:
Bonusová výbava představuje zklamání, a to jak v porovnání s předchozí sérií, tak co do kvality materiálů samotných. Nedočkáme se krátkých tematických featurettů u každé epizody, ani několikera rozhovorů s tvůrci a herci. Na posledním disku je pouze dvojice dokumentů, z nichž se jeden v půlhodinové délce věnuje přestřelce z konce 4. epizody a druhý v deseti minutách představí postavy a prostředí, a píseň doprovázená leteckými záběry Kalifornie. Ke dvěma epizodám si lze ještě navolit audiokomentář, u kterého se za mikrofonem sešel výkonný producent (Scott Stephens) a scenárista (Nic Pizzolatto) s herci (Colin Farrell, Vince Vaughn, Rachel McAdams,Taylor Kitsch). Ačkoliv by ke čtvrté a osmé epizodě bylo jistě co zajímavého říct, protože byly nepochybně náročné z produkčního (obě obsahují závěrečné přestřelky), hereckého i scenáristického hlediska, nic kloudného člověk nevyslechne. Negativně překvapí nejenom to, že velkou část stopáže jsou všichni zúčastnění potichu, ale i to, že když promluví, většinou jde o poplácávání se po zádech anebo pochvalné vyjádření na adresu dalších osob ze štábu anebo hereckých kolegů.
Do hloubky jde pouze půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci, kde je detailně rozebrána realizace závěrečného střetu, a to den po dni. Hovoří se jak o konkrétních praktických (např. nepoužívání triků při výbuchu), tak i estetických (snaha evokovat sedmdesátkové akční thrillery hyperrealistickým pojetím) volbách. Divák/divačka se skutečně něco dozví, a tak nevadí, že těch třicet minut končí propagací dalšího dílu. Krátká featuretta Temný případ: Pohled do zákulisí je pouze desetiminutovým promem, ve kterém herci a herečka představí své postavy, pochvalně se vyjádří k místu natáčení i hudbě. A tím veškerá výbava v podstatě končí, pokud nebudeme započítávat půlminutová až minutová preview a recapy následujících/předchozích dílů, které kdo ví proč nejsou vybaveny českými titulky. (3/10)
Rozhovor s Colinem Farrellem o jeho postavě v druhé sérii Temného případu (2015)
ZÁVĚR:
Druhá série Temného případu má při svém prvním (odvysílání v televizi) i druhém distribučním životě (vydání na nosičích pro domácí kino) stíženou startovní pozici. Je srovnávána s první sérií, přičemž z toho kvůli šroubovanosti některých dialogů a ne tak okázalému způsobu komplexnosti vyprávění vychází jako horší. Blu-ray vydání je komparováno s první řadou, která nabídla více bonusových materiálů, ale všechny byly ve výsledku vágnější a více propagační než půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci. Obrazový a zvukový přepis druhé řady není tak excelentní jako v případě první, protože nenabízí tolik možností k tomu, aby vyniknul. Pokud se ale odhlédne od věčného srovnávání, je kalifornský případ výborným neo-noirem se síťově sbíhavým vyprávěním i ústřední záhadou, na Blu-rayi vypadá a zní skvěle a mezi bonusy je nadprůměrný půlhodinový dokument. Jasná koupě pro příznivce a příznivkyně žánru i kvalitních seriálů.
Rozhovor s Rachel McAdams o její postavě v druhé sérii Temného případu (2015)
Do hloubky jde pouze půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci, kde je detailně rozebrána realizace závěrečného střetu, a to den po dni. Hovoří se jak o konkrétních praktických (např. nepoužívání triků při výbuchu), tak i estetických (snaha evokovat sedmdesátkové akční thrillery hyperrealistickým pojetím) volbách. Divák/divačka se skutečně něco dozví, a tak nevadí, že těch třicet minut končí propagací dalšího dílu. Krátká featuretta Temný případ: Pohled do zákulisí je pouze desetiminutovým promem, ve kterém herci a herečka představí své postavy, pochvalně se vyjádří k místu natáčení i hudbě. A tím veškerá výbava v podstatě končí, pokud nebudeme započítávat půlminutová až minutová preview a recapy následujících/předchozích dílů, které kdo ví proč nejsou vybaveny českými titulky. (3/10)ZÁVĚR:
Druhá série Temného případu má při svém prvním (odvysílání v televizi) i druhém distribučním životě (vydání na nosičích pro domácí kino) stíženou startovní pozici. Je srovnávána s první sérií, přičemž z toho kvůli šroubovanosti některých dialogů a ne tak okázalému způsobu komplexnosti vyprávění vychází jako horší. Blu-ray vydání je komparováno s první řadou, která nabídla více bonusových materiálů, ale všechny byly ve výsledku vágnější a více propagační než půlhodinový dokument Jak se natočil Masakr ve Vinci. Obrazový a zvukový přepis druhé řady není tak excelentní jako v případě první, protože nenabízí tolik možností k tomu, aby vyniknul. Pokud se ale odhlédne od věčného srovnávání, je kalifornský případ výborným neo-noirem se síťově sbíhavým vyprávěním i ústřední záhadou, na Blu-rayi vypadá a zní skvěle a mezi bonusy je nadprůměrný půlhodinový dokument. Jasná koupě pro příznivce a příznivkyně žánru i kvalitních seriálů. 





