Ze zlé čarodějnice, která uvěznila Rapunzel, se do této role Meryl Streep proměnila v drsnou rockerku Lindu, která opustila svou rodinu, aby si mohla splnit snovou kariéru hudební hvězdy. Založila si kapelu The Flash a z Lindy se stala Ricki, která přerušila i kontakt se svými dětmi. Když ale její dcera (Mamie Gummer) po rozvodu upadá do depresí, povolá Lindu zpět její ex-manžel jako poslední naději na rozveselení dcery.Samotní tvůrci si správně uvědomili, že nejspíš to jediné, co se na Nikdy není pozdě dá dobře prodat, je samotná Meryl, která se mnohým filmům osvědčila jako skvělý způsob přitažení pozornosti. Vše je zde ještě umocněno zajímavým faktem, že na plátně je viděna se svou vlastní dcerou Mamie Gummer, taktéž coby matka a dcera. Herecky však Streep nijak nevyčnívá mezi zbytkem velmi slušného obsazení podávajícím obstojné výkony. Ty bohužel nijak příliš nezaujmou.
Největším trnem v patě, který dost brzdí i cenami ověnčenou hvězdu, je tu už hlavní námět a scénář. Emotivních scén, ve kterých se dá více předvést herecký um, je tu žalostně málo a komediálních pro rozesmání taktéž (naprostou většinu vtipů producenti "vyplácali" na trailer). Podobně jako všichni zástupci z řad poslední Demmovy tvorby se jedná o feel good jednorázovku, jejíž existence brzy u každého průměrného diváka padne v zapomnění.Hudební čísla se dají považovat za další plus, hlavně to finální, z nějž se stala pomyslná třešnička na "ne" tak chutném dortu. Pomáhají známé melodie, opět velmi dobrý zpěv Meryl a také emoce. Některé z nejemotivnějších momentů pro Ricki totiž jsou její pěvecká čísla, kterými se velmi viditelně vyjadřuje a získává sympatie ostatních.
Celkově neurážlivá dramedie, ovšem rozhodně se řadí k horším počinům Jonathana Demmea. Ten už evidentně není schopen dosáhnout svých původních kvalit, což je věčná škoda. Každopádně Nikdy není pozdě poslouží jako slušná večerní podívaná na odreagování, a i když se za tento kousek nominace na Oscara čekat vážně nedají, nemá nikdo z účastněných důvod se stydět.
