Zvířátka jsou věčnou doménou amerických animovaných filmů. Zejména Disneyovo studio jich stvořilo nepočítaně: myšáka Mickeyho, kačera Donalda, psa Pluta a další a další. Přičinili se však i další autoři, zejména dvojice Hanna a Barbera. Stačí upozornit, že z jejich dílny pochází nesmrtelná dvojice věčně se kočkujících Toma a Jerryho. Jsou podepsáni i pod řadou úspěšných televizních seriálů. K nejznámějším patří zejména Pes Filipes a... Méďa Béďa. V Americe se rychle staly celonárodními hity a když koncem šedesátých let pronikly do naší televize, slavily stejný úspěch. Pamětníci se možná vzpomenou. Roku 1964 vznikl o Méďovi Béďovi celovečerní film, který byl do našich kin uveden sice až o desetiletí později, ale přesto se dočkal ohromujícího úspěchu, ba některé jeho hlášky zlidověly. Autoři zachovali vše podstatné: Méďa Béďa je protřelý medvěd, jenž spolu s malým medvídkem Bubu a medvědicí Cindy obývá Jellystonský národní park. Rád si smlsne na chutných delikatesách a svými odvážnými kousky - zejména obíráním nic netušících turistů - přivádí k šílenství nejen tamního dozorce. Hanna a Barbera vsadili nejen na skvostné situační gagy, vtipné průpovídky a písničky, ale také na kouzelně dojemné okamžiky. Na výsledné působivosti se nepochybně podílela i znamenitě připravená česká verze. Některé repliky opravdu vstoupily "do dějin": když zamilovaná Cindy žádostivě žádá Méďu Béďu, aby ji šeptal sladké nesmysly, galantní medvěd ji obratem vyhoví a roztouženě zahuhlá: "Nesmysly, nesmysly, nesmysly." Při hledání kdysi úspěšných filmů, jejichž nová verze by byla stejně úspěšná jako ta původní, si hollywoodští činovníci vzpomněli i na Méďu Béďu a urychleně nachystali jeho nová dobrodružství. Příběh si ovšem sestavili po svém: nejenže vypustili medvědici Cindy a nakonec i napínavé odeslání do vzdálené zoo, ale především vsunuli "ekologický" rozměr, bohužel bezcenně zveličený v pojetí zápletek i trapně karikovaných postav, jak tomu v podobných filmech bývá - viz třeba stejně zacílenou Chlupatou odplatu, před rokem uvedenou i v tuzemských kinech. Kladní hrdinové jsou řekněme ne vždy důvtipní, zatímco ti záporní se okamžitě prozrazují škodolibým chichotáním či vskutku bezmeznou tupostí, jak to názorně dokládá jeden přerostlý skaut, lačný vedoucí funkce. O čem nový, technikou 3D natočený Méďa Béďa vypráví? Mlsný medvěd opět krade turistům jídlo a ve svém počínání je stále vynalézavější, zbuduje "odpalovací" stůl, s nímž zažijeme mnoho stále hloupější legrace, dokonce sestrojí létající šlapací stroj, který by mu záviděl i Jan Tleskač. Novinkou ovšem je, že chráněnému území hrozí vykácení, protože směšně chamtivý starosta blízkého města potřebuje vydělávat peníze, aby místní obyvatele uplatil a ti jej volili do guvernérského křesla. Hodně peněz. A hrdinům, nejen poněkud důvěřivému, ba prostomyslnému Méďovi, ale také strážci Smithovi a jeho přítelkyni, která natáčí dokument ze života zvířátek, dá hodně práce, aby vzácnou lokalitu zachránili. Ještěže se tam vyskytuje vzácná žaboželva, která naštěstí nemluví, jen šlehá jazykem... Režisér Eric Brevig si pro nového Méďu Béďu nezvolil veskrze animovanou podobu, jak tomu bylo doposud, ale do reálného prostředí zasadil živé herce (Tom Cavanagh, Anna Faris, T.J. Miller, Andrew Daly, David Stott), které obklopil animovanými zvířecími postavičkami (také "jako živými", navíc až otravně užvaněnými), které ovšem vycházejí z původního výtvarného pojetí. Souhra digitálně animovaných zvířátek se živými herci je zajisté dokonalejší než kdysi třeba ve Vyzvání k tanci, v Mary Poppins nebo Falešné hře s králíkem Rogerem, avšak přesto tu schází očekávaná bezprostřednost a zejména těsnější sepětí obou rovin. Ze živých herců totiž čiší jakási bezradnost, když takříkajíc hráli "do prázdna", neboť bez (animovaného) partnera, jenž se dodatečně přidělával. A nepomáhají ani navenek oslnivé humorně dobrodružné výjevy, jako je právě ten na létajícím stroji, končící pádem do rozbouřené vody. A dlužno dodat, že ani unyle žvatlavý, pisklavý český dabing příliš celkový dojem nevylepšuje.