Nechcete číst/nemáte čas se prolouskávat delším textem o filmu, o kterém toho bylo tolik napsáno? V tom případě klikněte na odkaz vedoucí k jedněm z minulých BD a DVD tipů, kde je na několika řádcích shrnuto vše podstatné k postapokalyptické akční jízdě Šílený Max: Zběsilá cesta. Žádáte více rozmanitých názorů na převážně nekriticky přijímaný snímek? Pak je pro vás určena makrorecenze, ve které ale mnoho rozmanitosti nenaleznete, protože se hodnocení na desítkové stupnici pohybuje od osmi výš. A nebo se vám nechce číst, ale rádi byste si poslechli tematickou hudbou prokládané odbornější povídání (analytické, interpretační) nejenom o daném počinu, ale i o kontextu, z kterého vychází a na který navazuje, o předchozích třech dílech a o australské kinematografii? Na MixCloudu je náš speciál, který si lze přehrát i na těchto stránkách. Dodávat cokoliv dalšího ke Zběsilé cestě, aniž by došlo k vykrádání a opakování se, není snadný úkol. (Autor těchto řádků je "zodpovědný" za nejrozsáhlejší příspěvek do makrorecenze a i za hodinu a tři čtvrtě trvající rozhlasový speciál.) Jeden neotřelý pohled na čtvrtou část maxovské tetralogie se nabízí. (Ne, není pochyb, že jde o čtvrtý díl, protože vedle "mimotextových" prohlášení tvůrců lze časovou posloupnost určit z "textu" samotného: Max má auditivní flashbacky na svou mrtvou rodinu z jedničky, důležitou rekvizitou je hrací skříňka z dvojky a ze hry se dozvídáme, že své vytuněné auto získal zpět bojem v Dómu hromů známém z trojky.) Je možné (za)uvažovat, proč snímek uspěl tam, kde jiné blockbustery v čele s Avengers: Age of Ultron selhaly.
Šílený Max: Zběsilá cesta je příkladem vyprávění jednoho příběhu napříč médii, což je strategie, kterou svého času popularizovala franšíza Matrix a po ní ve velké míře byla využita vedle marvelovek a posledních dvou Star Treků právě Georgem Millerem v jeho návratu k hrané tvorbě a sérii, která ho proslavila a dostala do Hollywoodu. Projekt, připravovaný australským rodákem dobře dekádu, je v porovnání s ostatními přímo i nepřímo zmíněnými soudržný a na rozdíl od nich obstojí i samostatně, respektive úspěšně vytváří zdání soběstačnosti a nezávislosti na jiných médiích.Čím je to dáno? Matrixovská franšíza selhala jednak v tom, že spoléhala na obeznámenost publika s jednotlivými rozšířeními (kdo nehrál alespoň hru, v podstatných liniích druhého a třetího dílu se nechytal), jednak v tom, že namísto uzavřenosti skončila poměrně otevřeně (kdo nehrál navazující online hru, neví, jak hlavní i vedlejší postavy skončily a jak se změnila povaha světa příběhu). Poslední Star Trek s podtitulem Do temnoty pro změnu buduje síť odkazů a (trans)mediálních relací, že se nikdy nedostává za rovinu experimentování s možnostmi média. Marvelovské universum naráží na limity toho, kolik rozšíření a na jakých platformách je možné vůbec pojmout, přičemž druzí Avengeři směřují vyprávění jak zpět (k prequelovému komiksu o Lokiho kopí a k televiznímu seriálu Agents of S.H.I.E.L.D.), tak i vpřed (ke třetí fázi), aniž by přinášeli uspokojivé odpovědi na řadu narativem položených otázek.
Šílený Max: Zběsilá sice svůj příběh rozprostírá do spin-off komiksů i hry, ale v obou případech se jedná o části předcházející filmovému dění, nikoliv následující anebo do něj dokonce vnořené. Může tak uspokojivě odvyprávět zdánlivě monomediální storku, která na všechny otázky ohledně cílů postav, jejich vztahů i minulosti dostatečně odpoví. A tam, kde tak neučiní, mohou fanoušci a fanynky spekulovat, jestli holčička z vidin je Maxova, a tak jde o restart série (v původní trilogii měl titulní (anti)hrdina syna), nebo je postava dívenky někým jiným z minulosti (čtenáři komiksu věnovaného Maxovi a hráči videohry vědí, že tato možnost je správná). Zároveň ale ve své vypravěčské efektivnosti až střídmosti může vidinami anebo přebujelostí výpravy vést k dalším platformám, na nichž lze poznat ve snímku neprozkoumané části světa příběhu (Ropanov ve hře), či dozvědět se o osudu hlavních i vedlejších, kladných i záporných postav (komiks o Maxovi, Furiose, Nuxovi a Nadsmrťasovi).S ohledem na zvolený způsob vyprávění mohou být výše uvedená tvrzení důvodem, proč tento snímek obstojí v komparaci s nejvýraznějšími blockbustery 21. století. Dalším důvodem je nepochybně to, že jde o "kurevský námrd", ale toto tvrzení na rozsah recenze nenatáhnete, nepíšete-li pro filmově "hospodské" anebo "stalkerovské" servery. (MS)
BLU-RAY:
Ne, Šílený Max: Zběsilá cesta nevychází v ČB verzi s izolovanou hudební stopou, ale to je jediné zklamání, které jinak prvotřídní edice představuje. Čtvrtý díl madmaxovské série si lze pořídit v několika variantách. Sběratelé jistě sáhnou po dvoudiskovém steelbooku/futurepacku, jejichž jediným mínusem je nápis 3D rušící celkovou vemi zdařilou grafickou koncepci. Ostatní si vystačí s klasickým balením s nápaditě vychýleným textovým popisem, ale žel bez vnitřního artworku. Statické menu sice zamrzí, ale na 2D verzi je referenční obrazový a zvukový (Dolby Atmos!) přepis a dobře hodina a půl česky otitulkovaných bonusů. Snad jenom škoda, že nebyla využita příležitost a tuto zběsilou cestu nedoprovází kniha s koncepčními návrhy výtvarníků a fotografiemi, potažmo soundtrack anebo některý z prequelových komiksů, jako tomu bylo dříve u komerčně úspěšných titulů společnosti Warner Bros. (MS)
Featurette Tools of the Wasteland k filmu Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)OBRAZ A ZVUK:
Blu-ray prezentace titulů od Warner Bros. vždy patří mezi špičku svého oboru a Šílený Max: Zběsilá cesta není výjimkou. Díky své anarchistické a částečně také stylisticky experimentální podstatě v něm však audiovizuální stránka vynikne mnohonásobně lépe než u jiných titulů, protože na sebe svým provedením vzpouzejícím se normám automaticky upozorňuje. Excesivní vizuální stránka naplno zúročuje možnosti domácího kina a ve svém 2D i 3D provedení jde o ukázkový přepis a nabízí zážitek srovnatelný s návštěvou kina, který neztrácí nic na své působivosti.
Jde zkrátka o skvostné a imerzivní pokoukání, které dokáže díky dynamickým akčním sekvencím, střihu a zvuku snadno vtáhnout do svého zvráceného světa a ani na chvíli nepustit. Obraz je krystalicky čistý, kontury jasně ostré, detaily propracované, Max nicméně neztrácí svůj filmový feeling a na hony se vzdaluje přepáleným digitálním standardům současných blockbusterů. Poctivá „rukodělná“ práce, kterou režisér George Miller strávil několik jistě ne příliš pohodových let života, se naplno zúročuje v akčních scénách, kde každý výbuch, výstřel nebo náraz „dopravního“ prostředku vypadá stoprocentně uvěřitelně. Zobrazenému fikčnímu světu zkrátka prospívá, že je více postaven na praktických než vizuálních efektech – i ty ale vypadají nadmíru skvěle, jako například barvami hýřící pouštní bouře.
Právě v ní se ukazuje další z hlavních předností Šíleného Maxe, a tou je bohaté barevné spektrum a kontrast. Situování děje do pouště nabízí režisérovi i kameramanovi Johnu Sealeovi možnost experimentovat primárně s oranžovou, hnědou, žlutou a červenou barvou, které se v různých poměrech vyskytují téměř v každé scéně. Potěšující je, že se zde neztratí ani tmavé či černé části obrazu, které jsou nerozeznatelné od černých pruhů letterboxu. Přehledně vypadají i noční scény, na něž Seale nasazuje modrý filtr a které zejména ve 3D obsahují jen minimální ghosting.
Jak už bylo řečeno, 3D ladně drží krok s 2D provedením, nicméně pro někoho může být trochu více dezorientující, hlavně kvůli hyperkinetickému střihu, případně zrychlenému obrazu filmu (začátek) v některých pasážích. Po počáteční letargii, když se obraz trochu zklidní, je však patrné, že 3D prezentace má daleko plochým postkonverzím (ač je sama postkonverzí). Díky vyprázdněnému prostředí (pouště vs. auta) často vynikne velmi přesvědčivá hloubka prostoru, a to jak v extrémně velkých celcích, tak i při automobilových honičkách, kde auta projíždějí kaňony nebo se jednoduše předjíždějí. Malým bonusem je několik záběrů, kde 3D vynikne jako atrakce ven z plátna – nejzásadnějším případem se zde jeví závěrečná klimatická bouračka, kde k vám doletí až samotná roztodivná kytara s plamenometem.
Může Šílený Max znít stejně dobře jako vypadat? Warneři na tuto otázku dávají odpověď strhujícím mixem v Dolby Atmos, který vytváří imerzivní a prostorovou skrumáž zvuků, ruchů a hudby skvěle dokreslující už tak dosti vtahující obraz. Řev motorů. Výbuchy. Střelba. Burácivý hlas Nadsmrťase Joea. Maxův chraplák. Řinčící úlomky aut. Ostrý kytarový riff přecházející z diegetické do nediegetické hudby. Úderný soundtrack od Junkieho XL. Seznam jedinečných zvukových zdrojů by klidně mohl pokračovat ještě dále, důležité ale je, že jsou jednotlivě dávkovány v přesném poměru pro maximální využití domácího kina. Zvukové kategorie na Oscarech by letos měly zkrátka mít svého silného favorita. (BM)
BONUSY:
Šílený Max: Zběsilá cesta je titul, u kterého budoucí double-dip mrzet nebude, pokud zatím neohlášená speciální edice přijde se slibovanou ČB verzí filmu s izolovanou hudební stopou a dalšími bonusy. Stávající bonusová nabídka, opatřená stejně jako film samotný kvalitními českými titulky, nepředstavuje zklamání, protože patří k nadprůměru a namísto propagačních povídání nabízí pětici informativních featurettů, jeden kaskadérský showreel a tři krátké vystřižené scény, jejichž zhlédnutí vám zabere něco přes hodinu a půl času (cirka 96 minut).Jedinou slabinou jsou vystřižené scény, k nimž chybí komentář anebo textový popisek, který by je situoval do konkrétního místa, kam měly původně patřit. Představují jenom drobná rozšíření, detailněji vykreslující předestřený svět, ale příběh nijak neobohacují a je dobře, že byly vystřiženy, protože by narušovaly pečlivě dodržovaný rytmus. Naopak tematické featuretty, byť se spoléhají na osvědčené rétorické rejstříky making of materiálů, představí vše důležité, i když zanechají pocit, že by toho mohlo být víc. O jakých rejstřících že je řeč?
Rejstřík auteura, kdy je režisér a spoluscenárista v jedné osobě stavěn do pozice vizionáře? Jistě, ve filmu o filmu Maximum Fury: Filming Fury Road, který v necelých třiceti minutách probere vše podstatné od prvotní podoby až po výsledek s důrazem na realizaci stěžejních sekvencí (s ilustrativní komparací storyboardů a výsledného snímku). Rejstřík hvězd, resp. herců? Samozřejmě, jim jsou věnovány hned dva kratší dokumenty: jedenáctiminutový Max and Furiosa, ve kterém je pouze letmo naznačen spor mezi oběma představiteli ústředních rolí, a čtrnáctiminutovka The Five Wives: So Shiny, So Chrome, ve které krom výcviku nezkušených hereček přijde řeč i na významový přesah, ale nic hlubokého.Poslední dva dokumenty, které se zaměřují na konkrétní problematiku, zase zužitkovávají jednak rétorický rejstřík technologie a natáčení jako těžké dřiny (a zároveň zábavy!), s nímž do jisté míry pracoval už featurette The Five Wives. Fury on Four Wheels ve dvaceti třech minutách představí výrazná vozidla, která byla k vidění,a prozradí, že nesou vlastní příběh a že jsou prodloužením postavy, která je řídí. The Tools of Wasteland ve čtrnácti minutách přejde od aut k dalším rekvizitám i kostýmům, které činí svět příběhu komplexnějším. Dodatek k rozsáhlejším dokumentům tvoří Crash and Smash - čtyřminutovka, která je showreelem kaskadérů, sestřihem některých výkonů, při nichž převládaly praktické efekty před těmi vizuálními.
Bonusy - s výjimkou vystřižených scén - mají společný zastřešující rámec kontinuity s původní trilogií, resp. s konkrétním způsobem produkce, který je svým spoléháním se na praktickou stránku před vypomáháním si počítači výlučný. V Maximum Fury: Filming Fury Road se dozvídáme, jak se to mělo s jednotlivými verzemi a že se namísto scénáře jako určitý referenční rámec používal bohatý a detailní obrázkový scénář. V Max and Furiosa slyšíme Toma Hardyho mluvit o tom, jak dostal od Gibsona posvěcení, a Charlize Theron hovoří o odlišnosti v podobě důležitosti hrdinky. The Tools of Wasteland a Fury on Four Wheels je oslavou rukodělné práce, přičemž nejvíc pozornosti si netradičně získávají kaskadéři, jimž je vzdán hold v montáži záběrů z natáčení v Crash and Smash. S výše uvedeným zastřešujícím rámcem souvisí i jediná výtka, kterou lze k bonusům mít: je poměrně detailně zmapována produkce (přičemž akcentování úlohy kaskadérů lze chápat jako snahu o prosazení vlastní kategorie na Oscarech, což je jedna z kampaní, která je v souvislosti s filmem vedena), ale opomenuta je post-produkce. Snad na další edici. 
ZÁVĚR:
Šílený Max: Zběsilá cesta je unisimo nekriticky přijímán napříč diváckou obcí, přestože jde o vysokorozpočtovou verzi ozploatací, která svým vyzněním nemusí odpovídat světonázoru všech. Blu-ray vydání patří k letošním vrcholům. Obrazová prezentace svou krystalickou čistotou a drobnokresbou každého detailu nemá konkurenci, 3D patří k těm nejzdařilejším konvertovaným. Originální zvuková stopa v Dolby Atmos až na jedno zaváhání činí disk referenčním.
Potěšující je více než hodina a půl bonusů, ale je více než pravděpodobné, že se v budoucnu dočkáme další edice. (Prosil bych se slibovanou černobílou verzí s izolovanou hudební stopou, kopletním obrázkovým scénářem a materály věnujícími se rozšířením vyprávění.) Nemáte-li předchozí díly, jděte do souborné kolekce, která má navíc bonusové DVD s více než dvouapůlhodinovým filmem o první části série. Sběratelům by neměl uniknout steelbook/futurepack, který se po grafické stránce nadmíru vyvedl. Jeden z vrcholů letošní kinodistribuce představuje zároveň jeden z vrcholů letošních nosičů pro domácí kino. Jednoznačné doporučení. (MS)
