Děj filmu se odehrává v roce 1980, v období po smrti generála Franka, jehož režim býval mnohými označován jako fašistický. Dva ideologicky rozdílní detektivové, mladší Pedro (Raúl Arévalo) a starší Juan (Javier Gutiérrez) jsou povoláni z Madridu do zapomenutého bažinatého zapadáková na jih země, který je znám jako Marismas del Guadalquivir. Zde už několik let řádí neznámý vrah, který unáší, mučí a zabíjí místní dívky. Všechny dívky mají společné to, že se znaly nebo chodily s pohledným Quinim (Jesús Castro), který jim měl pomoct dostat se z města. Místo toho ale všechny skončí mrtvé. Podaří se oběma detektivům překonat osobní rozdíly a dopadnout vraha včas, než zabije další dívku?Režisér Alberto Rodríguez pochází ze španělské Sevilly v Andalusii. Svůj předchozí film, městský thriller Zásahová jednotka č. 7 natočil v rodném městě. Ve svém dalším filmu se přesunul o něco jižněji do močálovitého prostředí andaluských bažin, které byly ideálním "podhoubím" pro temně laděný detektivní thriller situovaný do temných let postfrankovské diktatury. La isla mínima je "vzorově ukázkově" natočený noir thriller a také je ukázkovým příkladem profesionálně zvládnutého řemesla. Od propracovaného scénáře, který se soustředí na rozdílné charaktery obou detektivů, stejně jako na politický podtext doby, v němž se postavy pohybují. Jejich charaktery tu nejsou černobílé, a žádná z postav není vyloženě kladná. Stejně jako všichni protagonisté příběhu, i oba detektivové mají své mouchy.
Mimořádně stylová je ale vizuální podoba filmu, která ještě triumfuje nad propracovaným scénářem a charaktery. Bezvýchodnost a depresivnost andaluských mokřin umí Rodríguez umocnit působivými obřími záběry z velké výšky. Retro stylizace je dokonalá a těžkost doby ještě zesiluje dusnou atmosféru filmu. Promyšlenost obrazové kompozice a skladby záběrů činí z La isla mínima vrcholný stylový a estetický zážitek, stejně jako mimořádně napínavou a temně vzrušující podívanou. La isla mínima byl ihned přirovnáván k televizní sérii Temný případ. Pokud by ale člověk chtěl Rodrígueze podezřívat, že se chtěl přiživit na slávě amerického seriálu, pak by nepochodil, protože film začal vznikat ještě před uvedením této série.La isla mínima dobře obstojí nejen ve španělských poměrech, kde získal deset cen Goya v hlavních kategoriích za nejlepší film, režii, původní scénář, nejlepší herecký výkon v hlavní roli pro Gutierréze i v těch vedlejších za nejlepší novou herečku (Nerea Barros), nejlepší kostýmy, střih, hudbu, kameru a výpravu. Obstojí dobře i ve srovnání se zmíněným Temným případem a dost by mu slušelo i velké plátno, kde by byl výsledný dojem ještě silnější. I na malé obrazovce televize nebo monitoru vás ale La isla mínima chytne od začátku za krk a nepustí vás až do svého konce.
Snad se někdy dočkáme některého z dalších Rodríguezových filmů v kině. Právě natáčí nový film, který by měl mít premiéru příští rok. Kdo ví, třeba se ho dočkáme i v kinech. Pokud by byl stejně kvalitní jako La isla mínima, který stále brázdí různé evropské i světové festivaly, ale v řadě zemí se objevil i v běžné distribuci, byl by hřích ho do kin neuvést.
