Vedoucí týmu IMF (Impossible Mission Force) Ethan Hunt (Cruise) má se svými spolupracovníky za úkol získat tajný seznam skutečných identit agentů CIA z americké ambasády v Praze. Akce se ale nezdaří, většina týmu je zabita, nebo alespoň "dočasně" zabita, včetně "otce" týmu Jima Phelpse (Jon Voight) a jeho ženy Claire (Emmanuelle Béart). Hunt se s přeživší Claire stává hlavní podezřelým a "agentem na odpis", po němž pátrá ředitel IMF Kitteridge (Henry Czerny). Hunt se vydává na vlastní pěst zjistit, jak se věci skutečně mají. Čeká ho nejedno překvapení.Mission: Impossible disponuje inteligentním, možná až příliš sofistikovaným scénářem, který je dílem dua David Koepp a veterána, nositele Oscara za scénář ke kultovní Čínské čtvrti, Roberta Towneho. Orientovat se ve veškeré té dějové skrumáži je chvílemi možná až obtížné. "Příběh a postavy měly být stejně chytré, elegantní a chladnokrevné jako v originále. A akce samozřejmě spektakulárnější", řekl k tomu sám Cruise. Jeho slova lze v podstatě bez výhrad přijmout a potvrdit. I když oproti původnímu seriálu, kde ve středu ležela více týmová práce, ve filmu je kladen důraz především na postavu Ethana Hunta. Vcelku logicky, když si uvědomíme, jaká že to megastar Cruise býval. A tedy je jí i dodnes i přes nějaké ty kontroveze ohledně jeho inklinace k scientologii.
Zastavme se ale chvíli také u Huntova týmu. V málokterém hollywoodském blockbusteru najdete tolik zajímavých mezinárodních jmen a známých herců, kteří jsou v průběhu děje tak nemilosrdně odstraněni. V Mission: Impossible je jich hned několik. Přiliš slávy, ani těch patnáct minut, si na plátně nevychutnaly první ze zlikvidovaných členek týmu, Ingeborga Dapkūnaitė a Kristin Scott Thomas. Ty odstraní scenáristé hned v úvodní "pražské" desetiminutovce v automobilovém výbuchu. Stejně jako Emilia Esteveze jako hackera týmu Jacka, o kterého se "postará" výtah. O něco větší prostor dostanou Jean Reno, ten zřejmě díky svému účinkování v roli Leona a Ving Rhames, který na sebe upozornil dva roky předtím v Pulp Fiction: Historkách z podsvětí. Zhruba stejný prostor tu má i francouzská herečka Emmanuelle Béart a Henry Czerny. Podobně omezený prostor tu dostala i anglická herečka Vanessa Redgrave jako Max, obchodnice se zbraněmi. Co role nebo rolička, to nějaká známá bývalá, nebo i (tehdejší) současná známá tvář. Stejně vypiplané, jako byl výběr herců i do těch nejmenších rolí, je i režijní vedení veterána Briana De Palmy.
Ten proslul převážně psychothrillery jako Oblečen na zabíjení nebo Dvojník a také brutální gangsterkou Zjizvená tvář. Jeho angažovaní pro špionážní hollywoodský blockbuster se ale Cruiseovi vyplatilo. De Palma zvládá s jistotou rutinéra jak honičky a výbuchy po Praze a Londýně, tak i stěžejní výtečně natočenou špionážní scénu v centru CIA v Langley, kde se Cruise spouští po záchytném laně, aby na disketě ukradl tajný seznam. Tuto scénu natočil De Palma s nonšalancí a grácií mistra s dokonale vygradovaným napětím a perfektním timingem scény. Skvělé zvládá i komornější scény, které jen signalizují blížící se akci. Naopak scéna alá James Cameron, mám na mysli spektakulární finále s vlakem TGV a vrtulníkem v tunelu, je trikově hodně naivní. A to i přes zapojení Lucasovy ILM, která tak bravurně kouzlila s druhým Terminátorem. Podobné scény nikdy nebyly De Palmovou devízou, jak doložil i o dva roky později zbabraným finále Hadích očí. Jinak je ale Mission: Impossible zábavnou a originálně natočenou špionážní akční jízdou, která baví i po dvaceti letech. Zároveň tu příhody Ethana Hunta ukázaly také svůj velký komerční potenciál a tudíž i životaschopnost. A jak dokládají jeho poslední eskapády v Mission: Impossible - Národ grázlů, Hunta se jen tak snadno a brzo nezbavíme.
