V zákulisí jednoho broadwayského divadla sedí Riggan Thomson (Michael Keaton), který právě zkouší divadelní inscenaci podle hry Raymonda Carvera. Jelikož není spokojený s obsazením titulní role, nastraží "nehodu" a tak se stane, že na místo nekompetentního herce nastoupí ambiciózní Mike Shiner (Edward Norton), kterého Rigganovi doporučí herečka Lesley (Naomi Watts), která v této inscenaci rovněž vystupuje a mimo to ještě s Mikem chodí. Mike je nezkrotný živel, který se Riggan musí pokusit zkrotit, stejně jako svou dceru Sam (Emma Stone), která pro něj pracuje jako asistentka. Riggan zároveň musí řešit i své osobní problémy se svou přítelkyní Laurou (Andrea Riseborough) a bývalou ženou Sylvií (Amy Ryan). Naštěstí je tu Rigganův přítel a zároveň producent Jake (Zach Galifianakis), který mu pomáhá zvládat "infarktové" situace v zákulisí i v jeho osobním životě. Potom je tu ještě Rigganovo zhmotněné alter-ego v podobě muže v ptačí masce, který Riggana neustále pronásleduje kritickým hlasem cynického glosátora.Birdman se téměř celý odehrává v budově divadla a časově zahrnuje období zhruba dvou "zkušebních" dnů, přičemž budovu divadla v něm opustíme jen výjimečně. Jednou když si Riggan nechtěně přiskřípne svůj župan ve dveřích, které se mu zabouchnou, což má za následek mimořádně vtipný "nudistický pochod" zalidněnou noční Broadwayí a podruhé, když se Riggan v jedné z duševních krizí vydá pro láhev alkoholu do nedalekého obchodu. Občas se podíváme i na střechu divadla, kam se chodí uklidňovat Sam a také Mike.
Jinak se prakticky po celou dobu pohybujeme v klaustrofobně působících chodbách i zapadlých koutech divadla, což ale díky mimořádně kvalitní a dynamické kameře působí jako strhující filmová jízda. Právě zmíněná práce kameramana Emmanuela Lubezkiho je naprosto famózní a dává Birdmanovi neuvěřitelnou vnitřní dynamiku, s přihlédnutím k faktu, že jsme prakticky celou dobu uzavřeni ve stísněných interiérech budovy. I kdyby vás vůbec nezajímal děj, a sledovali byste pouze jízdy kamery, která díky rafinovanému střihu vzbuzuje dojem, že "jede" na jeden dlouhý souvislý záběr, bohatě by vám to vystačilo na mimořádný filmový prožitek. Jenže děj vás prostě zajímat bude, neboť je v něm vše, na co si vzpomenete, kromě nudy. Birdman má neobyčejně chytře napsaný příběh s mimořádně dobrými dialogy, které jsou plné chytrých a vtipných poznámek týkajících se showbyznysu a filmových celebrit. Sám Riggan kdysi takovouto celebritou také byl, v době, kdy představoval "ptačího muže" v hollywoodských spektáklech. Riggan je vůbec zajímavou a komplexní postavou, která je antihollywoodsky komplikovaná a propracovaná.
Neustále ho pronásleduje kritický a posměvačný vnitřní hlas, který se mu zhmotňuje v podobě superhrdiny, kterého kdysi představoval a sám záměrně a dobrovolně zavrhnul, čímž si i razantně zavřel v Hollywoodu dveře. Režisér Iñárritu ho označil za moderního Dona Quijota a řekl o něm: "Riggan je hluboce lidský, humor u něj vychází z rozdílů mezi jeho upřímnými tužbami a sprostou realitou, která ho obklopuje. V podstatě je to příběh každého z nás." Mezi námi, Riggan zase takový blázen a svatoušek není.
Co ovšem Riggan je, tak je to především role napsaná na tělo Michaelu Keatonovi, jehož filmová kariéra je prakticky totožná s tou Rigganovou (v roce 1989 ztvárnil superhrdinu Batmana ve stejnojmenném snímku Tima Burtona). Iñárritu si ho jistě nevybral náhodou - Keatonovi zcela uvěříte jeho veškeré pocity a myšlenky, které skrze svou postavu sobě i nám sděluje. Bez nadsázky zde předvedl svůj životní výkon podobný v umělecké autenticitě například tomu, který před lety předvedl Mickey Rourke ve Wrestlerovi. 
Další herecké výkony jsou rovněž nadprůměrné. Zvláště Edward Norton tu předvádí, proč je jedním z nejnadanějších herců své generace a jeho výstupy v podobě "živelné pohromy" a ambicemi nabitého herce, který se do důsledku snaží dovést Stanislavského hereckou metodu do největší umělecké autenticity na jevišti, jsou extrémně zábavné. Také Emma Stone dokázala dostatečně plnokrevně vykreslit komplikovanou postavu Rigganovy dcery Sam. Nesporné umělecké i ryze filmové kvality tohoto "divadelního filmu" dosud ocenila Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu dvěma Zlatými glóby za nejlepšího herce pro Michaela Keatona a za nejlepší původní scénář pro režiséra Iñárritua a další trojici scenáristů, kteří na něm spolupracovali. Je dost pravděpodobné, že právě v těchto dvou kategoriích by mohl Birdman triumfovat i při únorovém udílení Oscarů. Ať už získá Oscary jakékoliv (nebo nezíská žádného), rozhodně byste si tento zcela mimořádný zážitek neměli nechat ujít. Zcela jistě jde o jeden z nejlepších filmů minulého roku, stejně jako pravděpodobně o dosud nejlepší Iñárritův snímek.
