Když si přední estonský filmař, kameraman, režisér a fotograf Arvo Iho přečetl román svého slavného krajana Nikolaje Baturina Srdce medvědice, okamžitě ho zatoužil zfilmovat. Jenomže cesta k uskutečnění jeho snu byla velmi dlouhá, trnitá a stála tvůrce mnoho sil, zdraví a několik let života. První překážka spočívala v samotné látce - Baturin totiž požadoval za postoupení práv ke knize astronomickou částku. Nakonec se podařilo tuto částku usmlouvat na třetinu. Další problém byl v rozsahu románu, který má pět set stran. O mnoho méně neměla první verze scénáře, kterou napsal sám spisovatel - 322 stran. Na další verzi scénáře se podílel Arvo Iho společně s Arvem Valtonem. Podařilo se jim širokou epickou látku zalidněnou mnoha postavami a zápletkami vměstnat do 150 stran. Poté dostal látku k úpravám světoznámý ázerbájdžánský scenárista a spisovatel Rustam Ibragimbekov (spoluscenárista oscarových filmu Nikity Michalkova Urga a Unaveni sluncem). Konečná verze scénáře vzešla z pera režiséra Arva Iha a měla - 54 stran. Vedle filmu měl původně vzniknout i padesátidílný televizní seriál, ale na tento záměr se nesehnaly prostředky. Z tiskových informací ČT