Ta nese název EPCOT – Experimental Prototype Community of Tomorrow (něco jako pokusná společnost budoucnosti) a funguje jako taková exkurze do potenciální budoucnosti. Pravda je, že Země zítřka stojí na téhle atrakci jen opravdu špičkou malíčku, má s ní dokonce společného míň než Piráti z Karibiku se svojí zábavnostní předlohou. Primárně jde o realizaci Disneyho snu, byť jen na plátnech kin.
Jako Bradavice pro kouzelníky, taková má být dle Brada Birda Země zítřka pro vědátory. Tajný svět vzešlý z hlav a rukou těch nejnadanějších, kteří se rozhodli vybudovat lepší místo pro život. Hlavní hrdinkou, která dostane možnost se do Země zítřka podívat, je mladá a bystrá dívka Casey. Směr, jímž se v životě ubírá, velmi výrazně ovlivnilo, když měla možnost vidět rozebírání startovací plochy pro raketoplány na mysu Caneveral. Absence snahy o lepší zítřky a lidstvo pomalu se řítící do neblahého finále své existence ji utvrdilo v tom, že musí přiložit ruku k dílu. Je ale těžké být v takovémhle světě optimistou a Casey se to nijak zvlášť nedaří. Jednoho dne se jí ovšem dostane do ruky podivná spona, která jí při doteku otevírá pohled na úplně jiný svět. Díky ní se Casey setkává se zneuznaným vynálezcem Frankem Walkerem, který jí může o světě „za sponou“ snad něco povědět.
Máme tu klasickou variaci na Alenku v říši divů, Narnii, atd. Co ji v rámci filmového světa odlišuje, je důležitý fakt, že Brad Bird s Damonem Lindelofem (ano, Lost a Prometheus) se pouští do naprosto původního projektu, nejde tedy o žádnou adaptaci knižního teen bestselleru nebo podobné nevítané záležitosti. Je tedy možno očekávat skutečně osobitou vizi, protože tvůrčí duo nemá žádnou opravdovou předlohu, Disneyho vize je opravdu „jen záminka“. Nepůjde tedy o vyloženou retro-futuristickou sci-fi. Zásadní roli ovšem při uvažování nad tím, jakým směrem by se měla Země zítřka ubírat, měla Spielbergova Blízká setkání třetího druhu. Ne že byste měli v Birdově filmu očekávat letky mimozemských stíhaček, naopak, tahle sci-fi se bude držet matičky Země, jde ale o tu kladně nabitou fascinaci a touhu objevovat, která nestojí jenom na konfliktech dobra a zla. Země zítřka prostě nemá být tím filmem, který stojí jenom na zápletce a bojích s padouchy. Její cíl bude probudit ve vás to nejprachsprostší nadšení pro objevování nových světů.
Herecky film stojí na Georgi Clooneym a Britt Robertson. Prvního netřeba představovat, ovšem pro Britt Robertson je tohle první opravdu velký projekt, znát ji můžete třeba ze seriálu Under the Dome. Třetím do party je pak Hugh Laurie, který hraje dle svých slov „a good character“, o čemž můžete samozřejmě spekulovat. Bird s Lindelofem vtipkovali, že Hugha obsadili hlavně proto, aby se na plátně mohlo ukázat, který bývalý televizní doktor je lepší. Pokud vás tedy Tomorrowland nezajímá zápletkou ani žánrem, Gregory House a Doug Ross sešivší se spolu v jednom filmu to můžou vynahradit.
Země zítřka může dopadnout všelijak. Jestli se Brad Bird šikovně prosmýká skrze korporátní agendy a dostane prostor si osobitě s filmem vyhrát, mohli bychom dostat velmi příjemnou rodinnou sci-fi pecku, která rozjasní oči mladších a vrátí do dětství ty starší. Na druhou stranu ale může klidně Bird dojet na to, že Země zítřka je vlastně víceméně o ničem, a pokud se mu nepodaří do filmu propašovat dost silně kontrast zašedlosti současného světa a lesku toho fikčního, nepůjde o víc než o vypulírovaný sci-fi spektákl. Tak či tak, Birda máme za jeho předchozí práce rádi a rozhodně mu držíme palce.P.S.: Film se dočká i konverze do IMAX formátu, velké plátno volá...
Země zítřka má v českých kinech premiéru 21. května 2015.
