Agent cestující v čase (Ethan Hawke) se vydává zpátky do minulosti, aby zastavil nebezpečného teroristu přezdívaného "Prskavkový atentátník". Při pokusu zneškodnit bombu je těžce zraněn a terorista uniká. Dovíme se, že v roce 1975 atentáník zabije v New Yorku přes 11 tisíc lidí. Pomocí "kapesního" stroje času, který s sebou agent nosí v pouzdře na housle, a s cizí neznámou pomocí se agent vrací do roku 1992 na své "Dočasné středisko", kterému velí pan Robertson (Noah Taylor). Jeho popálená tvář je mu plastickou operací nahrazena. Poté, co se uzdraví je poslán do roku 1970 do New Yorku, kde pracuje v přestrojení jako barman. Má zde provést svou poslední misi. V baru potkává muže, který se mu představuje jako "Svobodná matka" (Sarah Snook), který(á) mu začne vyprávět svůj neuvěřitelný příběh.Predestination patří k tomu druhu filmů, který, pokud vás zaujme hned od začátku, vás bude držet v zaujetí až do poslední chvíle. Jeho zápletka se značně originálními prvky, ať už jde o filozofování na téma předurčení a nevyhnutelnosti a také pohrávání si s genderovými stereotypy, se rozvíjí jako v detektivce, kdy se v každém dalším kroku odhaluje další střípek k tomu, abychom viděli nakonec celý obraz. Vše na pozadí klasicky noirově laděného honu na v tomto případě bombového teroristu.
Predestination je vlastně komorní záležitostí pro dva herce. V podstatě dnes už hvězdný Ethan Hawke má své zkušenosti se sci-fi žánrem minimálně od Gattacy a jako agent cestující v čase i jako newyorský barman (film ale celý vznikl ve studiích v Melbourne) je skvělý a v tomto fiktivním filmovém pseudosvětě se pohybuje jako ryba ve vodě. Zatímco u Hawka jeho výborný herecký výkon nepřekvapí, neboť se dal očekávat, rozhodně překvapí herecký výkon jeho "transgenderové" partnerky, australské herečky Sarah Snook, kterou jsme mimochodem nedávno měli možnost vidět v nepodařeném hororu Jessabelle. Zatímco v Jessabelle působila křečovitě, zde si svojí fatální dvojrolí spravila chuť. Predestination je chytrý kříženec noir filmu a sci-fi, který je sice od jistého bodu poměrně předvídatelný, nicméně i tak až do poslední chvíle zábavný a celkově působí velmi neotřele. Mimochodem, vymyslet stroj času, který se vejde do pouzdra na housle, se také často nevidí a jde zároveň o vtipnou variantu na Rodriguezova Desperada, který se pohyboval s o něco větším pouzdrem zase s jinými instrumenty.
Predestination je sympatický a podařený kousek o cestování časem s mnoha podněty k zamyšlení i čistým požitkem ze stylové stránky filmu míchající retro atmosféru s futuristickými prvky a neměli byste si ho nechat ujít.
