Herečka debutovala roku 1944 v noiru Howarda Hawkse Mít a nemít - tam se seznámila s Humpreym Bogartem, kterého si později vzala a byla s ním až do jeho smrti v roce 1957. Společně stihli natočit ještě tři další filmy jako Hluboký spánek, Temná pasáž a Key Largo. I po nich však Bacall vedla činnou hereckou kariéru, když se objevila v dramatu Douglase Sirka Psané ve větru (1956), kultovní Vraždě v Orient Expresu (1974) nebo westernu Střelec (1976). Zahrála si ale také například v hororovém dramatu Misery nechce zemřít z devadesátých let a za její poslední nejvýznamější role platí ty ve filmech Larse von Triera Dogville a Manderlay.
Ve svém profesním životě sice nikdy nedosáhla na Oscara (byla nominována za vedlejší roli ve filmu Dvě tváře lásky), ale roku 2010 si odnesla toho za celoživotní přínos kinematografii. Níže si můžete připomenout jednu z jejich nejpamátnějších scén.