Chometův třetí celovečerní - a první hraný, nikoliv animovaný! - počin Attila Marcel si tento týden odbude premiéru na torontském filmovém festivalu. K této příležitosti byla zveřejněna první oficiální upoutávka. Jelikož je pouze ve francouzském jazyce (bez jakýchkoliv titulků), shrňme si, o co má jít: nemluvný Paul je vychováván dvěma tetami, která nechtějí nic jiného, než aby vyhrál soutěž ve hře na piano. Svou úlohu sehraje i sousedka Madame Proustová, která mu nabídne magický lektvar, jenž uvolní hrdinovy potlačené vzpomínky z dětství.Z traileru je patrné, že Chomet s přechodem z animovaného na hraný film nepřišel o svou poetiku, která se zakládá na poctě nemluvné kinematografii a na humoru nadsazujícím určité kulturní i národní stereotypy. Paul, kterého hraje Guillaume Gouix, je stylizován do podoby Bustera Keatona, hvězdy grotesek. Okázalý styl vedl některé k přirovnání k rukopisu Wese Andersona (nejspíš díky citu pro vycentrované kompozice) či Michela Gondryho (nejspíš pro ony surreálné pasáže). Výrazná barevná paleta, způsob svícení i snímání odlišující současné a vzpomínkové pasáže i dominance celků nezapře Chometovu minulost režiséra animovaných děl.
I pokud neumíte francouzsky, na trailer se (jako tradičně v článku pod textem) podívejte. Zápletka sice připomíná Trio z Bellville, akorát byla babička vyměněna za dvě tety a cyklo-závodění za hru na piáno, ale styl je stále stejně opojný. A z prvních názorů se dá vyčíst, že nepůjde jenom o styl, ale - jako u Iluzionisty, který vycházel z nerealizovaného scénáře Jacquese Tatiho - i o téma ulpívání času
