Nejslavnějším Benediktem býval papež. Když ale pomineme pozemského správce katolíků, který navíc na svatou stolici rezignoval, v posledních několika letech září jiná hvězda jménem Benedict: britský herecký úkaz Cumberbatch. Tenhle šestatřicetiletý Brit si během pár měsíců získal slávu, pozornost Hollywoodu a zástupy fanynek, které se hrdě nazývají cumberbitches. Vděčí za to titulní roli v seriálu z dílny BBC Sherlock, který se stal nejen diváckým hitem, ale i globálním kultem. Překlopil totiž starého dobrého Sherlocka Holmese do 21. století. V postmoderní verzi doyleovské klasiky ze současného Londýna je Holmes géniem se smartphonem v ruce, vysoce funkčním sociopatem s nezapomenutelnou tváří. Cumberbatch v jediném díle vymazal všechny předchozí verze včetně povedeného Downeyho kousku, jako by jiný Sherlock nikdy neexistoval. Kulometná "ale" v Cumberbatchově podání je něco navíc, zdá se, že hraje očima a mimické svaly má i v zorničkách podivně modrých očí. Jeho Sherlock v sobě má vedle nevyhnutelné dávky spratkovství i jistou aristokratičnost, privilegovanost britské vyšší třídy, s níž se člověk rodí, něco, co se člověk nenaučí pilováním bezchybného akcentu a nejdražším oblekem od Paula Smithe. Ani na to nepotřeboval své výjimečné herecké schopnosti. Cumberbatch se totiž jako příslušník vyšší střední třídy narodil: dědeček byl válečným hrdinou z námořnictva a on sám patří k absolventům prestižní chlapecké internátní školy Harrow, kam chodil Winston Churchill nebo potomci lordů a šejků. Jako rozmazlený jedináček z herecké rodiny (rodiče jsou úspěšní filmoví a televizní herci) proto publikum neoblomí srdceryvným příběhem o tom, jak po nocích pucoval stoly nebo spal s deseti zoufalci na cimře. Dokonce i jeho cesta k herectví byla přímočará: po střední škole, kde byl cennou posilou dramatického kroužku a kde získal umělecké stipendium, následovala univerzita v Manchesteru, kde vystudoval drama.
Zajímavější kapitolou byl jen jeho „gap year“, což je v Británii tradice tzv. roku na zkušenou mezi střední školou a univerzitou. Strávil ho v Indii, v buddhistickém klášteře, kde učil mnichy angličtinu. Není známo, zda se tam učil i meditovat, ale v hereckém povolání se buddhistický přístup může hodit, zejména když popáté prohrajete finální castingový rozstřel na roli, po níž jste celý život toužili. V začátcích kariéry používal herecký pseudonym svého otce Carlton, protože Cumberbatch mu připadalo příliš dlouhé a nevhodné jako jméno na plakáty. Po půl roce bez práce změnil agenta a na jeho doporučení se vrátil k vlastnímu příjmení. Pomohlo to. Trošku. Aby vás však nemátla chlapecká tvář a mediální neokoukanost - Cumberbatch si na svých patnáct minut slávy musel téměř patnáct let počkat. Průlomem nebyla ani nominace na cenu BAFTA v roce 2004 za hlavní roli ve filmu Hawking, ani vedlejší role v dramatu Joe Wrighta Pokání, ani celá řada zásadních divadelních a televizních rolí. Hvězdná hodinka přišla až se Sherlockem, který z neznámého Angličana udělal přes noc superhvězdu a k jeho vlastnímu údivu i nový sexsymbol. Sexsymbol, který v sobě nese něco znepokojivého (zvláště, když s oblibou hraje génie nebo sociopaty) a má daleko k metrosexuálním hezounkům se sladkým kukučem. Za tenhle veřejný úspěch zaplatil soukromou cenu: skončil jeho dvanáctiletý partnerský vztah s herečkou Olivií Poulet, kterou potkal během studií na univerzitě, což pochopitelně posedlost jeho fanynek po svobodném idolovi ještě zvýšilo.
Pracovně však nemohlo být lépe: nabídky začaly doslova pršet z nebe. Následovala mj. role v brilantním špionském dramatu podle předlohy Johna LeCarré Jeden musí z kola ven. Ale i Hollywood si Cumberbatche (BBC prodala Sherlocka do 180 zemí) všiml. Vytěžil z toho spolupráci se Stevenem Spielbergem na filmu Válečný kůň, propůjčil hlas drakovi Šmakovi v Jacksonově Hobitovi a momentálně temně září jako záporák v Abramsově Star Treku. A čeká ho další zajímavá výzva, kvůli které se nechal odbarvit na blond. V biografickém dramatu The Fifth Estate ztělesní kontroverzního Juliana Assange, zakladatele Wikileaks. S barvou na vlasy má ostatně bohaté zkušenosti - pro roli Sherlocka jde pokaždé znovu na černo. Bez ohledu na aktuální odstín vlasové pokrývky je Benedict momentálně mužem na roztrhání. Připravuje řadu filmových, divadelních a televizních projektů (mj. Crimson Peak s Guillermem del Torem), na hvězdném žebříčku trůní v čele všech herců (http://pro.imdb.com/people/), japonské fanynky vyvádějí jako v šedesátých letech po příletu Beatles a už několikrát byl v seriálu Simpsonovi, což je neomylným popkulturním potvrzením hvězdného statutu. Cumberbatchovo herectví je navzdory divadelním kořenům poměrně minimalistické, často (i vzhledem k postavám, které hraje) chladné a precizní. Přesto však působí intenzivně - Benedicta si publikum všimne, třebaže na scéně kdesi vzadu v rohu jen tak postává. Říká se tomu charisma a buď je, nebo není. On sám by ho mohl prodávat méně šťastným kolegům.
Co bude dál? Bleskový vzestup po dlouhém, kvalitním, ale nevýrazném období nápadně připomíná kariéru jiného modrookého Brita, Daniela Craiga, kterého před špionskými eskapádami také vlastně nikdo neznal. A právě Benedict by za pár let mohl jít v Craigových bondovských stopách a dát novou tvář (po Sherlocku Holmesovi) další britské ikoně. Na Harryho Pottera už je přeci jen moc starý. A kdo ví, třeba za několik desítek let zamíří z Baker street do Downing street, sídla britských premiérů, a vystřihne si i toho Churchilla.5 rolí Benedicta Cumberbatche, které byste měli vidět, až zajdete na Star Trek:
Hawking (2004) První nominace na BAFTU za titulní roli geniálního fyzika Hawkinga v době jeho doktorských studií na univerzitě v Cambridge, kdy se Hawkingovo zdraví začalo prudce zhoršovat. Stuart: život pozpátku (2007) V televizním snímku podle skutečného příběhu o přátelství mezi bezdomovcem Stuartem (Tom Hardy) a spisovatelem Alexandrem se Cumberbatch ohlíží zpět na život svého kamaráda, bezdomovce a alkoholika, který v dětství zažil traumatickou událost. Sherlock (2010) Netřeba nic dodávat. Televizní diamant. Pokud jste to ještě neviděli, zavřete se doma a pusťte si všech šest dílů najednou. A pak znovu. Jeden musí z kola ven (2011) Špionské drama ze sedmdesátých let dalo dohromady výkvět anglické herecké školy: Garyho Oldmana, Colina Firtha, Toma Hardyho, Marka Stronga a Cumberbatche, jehož charakter, tajemná pravá ruky hlavní postavy, je jedním z klíčových prvků filmu. Parade's End / Konec přehlídky (2012) Britská minisérie se odehrává v edvardiánském období do konce první světové války, v době, kdy se tradiční hodnoty staré dobré Anglie střetávají s modernou a klid s válečnou vřavou. Cumberbatch hraje mladého anglického aristokrata, muže mezi dvěma odlišnými ženami.
