Hodně koksu už se prošňupalo od dob, kdy nás parta Alan, Phil a Stu poprvé poslala do kolen. Pařba ve Vegas byla solidní jízda, absurdní až nevkusná, stavící na nejpokleslejších komediálních prvcích, ovšem bravurně vypointovaných a využitých. Fungovala skvěle jako jednorázová fraška a rozhodně nebyla tím typem filmu, který by volal po pokračování. Todd Phillips ale chtěl trilogii a taky se mu jí dostalo. Přišel Bangkok, který byl víceméně ždímačkou vegaské premisy a teď tu máme završení. A ačkoliv přesvědčení, že pařba měla skončit už ve Vegas, nový díl nevyvrací, přináší alespoň slušnou náhradu za nemastnou dvojku. Pařba na třetí je ale hodně rozporuplný film. Odvrhává jak klasickou kocovinovou šablonu, tak nálepku "nenáročná komedie" a pouští se do vod epických a vážných. Ne že by to nebyla pořád primárně ztřeštěná jízda, ale máme tu rovněž jasně patrnou snahu o příběhový posun a konkrétní završení. V praxi to vypadá asi tak, že z původně jednorozměrných postaviček se nám místy stávají opravdoví hrdinové příběhu, a místo toho, aby řešili své vlastní koksové radovánky, se tentokrát potýkají s reálnými problémy zahrnujícími hrozby reálných průšvihů a reálné smrti od reálných gangsterů. Za účelem páchání zla je tu John Goodman jako záporák Marshall a taky Ken Jeong coby permanentně našňupaný Chow. Od šíleného asiata schovaného v kufru ušel hlavně díky Bangkoku slušný flák cesty a tady ve trojce je ústředním strůjcem chaosu. A chaos je mimořádně přiléhavé označení toho, co Pařba na třetí servíruje. Vážné, vtipné, trapné a nechutné momenty se střídají v tak rychlém sledu, že je to jako by vás někdo ustavičně fackoval z různých stran a úhlů. Snaha propašovat do čistokrevné taškařice děj a temné podtóny ústí v hodně krkolomnou jízdu, která se občas dost míjí účinkem. Chvíli sledujete naprosto tradiční situace, ve kterých Zach Galifianakis srší absurdním, černým a bezohledným humorem, okořeněné nějakým tím klasickým pohledem na jeho majestátní faldy lesknoucí se v odpoledním slunci, a o chvíli později jde celé partě naprosto bez nadsázky o život. Pařba na třetí vypadá, skoro jako kdyby ji napsali a natočili bratři Coenové s Guyem Ritchiem po tom, co vysmažili kýbl koksu. Není to vyloženě špatně, protože gangsterské vložky v čele s Johnem Goodmanem mají svůj půvab a styl, ale člověk se neubrání menšímu šoku pokaždé, když přijde na chladné násilí. Skloubit takovouhle řádku extrémů v hladce fungující celek je prostě nadlidský úkol a skřípání se vyvarovat nešlo. Způsob, jakým se s tím Phillips a spol. poprali, je ale nakonec dost sympatický a v rámci nově nastolené premisy se jim daří docházet i k poměrně zábavným pointám. Konečné veselí pramenící ze sledování je samozřejmě individuální záležitost, ale přinejmenším pár momentů, kdy se budete spolehlivě řezat, vám na svou zodpovědnost garantuji. Ruku v ruce s tím jdou ale samozřejmě chvíle kroucení útrob, aneb ani tentokrát se nevyvarujeme spousty gagů daleko za čárou dobrého vkusu. Jen největší naivka by se ovšem na novou Pařbu vypravil bez očekávání dávky nechutnosti a koneckonců - bez ní by to už nebylo ono. A ono to je ono. Pařba na třetí je sice ve své podstatě paskvil a prvnímu dílu se zdaleka nevyrovná, ale konečně vrací do série trochu té originality a poměrné zábavnosti. Vlčí smečce ani Toddu Phillipsovi tak nedělá ostudu a je sympatickou tečkou za jednou potřeštěnou trilogií. Rozhodně je ale dobře, že už to končí...
Český trailer filmu Pařba na třetí