Gérard Depardieu sedá na motorku a jede vstříc svému důchodu. Komediální road movie o jedné bláznivé cestě stojí a padá se svým hlavním představitelem. I přes značnou roztříštěnost stojí za to absolvovat tu cestu s ním.
Srovnání s Aronofskyho
Wrestlerem, o kterém se v souvislosti s filmem
Na mamuta! mluví, je docela na místě. Oba hrdinové mají mnoho společného: jsou to hromotluci, mají dlouhé vlasy, jsou uvnitř velmi citliví a hodní, mají většinu života za sebou a některé věci se jim ne tak úplně povedly. Společného mají snímky hodně i po čistě technické stránce - oba disponují akční "roztřesenou" kamerou a oba stojí a padají se svými hlavními představiteli. Tím ale podobnost končí.
Mamut z názvu filmu je jednak přezdívka pro hlavní postavu Serge (hraje ho Depardieu, takže si to dovedete představit) a jednak také značka motocyklu z roku 1973, na kterém se vydává na svou pouť. On totiž Serge je sice poctivý pracovník, ale jednodušší mysli. Když tedy odchází po deseti letech strávených na jatkách do penze, zjišťuje, že o předchozích pracovních poměrech nemá žádný doklad, což je pro přiznání starobního důchodu problém. Na svém motocyklu se tedy vydává do míst, kde dříve pracoval, a cestou vzpomíná na svůj život a události, které jeho běh značně ovlivnily.
Námět snímku zní zajímavě a slibuje velmi příjemnou podívanou, to se ale tvůrcům daří naplňovat jen částečně. Jak už jsem zmiňoval, alfou a omegou je Gérard Depardieu. Ve své roli je skutečně přesvědčivý a všem svým odpůrcům dokazuje, že i ve svém věku dokáže v pohodě utáhnout celý film. Ostatní mu jen přihrávají a v podstatě nestojí za řeč.
Režijní duo Gustave de Kervern a Benoît Delépine odvedlo velmi dobrou práci a technicky vše zvládlo na výbornou. Celou road movie ozvláštnili filtry, díky nimž výsledek vypadá "špinavě", což mu dodává punc autenticity. Dokud je kamera v klidu, pohrává si se scenériemi a kreslí nádherné obrazy, když se ovšem rozhýbe, působí to příliš samoúčelně. Je to samozřejmě škoda, protože celkový dojem to pak zbytečně kazí.
Co ale
Mamuta sráží úplně nejvíc, je jeho scénář. Začátek vypadá ještě fajn a při Sergeově výletu do supermarketu se budete smát (a mnozí z nás, pánové, ho budou úplně chápat), když ale sedne na motorku a odjede, vše se změní. Celistvý příběh se najednou tříští a rozpadá na několik epizod. Ty jsou sice mnohdy dojemné a vtipné zároveň, současně však nedořečené a useknuté. Do toho všeho se ještě navíc objevuje duch bývalé Sergovy přítelkyně, která mu radí, co má dělat, což není zrovna nejšťastnější. Do žánru komediální road movie se to moc nehodí a stejně jako spousty dalších epizod není ani tato nijak dořešená. Tušíme, co se mezi nimi dvěma stalo a proč nemohli být spolu, jaké to ovšem mělo následky, nám už nikdo nepoví.
Takhle bych mohl pokračovat dál, protože je tu opravdu spousta zajímavých a rozvíjejících se příběhů, které ale vyšumí, aniž by v divákovi něco zůstalo. O to víc vynikne, jak moc důležitý je pro snímek jeho hlavní představitel. Plusové body přidává i nenápadná, ale velmi příjemná a veselá muzika, která lehce kontrastuje se zbytkem snímku.
Jelikož jde film do kin v pouhých třech kopiích, nepředpokládám, že o něj bude velký zájem. Přesto pokud ho v nějakém programu uvidíte, dejte mu šanci. Obzvláště jestli si myslíte, že Francie produkuje jen hloupé bláznivé komedie.
Na mamuta! je velmi příjemný snímek, který vás přesvědčí o opaku a možná donutí k lehkému zamyšlení. Škoda jen, že tvůrci plně nevyužili jeho slibný potenciál.