Až do zhlédnutí Mechanika jsem jméno režiséra Brada Andersona neznal a o filmu jsem věděl pouze to, že v něm hraje Christian Bale. Nikdy by mě nenapadlo, že se z toho nakonec „vyklube“ pozoruhodný a ve výsledku vynikající snímek. Někdy se opravdu vyplatí nevědět dopředu vůbec nic a nechat se jednoduše zavést do neznáma. Právě takto jsem „postupoval“ v případě tohoto filmu. Neznalost se zde ukázala nikoliv jako hendikep, ale jako výhoda. Pro ty, co Mechanika ještě neviděli, by byla škoda jim jakkoliv blíže přibližovat jeho děj. Nicméně v několika větách lze prozradit, že hlavní postavou je tu muž jménem Trevor Reznik, který pracuje jako mechanik v továrně v Kalifornii - Je to zvláštní postava obestřena mnoha tajemstvími. Víme o něm jen to, že trpí nespavostí a je pronásledován tajemnou postavou Ivana, jehož identitu se snaží vypátrat. Chvíle klidu se snaží najít v náručí prostitutky Stevie a v rozhovorech s letištní číšnicí Marií. Diváky čeká na konci filmu překvapivé, ale logické rozuzlení Reznikova osudu. Mechanika lze označit s rozpočtem pouhých pěti milionů dolarů jako klasický low budget projekt vzniklý z nadšení málo známých tvůrců: režiséra Brada Andersona, scenáristy Scotta Kosara a herce Christiana Balea. Ten již sice známý byl, ale zdaleka to nebyla ještě taková filmová hvězda jako dnes. Ačkoliv je film namluven anglicky a jeho děj zasazen do Kalifornie, byl, zřejmě kvůli limitovanému rozpočtu, celý natočen ve Španělsku nedaleko Barcelony a jeho výroby se ujali španělští producenti, což mu dodává spíše evropský vzhled a charakter. Neobvyklé ladění příběhu, zvláštnost postavy Reznika a způsob, jakým scenárista pracuje se zápletkou, má základ právě v evropské kultuře. Scott Kosar ostatně v komentáři filmu na DVD přiznává, že byl ovlivněn dílem ruského spisovatele a klasika psychologického románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, konkrétně jeho novelou Dvojník. Reznikův „dvojník“ se zde jmenuje Ivan (jeho jméno je zase „vypůjčené“ z Bratrů Karamazových). Mimochodem, herec John Sharian, který ho představuje, mi svou fyziognomií a zvláště v několika momentech silně připomínal mladého Marlona Branda. Netuším, zda v tom byl nějaký záměr tvůrců nebo zda se jedná jen o můj dojem. Další z filmových rekvizit odvolávajících se na Dostojevského je kniha Idiot, kterou si Reznik čte, ve scéně ve strašidelném zámku na pouti lze zase zahlédnout ceduli s nápisem Zločin a trest, což je název dalšího slavného románu ruského autora. Slova "zločin a trest" také nejvýstižněji charakterizují samotný naturel, podstatu i vyústění Reznikova příběhu. Na charakterizaci Reznikovy postavy a na psychologické ladění příběhu má velký vliv jeho zasazení do industriálního prostředí továrny. To přidává snímku jistou drsnost, špinavost a zvyšuje odlidštěnost hlavní postavy a také se tím tvůrci hlásí k dalšímu přiznanému vlivu, kterým je existence industriální elektronické skupiny Nine Inch Nails. Jméno postavy Reznika je odvozené právě od jména frontmana kapely Trenta Reznora. Jejich hudba ale ve filmu nezazní. Hudbu složil Roque Baños, který se tu prezentoval jako talentovaný žák Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Herrmann. Kameraman Xavi Giménez tu mnoho záběrů, především z industriálního prostředí továrny, halí do potemnělých barevných tónů ve stylu Fincherova krimi Sedm. V interiérových scénách nám Mechanik může zase evokovat Polanského filmy Hnus nebo Nájemník, také zde se velká část příběhu odehrává uvnitř Reznikova bytu, jehož stísněné prostory nepříznivě ovlivňují jeho psychiku. Kapitolou sama pro sebe je pak herecký výkon a příprava na roli v podání Christiana Balea. Ten tu podstoupil čtyřměsíční drastickou hubnoucí kůru až na hranici extrému a svým výsledným vzhledem se přibližuje vězňům koncentračních táborů, jak je známe z válečných dokumentárních filmů. Herec tu podal jednoznačně jeden z nejlepších výkonů své bohaté filmografie. Postavu, jakou je Reznik, nedostává herec každý den a Bale k této roli přistoupil s opravdu velkou zodpovědností a velmi přesvědčivě ztvárnil i její těžké psychické stavy a proměny. Mechanik je film o ztrátě. O tom, jak se člověk velmi těžko dokáže vyrovnat s krutou životní zkušeností, se smrtí a v důsledku toho, si vytváří cizí identitu a přestává normálně fungovat. Ztrácí zdravý rozum, podléhá vlastním přeludům a vytváří si cizí fantómy, kterými se snaží zamaskovat pravdu. Reznik nakonec ve filmu pravdu nalezne a dočká se kýžené katarze a svým způsobem i happyendu. Přes veškerou vyfabulovanost a temnou a psychologicky hutnou atmosféru je výsostně humanistickým poselstvím pojednávajícím o skutečné lidské tragédii a je divákovi tím bližší, čím podobnější je jeho vlastní zkušenost. Brad Anderson tu s mnoha přiznanými vlivy z různých odvětví kultury docílil velmi působivého výsledku a nabídl nám vskutku nevšední a mimořádně intenzivní psychologický thriller.

Originální trailer filmu Mechanik