Československé pohádky mívaly dlouhou tradici a staly se poměrně ceněným vývozním artiklem a patřívaly k tomu nejlepšímu, co v naší kinematografii vznikalo. Po pádu železné opony se to změnilo, neboť většina tvůrců začínala logicky koketovat s dosud zapovězenými žánry a na pohádky se malinko zapomínalo. A když už vznikaly, byla jim vytýkána snaha o přílišnou modernizaci žánru a velkou upovídanost. Přesto se většinou setkaly se slušným diváckým úspěchem. O to se nyní pokouší i režisér Pavel Göbl se svým Kovářem z Podlesí. Film se snaží upoutat sloganem: Pohádka, ve které je všechno trochu jinak. A po jejím zhlédnutí by však chtělo dodat: a úplně špatně. Už jen prostý náznak děje se jeví dost obtížně, nicméně se o něj pokusím. Hlavním hrdinou by měl být podle názvu kovář, který ve válce s Turkem přišel o nohu a v kovárně se tedy moc nepohybuje. Tím pádem je v ní prostor pro jeho synovce Toníka, který ji díky své zálibě v technice proměnil v dílnu plnou vynálezů. Tam si dokonce vycvičil k obsluze různých strojků dva hlodavce. Toník by moc chtěl za ženu vnučku místního starosty, jenže ten má o ženichovi zdaleka jiné představy. Třeba ho přesvědčí, kdyby přemohl draka, kterého se bojí celé městečko. Možná, že takhle napsaná vypadá synopse docela pochopitelně, vězte ale, že něco jako příběh v Kováři z Podlesí neexistuje. Jde spíš o bizarní sled dadaistických momentů, které postrádají nápad, vtip a hlavně pointu. Po straně scénáře nefunguje film zkrátka vůbec a žánrová pravidla absolutně nedodržuje. To by tak nevadilo, kdyby to tvůrci vynahrazovali jinak. O tom tu ale nemůže být ani řeč. Postavám chybí pořádná motivace a vlastně i náznak jakéhokoli konfliktu mezi nimi. Některé z nich se navíc ztrácejí a objevují dle potřeby. To, že se místy chovají dost hloupě, raději ponechme stranou. Srdce diváka si tak rozhodně nezíská ani jedna z nich. Ve snímku se neobjeví ani žádný náznak hrůzy, který k pohádkám patří a to je zkrátka průšvih - s vyloženě záporným charakterem se tu nesekáte. Onen drak, který by měl být jakousi "hrozbou", vlastně vůbec nestojí o to někoho unášet, natož věznit. Má jen rád uzené maso, na které si občas zajde a vykrade místním spíže a pozabíjí pár slepic. Toť vše. Stejně tak starosta, který chce svou vnučku co nejlépe oženit, to nedělá z důvodu toho, že by byl zlý nebo vypočítavý. Chce pouze zabezpečit jediného příbuzného, který mu zbyl. A jeho snaha je spíše k smíchu. Nepříjemně upoutá také jazyková úroveň už tak nic neřešících a zbytečných dialogů. Pavel Göbl zřejmě chtěl některé charaktery postavit do kontrastu, který chtěl vyjádřit jejich různým vyjadřováním. Bohužel nepochopil, že pokud tohle chce realizovat, musí na to vymyslet systém. Vedle sebe se tu tak objevují výrazy jako "rurální" (!!!) a "kadit". Zřejmě to mělo být vtipné, ve výsledku je to ale spíš trapné a smutné. A takových paradoxů je tu víc a jelikož divák nemá šanci je pochopit, míjí se účinkem. Nic nezachraňuje ani režie, která je absolutně bez nápadu. Dalo by se smířit s tím, že digitální triky a postavičky nevypadají věrohodně a působí spíše jako lepší loutky - to, jak s nimi naložil Pavel Göbl, je ale trestuhodné. Křeček a Veverka jsou dost otravní a nevtipní a při každém kontaktu s drakem je u živých herců vidět, že se koukají úplně jinam, než se poté drak nachází. A ani v jiných aspektech to není lepší. Městečko sestává z pár chatek, o atmosféře nemůže být ani řeč, několik scén se navíc cyklicky opakuje a délka devadesáti minut je nesnesitelná. Jediným důvodem pro výsledné dva body jsou jen a pouze herci. Ti tedy nepředvádí nic úchvatného, ale je sympatické, že s tak mizerným scénářem a režií se alespoň snaží. Bolek Polívka sice po většinu času jen sedí, ale občas prohodí nějakou smysluplnou hlášku a jede na jistotu. Stejně tak Josef Somr nic nezkazí a je příjemné se na něho dívat. Oba "hlavní" představitelé hrají taktéž slušně a alespoň z tohoto hlediska můžeme něco pochválit. Kovář z Podlesí je děsivě špatná pohádka, která zřejmě chtěla přinést do žánru trochu originality, ale hrubě se jí to nepovedlo. Nevím tedy jak děti, ale dospělí se u ní budou hodně nudit a přemýšlet o tom, jak moc špatná je. Návštěvu kina tak v tomto případě důrazně nedoporučuji a pokud byste i přes zdrcující kritiku přeci jen chtěli film vidět, počkejte si, až půjde do televize. Tam totiž máte možnost přepnout jinam.

Originální trailer filmu Kovář z Podlesí