Recenze: Argo

Vydáno: 26.11.2012 12:00 - Jakub Brych | foto: Warner Bros.

Po hledání ztracené holčičky a výletě do Města se Ben Affleck vrací coby režisér s filmem podle skutečné události tak ujeté, že byste se jí z fleku vysmáli. Jenže ono se to všechno doopravdy stalo..

ArgoRecenzoval/a Jakub Brych dne 26.11.2012 12:00. Po hledání ztracené holčičky a výletě do Města se Ben Affleck vrací coby režisér s filmem podle skutečné události tak ujeté, že byste se jí z fleku vysmáli. Jenže ono se to všechno doopravdy stalo.. Hodnocení: 3.5
Argo
Argo
Drama / Historický / Thriller
USA, 2012 , 120 min.

Režie: Ben Affleck
Scénář: Joshuah Bearman, Chris Terrio
Kamera: Rodrigo Prieto
Hudba: Alexandre Desplat
Herci: Ben Affleck, Bryan Cranston, Alan Arkin, John Goodman, Victor Garber, Tate Donovan, Clea DuVall, Scoot McNairy, Rory Cochrane, Christopher Denham, Kerry Bishé, Kyle Chandler, Chris Messina, Željko Ivanek, Titus Welliver

Česká premiéra: 29.11.2012

Hodnocení: 7/10
Argo hodnocení na Kinobox.cz: 77.85 %
Írán, 4. listopadu 1979. Budovu amerického velvyslanectví v Teheránu obklopuje dav rozzuřených íránských radikálů. Pobouřeni útěkem svého bývalého šáha do USA se obracejí proti Spojeným státům, skandují protiamerická hesla a pálí "Hvězdy a pruhy". Uvnitř velvyslanectví se mezitím několik desítek amerických občanů snaží zničit veškerá citlivá data, která by mohla padnout Íráncům do rukou a zároveň se strachují o své životy.
Radikálové šplhají přes zdi a dobývají se dovnitř a hrstka amerických vojáků nemá šanci je zdržet déle než pár minut. Uvnitř se mezitím skupina šesti osob rozhoduje pokusit o útěk. V nastalém chaosu se jim podaří dostat druhým východem na ulici a prchají pryč. Po chvíli zoufalého hledání nakonec nacházejí azyl v domě kanadského velvyslance. Je ovšem jen otázkou času, kdy se Íránci dozvědí, že jim šest lidí uteklo přímo pod nosem, a dojdou si pro ně...
Situace kolem amerických rukojmí v Íránu tehdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let otřásla světem. Dvaapadesát lidí bylo drženo více než rok na místě, které jim mělo zaručovat diplomatickou imunitu. Stali se tehdy oběťmi sporů dalece převyšujících jejich sféru vlivu a zodpovědnosti. Šest z nich se ale ocitlo v trochu odlišné situaci.
Během pobytu v domě kanadského velvyslance se sice uprchlíci těšili pohodlí a jeho pohostinnosti, ovšem po několika týdnech bez vycházek se u nich dostavila ponorková nemoc a frustrace z bezmocnosti spojená s pocitem viny, který v nich vyvolávalo pomyšlení na druhy, jež nechali na velvyslanectví. Navíc je neustále sžíral strach z toho, že je objeví íránští radikálové, což mohlo dost dobře vyústit i jejich smrtí.
Do téhle komplikované situace nás Argo uvádí. Hned zkraje na vás vybalí seriózní politický briefing, přesně takový, jaký byste čekali, když je pod filmem jako jeden z producentů podepsaný George Clooney. Hlavní funkcí tohohle historického opáčka je ale ještě před tou informační zpravit diváka o tom, že Írán nerovná se automaticky zlo a USA dobro. Američané si vlastně za ty nepokoje mohli sami a jednání íránského obyvatelstva zase bylo neadekvátní situaci, takže špatně se zachovaly obě strany a konflikt tudíž není černobílý.
Situace je tak jasná a morální dilemata film nechává za sebou už ze začátku a dál se soustřeďuje převážně na civilní složku příběhu. Do děje vstupuje Tony Mendez (Ben Affleck) coby specialista na exfiltraci (překvapivě opak infiltrace) a začíná řešit prekérní situaci. Je naprosto typickým archetypem uměřené, rozumné a zkušené postavy soupeřící se zkostnatělým aparátem preferujícím zažité metody, o nichž ovšem ví, že nemají šanci na úspěch.
Proto Tony přichází s již avizovaným netradičním řešením - vytvořit fiktivní filmový štáb jako krytí a způsob útěku šesti uvězněných Američanů. Je to tak uhozené, že bez reálného základu by tomu jen těžko někdo věřil. Ovšem proto je to taky tak silný scenáristický trumf. Je to zápletka snů a jako taková již předem zajišťuje divákův zájem, ovšem přináší i klasické riziko - film se nesmí smrsknout jen na pouhé její ždímání, ale dodat něco navíc, nějakou důstojnou a smysluplnou formu. A to se naštěstí Affleckovi daří.
Asi největší předností Arga je jeho zručně vybalancovaný náboj. Mohl z něj totiž klidně být "jen" vážný čistokrevný politický thriller a nejspíš by to vůbec nebylo špatně, ovšem Affleck z hlavní premisy extrahuje trochu víc než to, a zakomponovává do filmu fungující humor a letmo si i sympaticky kopne do tehdy Hvězdnými válkami zmítaného Hollywoodu. Nic z toho se sice nerozvíjí v nějakou důležitější rovinu, ale zároveň tyhle vsuvky nepůsobí umělým dojmem a stávají se organickou součástí příběhu.
Affleck totiž velmi přesně vystihl poměr mezi humorem a patosem tak, že celá hollywoodská pasáž, v níž si vesele hláškují "Bennyho parťáci" John Goodman a Alan Arkin a hrají si tak trochu na osmdesátkové cynické drsňáky, v nejmenším nenarušuje naléhavé vyznění Arga, které hraje prim v jeho druhé polovině. Humorná vložka je vlastně hlavním a takřka jediným originálním prvkem, jenž vytrhává Argo ze škatule pravověrného temného thrilleru.
Jinak totiž Affleck hraje velmi poslušně podle žánrových pravidel. Do puntíku vyplňuje tradiční šablonu a postupy novodobého špionážního filmu z blízkého východu a prakticky nijak nevybočuje. Díky tomu nedělá žádné chyby a obdařuje Argo uměřeným vizuálem, který ho přibližuje realitě, ovšem nevytasí se na vás s ničím překvapivým, s ničím, co by film nějak předurčovalo v technickém ohledu vyčnívat. Zda vám tenhle trochu sterilní výsledek bude sedět, je hodně otázka osobních preferencí, ale jelikož Affleck tímhle učebnicovým stylem točil už i Gone, Baby, Gone a Město, není to přinejmenším nic nečekaného.
V civilní rovině je pak mistr direktor jako doma. K dispozici má vynikající sebranku povětšinou neokoukaných herců a na malém prostoru s nimi zvládá sehrát velmi slušné divadlo. Ne, že by některý z nich převyšoval škatulku klasického archetypu fungujícího v rámci skupiny, ale právě jako skupina šestice uprchlíků šlape skvěle a má opravdový lidský rozměr. Jediné, co je tu trochu navíc, je snaha polidštit hlavní postavu Tonyho Mendeze skrze velmi kuse podaný problém v manželství, který je jen nucenou ingrediencí přidanou pro hladší chod emočního soukolí.
Je pravda, že obecně je Argo spíš odtažité a trochu chladně precizní. Přitom není dokumentárně laděné (až na pár záběrů super osmičkou v úvodní scéně), jen si takřka po celou dobu udržuje odstup. Affleck zkrátka točí najisto. Pomalu a jistě spěje ke konci a přidává na gradaci. Nepouští se do žádných experimentů a až na humornou hollywoodskou pasáž si emoční výkyvy nechává na samotný závěr, v němž se nestydí naservírovat vám silně hyperglykemické finále, které jasně říká "kašlu na klišé".
Máme tedy, co jsme čekali. Nový film od Afflecka stavící na originální historické předloze, v němž nyní již etablovaný režisér dokazuje, že umí. Umí natočit kvalitní film a nenechat se u toho strhnout k pouhému zneužívání silného příběhu. Umí dojmout i pobavit a zachovat si u toho důstojnost. Přesto je předvídatelný. V postupech i vyprávění. Hraje na jistotu. Jasně, kritizovat dobrý film, kterým Argo bezesporu je, zavání hnidopišstvím, ale Affleck by už touhle dobou měl mířit trochu výš než jen na zaručenou kvalitu. Příště už by se zkrátka mohl pustit do něčeho odvážnějšího. Protože dobrého už má za sebou dost.


Originální trailer filmu Argo


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY