Jason Bourne nebyl jediný. Svou akcí ale přiměl nadřízené jednat a zahladit stopy. Na jeho činnost bezprostředně doplatil i Aaron Cross, který je také oním titulním odkazem. Jak tedy Bourne bez Bournea vlastně dopadl?
Zatímco Jason Bourne prožívá svůj
mýtus a své
ultimátum, kdesi na Aljašce plní svůj úkol další elitní agent Aaron Cross. A jelikož první jmenovaný odhalí dobře organizovanou zločineckou síť skrytou pod jménem vlády, následky pocítí i jeho kolega. Vzhledem k tomu, jaký události naberou spád, musí šéf všech tajných operací Byer zareagovat. Rozhodne se tedy veškeré další programy (Treadstone byl jen špičkou ledovce) a jejich účastníky zlikvidovat. Zdánlivě dokonalou čistku ale přežijí dva lidé - již zmiňovaný Cross a také vědkyně Marta Shearing, které nezbývá nic jiného, než se s ním spojit a pokusit se zachránit si život.
Když režisér posledních dvou Bourneů
Paul Greengrass oznámil, že na dalším pokračování už se podílet nebude, z projektu vycouval i
Matt Damon (ten se ve snímku objevuje pouze na fotografiích). Tvůrci tak stáli před nelehkou otázkou co dál. Naštěstí se jim podařilo přemluvit scenáristu celé trilogie
Tonyho Gilroye, aby neodstupoval a pokusil se na původní příběh nějak navázat (a nakonec se ujal i režie, čímž mohl svou vizi naplnit přesně, jak chtěl). Z výše uvedené synopse si lze domyslet, že si s tím poradil šalamounsky. Nápad vymyslet paralelní osud dalšího agenta je velmi dobrý a skýtá v podstatě nekonečně mnoho možných pokračování.
Než půjdete do kina na
Bourneův odkaz (pokud jste tak již neučinili), vřele doporučuji podívat se na
Gilroyův výtečný režijní debut
Michael Clayton. Ten vám totiž zhruba prozradí, na co se připravit. Rozhodně tudíž nečekejte něco jako oba
Greengrassovy filmy! To byste se se zlou potázali. Jestli je aktuální kousek podobný něčemu z "původní" trilogie, je to spíš dnes už ne moc vzpomínaný
první díl, který celou sérii rozjel.
Bourneův odkaz je z velké části staromilský špionážní film, který spoléhá na budování atmosféry a hodně dialogů o tom, jak každý oblafne každého.
Gilroy vskutku nikam nespěchá a zejména příliš dlouhý začátek vyžaduje plnou diváckou pozornost. Během něho se rozehrává komplikovaná hra tajných služeb, při níž je důležité takřka každé slovo, což může mnohé zklamat a odradit od dalšího sledování. To by ale byla škoda.
Je pravda, že
Gilroy je v dialozích silný, takže by nemělo hrozit, že se začnete nudit. Dokáže jim dát potřebný náboj a pomocí nich tvořit napínavou atmosféru a zápletku, která sice není bůhvíjak originální, rozhodně ale neurazí. Když přečkáte zbytečně komplikovaný a dost pomalý začátek a přistoupíte na autorovu hru, za nějakou půlhodinku už se děj rozeběhne a až do konce nepustí.
To vše funguje i díky vhodně zvolenému obsazení.
Jeremy Renner je charismatický a hrát zvládá bez problémů, takže mu věříte i někdy klišovité dialogy. Podobně se to má i s
Rachel Weisz v roli vědkyně, která díky svému umu a šarmu určitě není jen tím krásným mužským doplňkem, ale v rámci možností funguje jako plnohodnotná postava. Podobně svého prostoru využívá i
Edward Norton alias Bayer, jenž si svou zápornou roli poměrně užívá.
To už se ale pomalu dostáváme k hlavním problémům jinak příjemného filmu. Pokud mu něco zoufale schází, je to právě více kompromitujících scén mezi hlavním hrdinou a záporákem. Jakkoli výborný
Edward Norton se prostě nehne od stolu a nebýt jednoho nutného a násilně vloženého flashbacku, ani bychom nevěděli, zda se Beyer a Cross někdy potkali. K finálnímu a tolik očekávanému střetu tak bohužel nikdy nedojde.
Už několikrát jsem zmiňoval, že základ
Odkazu tvoří dialogové scény.
Gilroy si je totiž dobře vědom toho, že akci příliš neumí. Opravdu velkolepá akční scéna je tu jediná. Nepostrádá sice nápad a slušnou choreografii a nedá se jí upřít ani snaha o určitou syrovost, její klipovitý střih a zběsilé tempo ji ovšem činí nepřehlednou. Doporučuji proto sednout si někam do prostředních řad, abyste z ní vůbec něco měli. Ani bitky jeden na jednoho na tom nejsou o mnoho lépe, naštěstí jich tu ale tolik není.
Filmu ale zoufale schází dvě věci - kromě už rozebírané absence střetu hrdiny a jeho hlavního protivníka je to taky úderný konec. On totiž není vlastně žádný. Snímek prostě v jednu chvíli skončí a najednou naběhnou závěrečné titulky. Tolik potřebná katarze tedy nepřichází a divák si pak může po právu připadat ochuzen. Otevřená vrátka k dalšímu pokračování sice zůstávají, něco víc by ale ukázat neškodilo.
Přes všechny kritiky není
Bourneův odkaz zbytečný film, ba naopak. Podobná špionážní dramata ze staré školy už se dnes příliš netočí (výjimkou budiž třeba famózní
Jeden musí z kola ven) a proto si pozornost zaslouží. Doplácí bohužel na to, že v jeho názvu se objevuje jméno Bourne, což evokuje úplně jiný zážitek. Výsledné hodnocení pak záleží na tom, zda máte podobný žánr rádi, nebo ne.
P. S.: Máte-li rádi Mobyho a Extreme Ways, dočkáte se. Zazní opět u závěrečných titulků, i když v upravené verzi.
P. P. S.: Existence filmu se mi osobně zdá smysluplnější a méně zbytečná než nedávno podobně restartovaný Spider-Man.
Český trailer filmu Bourneův odkaz