Jistěže agent CIA Snow přivede z obávané věznice, na níž jsou vězni zmrazováni, zajatou prezidentovu dceru a dokáže svoji nevinu. Kdo by čekal jiný vývoj v momentě, kdy je mu předestřen základ posledního filmu dua Mather a St. Leger? Na nesplnitelnou misi vysvobodit prezidentskou dceru ze stanice, na kterou není možné se ani dostat (natožpak z ní utéct), je povolán přední vládní agent, čelící obviněný ze zrady Spojených států. Pokud uspěje, čeká ho svoboda. Druhá varianta vlastně neexistuje. Film s původním názvem Lockout spojil při práci Luca Bessona s producenty thrilleru 96 hodin. Zasahoval do scénáře i režie, je autorem námětu. Nízký rozpočet udělal své, tvůrci nemohli spoléhat na oslnění triky. Ostatně Besson vždycky sázel spíš na inteligentní scénář, v němž nechyběl občas ani lehký filozofický podtext – jak se u solidního sci-fi sluší a patří. K tomu je jeho největším darem ale i smysl pro humor, který tomuhle žánru tolik chybí. Dost už se okoukal, ale pořád dokáže z hlavy vypustit nějaký ten geniální nápad. Byť jich trestuhodně ubývá. Útěk z MS-1 zrcadlí kromě jiného i jeho zálibu v popartu, některými momenty film po výtvarné stránce připomíná legendární film Vetřelec a Gigerovy vesmírné krajiny. Srovnání třeba s Hvězdnými válkami není moc na místě, v Lockoutu nečekejte napínavé válečné bitvy, přehlídku superzbraní ani odpudivé mimozemšťany. Mise agenta Snowa je vlastně soukromá, přítomnost dcery prezidenta na palubě vesmírné vězeňské stanice MS-1 s nejvyšší ostrahou je tajná. Emilie Warnock se na ní vypravila se svým týmem v rámci humanitární mise. Vězni, kteří se tady zmrazují do boxů, totiž po delší době vykazují známky demence. Celkem logicky – jejich mozky kvůli nefunkčnosti rychleji odumírají. Prezidentova dcera jako každá správná holka stojí na straně vězňů. Byť jsou to výhradně ti nejtěžší zločinci, mají také svá lidská práva. Když ovšem zkusí svou dobromyslnost uplatnit při výslechu na prvním z nich, průšvih ohrožující nakonec celou Zemi je na světě během několika sekund. Emilie se stane rukojmí bez toho, aby vzbouření vězni tušili, koho vlastně na oběžné dráze lapili. Jedno je ale jasné – z MS-1 není úniku, což vědí i samotní vězni. Agresivní a nezvladatelný psychotik Hydell (Joseph Gilgun) se po přemožení Emilie postaví do jejich čela spolu s bratrem Alexem (Vincent Regan). Co mají v plánu? Vlastně nic. Jejich pinožení se po stanici poté, co při výslechu Emilie ukradnou zbraň a chopí se vlády nad MS-1, tak působí chvílemi vyloženě trapně. Stejně tak postava Snowova tajného přítele Mace mezi vězni na palube MS-1, kterého s Emilie sice najdou, ale už jim není kvůli demenci schopen před svou smrtí nic sdělit. Že šlo o informace ke Snowovu případu se sice dovtípíte, ale pořádná pointa zase někde uniká. Sice se později znovu vynoří, ale nic už to nic nemění na faktu, že postava Macea měla být původně klíčová a dějem se přitom jen nějak neurčitě mihla. Hloupost vězňů na MS-1 je zase až tak křiklavá, že nevzbuzují ani strach, ani skutečné opovržení. Hydell se sice snaží být mazaným úchylem seč může, ale po každé akci skončí jen jako totální pitomec. Sice vězni díky němu přijdou na to, koho zajali, ale jeho obsesivní "choutky na kořist" zase mnohé zhatí. Následkem toho se vám vyloženě uleví, když je stanice i přes prezidentův rozkaz (a po jeho odvolání) odsouzena k sestřelení z oběžné dráhy. I s Emilie uvnitř. Třeba se konečně začne něco zajímavého dít... Jako fraška ale film působí už v úvodu, kdy se ze Snowa při výslechu stává terč „nevybouřeného“ policisty. Ten mu zasadí ho hlavy tolik ran pěstí, že by jednom v kuse nezůstal snad ani medicimbal. Není to ani působivé, ani vtipné. Spíš zbytečné. Na druhou stranu je ale Guy Pearce ještě pořád ukázkovým akčním hrdinou s jízlivostí na rtu – v porovnání s Maggie Grace, která hraje naivní prezidentskou dcerku, snažící se obměkčit jeho ocelově tvrdé srdce. Její postava je místy tak odměřená a studená, že téměř splývá s kovovými stěnami na orbitální stanici. Možná je to ale dobře – laciná romantická linie navíc by z Útěku z MS-1 udělala thriller rovnou céčkový. Přesto by ale Emilie ani filmu nezaškodilo, kdyby jí autoři vtiskli alespoň trochu výraznější osobnostní rysy. V rámci klišovitosti jinak nechybí ve filmu ani Snowův přítel ve vládních řadách Harry Shaw (Lennie James), který se za něho postaví i v momentech, kdy nikdo jeho schopnostem už nevěří... Luc Besson stagnuje ve svém vývoji už několik let a Útěk z MS-1 je vlastně jen potvrzením toho trendu. Jakoby patřil do doby jeho největší slávy před patnácti, dvaceti lety (čímž je dnes vlastně zpátečnícký). Pokud ho máte rádi, naštvaní z kina nepůjdete. Pokud ho ale neznáte, tímhle filmem si vás těžko získá. Do první Bessonovy řady vedle Angel-A nebo dokonce Leona jeho poslední film bohužel nepatří.

Český trailer filmu Útěk z MS-1