Posledním koněm mezi pěti oscarovými nominanty v hudební kategorii je snímek z třídy kino náročného diváka, jemuž zvláštní soundtrack dopomohl k tomu, že dojem z naprosto prapodivné atmosféry setmělého kinosálu přetrvá i po jeho skončení.
Pokud vám jméno
Alberto Iglesias nic neříká, není to proto, že by byl malou rybkou v moři skladatelů. Je spíš jen velkým talentem, který zpravidla neopouští svůj rodný píseček. Zřejmě největší současný španělský skladatel většinu své práce vkládá do španělských snímků, které běžnému středoevropskému divákovi zprostředkují spíš festivalové projekce než multikina. Jednou z výjimek je loňský snímek s
Antoniem Banderasem Kůže, kterou nosím.
Když už se Iglesias přece jen rozhodne spolupracovat s velkými zahraničními studii, stojí to za to.
Jeden musí z kola ven mu letos přinesl už třetí nominaci na Oscara, po britsko-německém snímku
Nepohodlný a americké adaptaci světového bestselleru
Lovec draků.
Soundtrack sestává z devatenácti kratších tracků, které celkově tvoří bezmála hodinový poslech. Nečekejte rozsáhlé orchestrální kompozice, ani dynamicky vygradované burácení. Snímek, který nenabídne jedinou akční scénu, doplňuje OST se stejnou povahou.
Iglesias se v tomto případě řídí mottem, že
méně je více, tudíž se snaží veškeré melodie oprostit od přebytečných kudrlin a dokázat, že
v jednoduchosti je síla. A ono to skutečně zabírá.
Album otevírá skladba pojmenovaná podle hlavní postavy, jednoduše
George Smiley. Rozebíhá se v jednoduché melodii, kterou si v repetitivních blocích předává klavír, saxofon a hoboj za občasné podpory smyčců. Nutno podotknout, že klavír je jedním z několika instrumentů, s nimiž
Iglesias rád pracuje a na celém soundracku je to znát.
Následují kratičké tracky
Treasure a
Islay Hotel, které si povětšinou vystačí právě s opakováním několika tónů dokolečka, kdy se postupně přidávají jeden, dva další nástroje. Elektrické perkuse dodávají špiónský ráz, který umocňují nečekané změny v tempu. K úvodní hobojové melodii se vrací pátá
Control i třináctá
Karla a vlastně celý soundtrack jakoby se pohyboval v kruhu, kde se několik témat neustále opakuje v nepříliš pozměněné podobě,
Iglesias se je nesnaží nijak vylepšovat ani modifikovat.
S šestkou
Polyakov přichází trošku více mystičnosti, o niž se postarají smyčce v kombinaci s vysokým doprovodem flétny. Naváže
Alleline And Bland On The Roof, která se zpočátku znovu opakuje, než se nečekaně přidá elektrická kytara, která probudí posluchače z lehké otupělosti a znovu ho přinutí se koncentrovat.
Safe House rozehraje dramatičtější notu, ale jak už bylo zmíněno v úvodu, ničeho se nedočkáte. Slíbená akce vyšumí ve změti šmidlání, foukání a ťukání.
Jediným opravdu trochu vystupňovaným momentem je až čtrnáctá
Esterhase, která od prostého klavíru přeskočí k zrychleným smyčcům a snad jen v tomto místě soundtrack připomíná své hollywoodské kolegy. Zapomeňte však na
Zimmerovské smyčce,
Williamsovy žestě,
Iglesias si to dělá po svém a jinak. Kromě klavíru staví do popředí také harfu, která si svůj moment urve ve většině tracků. Rozsáhlé smyčcově barevné verze jsou spíš výjimkou, zato houslová sóla v
Jim Prodeaux nebo
Gulliam jsou příjemnou změnou.
Control and Westerby z tracklistu čouhá nejvíce. Kromě již známého smyčcového základu promlouvá neuvěřitelně sebejistě elektrická kytara a svoje slovo dostanou také syntetizátory. Závěrečná
Tinker Taylor Soldier Spy shrne doslova celé album v bezmála šesti minutách - hoboj s klarinetem z úvodu, střední kytarové harmonie a klavírní disonance, smyčcové šermování a na konec si slovo převezme opět harfa s hobojem a v klidném jazzovém módu zakončí hodinové putování.
Sečteno a podtrženo,
Alberto Iglesias stvořil depresivní a mysteriózní soundtrack, kterému člověk podlehne na několik poslechů. Spolehlivě navodí melancholickou a lehce sebedestruktivní náladu. Naprosto přesně zapadá do ladění snímku a nedostatek dramatičtějších momentů mu vzhledem k scénáři nemůžete vytknout. Chybí snad jen jedna dvě výraznější skladby, které by vypluly nad ke konci už lehce stereotypně ustálenou hladinu.
Alberto Iglesias - The Tinker Taylor Soldier Spy z alba The Tinker Taylor Soldier Spy OST
Album: Alberto Iglesias - The Tinker Taylor Soldier Spy OST
Celkový čas: 59:22
Skladby: George Smiley // Treasure // Witchcraft // Islay Hotel // Control // Polyakov // Alleline And Bland On // The Roof // Safe House // Tarr And Irina // Anything Else? // Jim Prideaux // Thursgood // Karla // Esterhase // Guillam // Control And Westerby // Circus // One’s Gone // Tinker Tailor Soldier Spy