Kreslená románová trilogie z let 2003 až 2005 Alois Nebel (tvořená jednotlivými díly Bílý potok, Hlavní nádraží a Zlaté hory), která vzešla ze spolupráce spisovatele Jaroslava Rudiše s kreslířem známým pod uměleckým pseudonymem Jaromír 99 (pro hudební fanoušky známý zpěvák jesenické skupiny Priessnitz Jaromír Švejdík), na sebe strhla pozornost ihned v roce 2003, kdy vyšla její první část. V kruhu příznivců a fanoušků rychle získala nálepku kultu. Přesto je v české kotlině docela zázrak, že filmová adaptace vůbec našla producenta, respektive že tvůrci na film získali dostatek finančních prostředků, aby mu mohli dát lákavou vizuální podobu. Díky ní film brzy získal přídomek "české Sin City" nebo "český Valčík s Bašírem". Příběh výpravčího Aloise Nebela (Miroslav Krobot) se odehrává v městečku Bílý Potok ztraceném kdesi v Jeseníkách na česko-polské hranici. Nebel je tichý samotář, celý život pracuje u dráhy stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády a občas v mlze vidí to, co jiní nevidí. Filmová adaptace nás zavádí do roku 1989, kdy socialismu odbíjejí vskutku poslední minuty. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, ozvěny dění v Praze sem doléhají jen z velké dálky. Avšak přítomnost se na ztracené železniční stanici nekompromisně protíná s minulostí. Minulostí, která se jmenuje Sudety. Poklidnou atmosféru ospalého zapadákova totiž naruší Němý (Karel Roden), muž, který sice nemluví, ale o to pečlivěji naslouchá. Ten se jednoho dne rozhodne překročit hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Nebela pak jeho halucinace přivedou do blázince a přijde i o místo výpravčího. Vydá se proto do Prahy hledat u dráhy jinou práci a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Po čase se ovšem rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a dovedl do konce souboj s temnými stíny minulosti. Díky použité animátorské technice, tzv. rotoskopii (v české kinematografii užité vůbec poprvé), mohl režisér Tomáš Luňák zůstat věrný výtvarnému stylu předlohy a plně tak převést na plátno sugestivní černobílé komiksové obrazy. Rotoskopie kombinuje hraný a kreslený film. Scéna se nejprve natočí v reálu s živými herci a poté se po jednotlivých filmových okénkách překresluje a animuje. Tvůrci s touto technikou dosáhli maximální realističnosti obrazu. Mohli proto přesvědčivě vyprávět tajemný příběh Aloise Nebela, syrové depresivní železniční blues o tom, že dnešní svět je stále ovlivňovaný - ať už si to připustíme či nikoliv - tíhou naší minulosti. Přitažlivost snímku (a konec konců i původního komiksu) však netkví jen v použité formě, ale především v obsahu. Téma vyprávění je nazíráno pohledem obyčejných lidí ze zapadákova, z okraje společnosti. Pro Tomáše Luňáka je snímek, který nakonec stál zhruba šedesát milionů korun, debutem na poli celovečerního filmu. Přitom již nyní s ním slaví významný úspěch - Alois Nebel bude totiž uveden v hlavním programu letošního ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách.
Český teaser filmu Alois Nebel Film vznikl v česko-slovensko-německé koprodukci. Slavností česká předpremiéra je naplánovaná na 20. září 2011, v kinech jej pak v distribuci společnosti Aerofilms budeme moci zhlédnout od 29. září 2011.