Dlouho před premiérou thrilleru s hororovými prvky Longlegs, přičemž nebylo ani jasné, zda tento film bude v českých kinech vůbec nasazen, obestírala tento snímek aura tajemna. Zahraniční kritické ohlasy nicméně mluvily v superlativech typu "nejlepší horor o sériovém vrahovi od Mlčení jehňátek" a ačkoliv měl hlavní roli hrát Nicolas Cage, v trailerech ani na plakátech se jeho tvář dlouho neobjevovala. Bylo to na přání režiséra a scenáristy filmy Osgooda Perkinse, který tak přinutil nezávislou produkční skupinu Neon snímek propagovat jinými prostředky. Na první sérii plakátů tak jsou pouze nicneříkající nebo tajuplné obrázky neznámých herců a postav. Kolem filmu se tak promyšlenou marketingovou kampaní vytvořil velký hype, který si konečně můžeme na vlastní oči sami prověřit.

Dějově jde o celkem standardní záležitost. Nepříliš společenská, skoro autistická agentka FBI Lee Harker (Maika Monroe) a její nadřízený agent Carter (Blair Underwood) chtějí společnými silami dopadnout sériového vraha, který si říká Longlegs. Ten za sebou zanechává zkázu v podobě vyvražděných rodin a tajemné šifrované dopisy podepsané vždy jeho pseudonymem. Lee Harker v dětství zažila trauma a jediný, s kým dokáže komunikovat, je matka Ruth (Alicia Witt). Obě se v minulosti s vrahem setkaly a byly jím ovlivněny.

Jako u většiny filmů i zde platí, že čím méně toho o snímku, na který chcete do kina jít, víte, tím jste na tom (většinou) lépe. Máte alespoň šanci, že budete překvapeni. Trailery k filmu vzbuzovaly zvědavost a tu je nejlepší ukojit zhlédnutím celého filmu. Je tomu tak i v případě Longlegs, jehož promyšlená reklamní kampaň skvěle zafungovala a přilákala v zahraničí do kin extrémní počet diváků zvědavých na to, co že se za celým tímto tajemstvím skrývá. Nyní už můžeme konečně prozradit, že jde o skutečně mrazivý a umně vystavěný horor-thriller, který si vypůjčuje prvky z různých thrillerů a hororů, aby z nich vytvořil dosti originální směs.

Zasazení filmu do 90. let pak logicky vede kritiky k přirovnávání k oscarovému Mlčení jehňátek i kvůli v podstatě identickému ději. Kromě toho, že jsou u obou filmů hlavními postavami agentky FBI stíhající sériového vraha, ale nemají oba filmy jinak nic společného. Každý si jde svou vlastní cestou. Maika Monroe ještě není herečkou formátu Jodie Foster, a tak se musíme uchýlit k dalšímu srovnání, a sice k výkonu Nicolase Cage, který zde ztvárnil opravdu krásně úchylného padoucha a v jeho filmografii marně pátrám po podobné roli. Longlegs je v jeho dlouhém hereckém rejstříku skutečně ojedinělou postavou. Cage je rozhodně hlavním lákadlem filmu, který se dlouho jeho přítomnost snažil tajit. Ani on ale nedosahuje intenzity výjimečného výkonu, jaký předvedl Anthony Hopkins ve své oscarové kreaci Hannibala Lectera ve výše zmíněné oscarové klasice. 

Srovnání s Mlčením jehňátek tu zkrátka pokulhává a Longlegs kvalit svého slavného a nepřekonaného předchůdce nedosahuje. Jinak, pokud odhlédneme od srovnání s ním, jde o značně nepříjemnou a sugestivní podívanou, kterou lze doporučit jen otrlým divákům "divných" filmů. Své pověsti tak Longlegs přece jen dostál a jde o jeden z nevšedních diváckých zážitků v tomto roce. O přelomový snímek desetiletí se nejedná, ale o podařený thriller s ponurou atmosférou jistě.

Trailer filmu Longlegs