Za poslední roky se ze slova filmová parodie stal pomalu pejorativní výraz, a to hlavně díky těmto pánům. Je to velká škoda, protože kdysi uctívaný žánr ztratil svůj lesk. Naštěstí ale existují ještě jiné parodie, které nestřílejí do jednotlivých filmů, ale spíše do žánrových klišé jako takových. Za všechny můžeme jmenovat Shreka, Soumrak mrtvých nebo našeho Limonádového Joea. Nově můžeme do této skupiny zařadit i snímek Princ a pruďas. Jeho hrdiny je dvojice odlišných bratrů - princů. Zatímco Slavomír je udatný, statečný a umí se ohánět mečem, Honimír je zbabělec, královské povinnosti ho nezajímají a nejraději ze všeho souloží a kouří trávu. Slavomír si z poslední výpravy přiváží krásnou nevěstu Belladonnu a chystá se královská svatba. Těsně před ní ale nebohou pannu unese zlý čaroděj Lůzer na svůj hrad, kde se jí chce definitivně zmocnit. Nešťastný ženich tak chystá výpravu na její záchranu. Na příkaz otce se jí musí zúčastnit i Honimír, který pochopitelně nemá vůbec radost. Nutno říci, že Princ a pruďas si nebere vůbec žádné servítky a pohádky a potažmo i fantasy od něj dostávají pořádně na frak. Veškerá klišé, na která si v souvislosti se žánry vzpomenete, tu najdete, ale totálně vzhůru nohama. Hrdinové pro sprosté slovo vůbec nejdou daleko a bitvy, ve kterých teče poměrně dost krve a násilím se v nich nešetří, rozhodně nevypadají jako klasicky idylicky pohádkové. Na celém výsledku je znát, jak moc si tvůrci natáčení užívali. James Franco v roli prince Slavomíra splňuje přesně ty požadavky, které pohádkový princ má mít. Je pohledný a charismatický, ale záměrně vše shazuje jemným přehráváním, které jeho postavu posouvá do úplně jiného světla. Hlavním trumfem je však Honimír v okouzlujícím podání Dannyho McBridea (taktéž spoluscenárista filmu). Ten z něho udělal fajn pohodáře a sympaťáka, se kterým byste měli chuť popít nějaké to pivo. Scénář mu navíc umožňuje hláškovat o sto šest a každé "fuck" je z jeho úst vtipné. Body jeho postavě přidává i její naprosto lidský rozměr, protože se chová přesně tak, jak bychom se v podobných situacích chovali my, nehraje si na hrdinu, ale raději se snaží boji vyhnout. Chemie mezi oběma bratry funguje na výbornou, takže nemáte žádný problém uvěřit, že ti dva spolu vyrůstali. Zhruba v polovině filmu se k nim připojí krásná Natalie Portman jako nebojácná lučištnice, která chce pomstít smrt své rodiny. I když někomu nemusí v roli drsné akční hrdinky sednout, její výkon je bezchybný. Nicméně je znát, že její hlavní úlohou je co nejvíce se ukazovat v upnutém kostýmu. Také Justin Theroux si svou roli záporáka čaroděje Lůzra nad míru užívá a je vidět, jak ji vlastně nebere vůbec vážně. Jelikož drtivá většina vtipů se týká pohlavních orgánů a sexu, je až obdivuhodné, jak se režisérovi Davidu Gordonu Greenovi podařilo udržet relativně stálou úroveň humoru. Ten nikdy nesklouzne k absolutní trapnosti a prvoplánových vtípků tu najdeme minimum. Jejich zpracování je ale tak kouzelné, že se na tvůrce vůbec nemůžeme zlobit. Sebevulgárnější fór dokážou prodat tak, že se divák nemusí stydět, když se mu zasměje. Na dojmu přidává také krásná a úžasně epická hudba Stevea Jablonskyho, při jejímž poslechu máte skutečně dojem, že sledujete nefalšovaný velkofilm. Příjemné je i to, že když se tu objeví nějaký přímý odkaz nebo citace z klasického fantasy (zejména z těch z osmdesátých let), neznalému divákovi to zážitek vůbec nezkazí. Jedinou vadou na kráse tak jsou snad jen občas nezvládnuté momenty u akčních scén, které jsou zmatené a chaotické a místy i špatně sestříhané, takže se v nich tak trochu ztrácíte. Jinak ale opravdu není moc co kritizovat. Princ a pruďas je přesně ten film, kterému můžete dát jakékoli bodové ohodnocení a vždy si ho bez problému obhájíte. Pokud se vám ale trefí do noty, pobavíte se přímo královsky a nebudete se za to muset ve společnosti vůbec stydět. Jestli navíc pohádky a fantasy zrovna nevyhledáváte právě kvůli přemíře klišé, je pro vás film jednoznačnou volbou. Dejte mu šanci. Zaslouží si to.