Stroj času: nesmrtelné podobenství o moci O slavnosti a hostech

Vydáno: 11.09.2021 12:00 - Václav Limberk | foto: www.kviff.com

Do vybraných kin se v restaurované podobě vrací legendární podobenství o moci a manipulaci O slavnosti a hostech, které bylo vzápětí zakázáno. Má tento film co říct i dnes?

O slavnosti a hostechRecenzoval/a Václav Limberk dne 11.09.2021 12:00. Do vybraných kin se v restaurované podobě vrací legendární podobenství o moci a manipulaci O slavnosti a hostech, které bylo vzápětí zakázáno. Má tento film co říct i dnes? Hodnocení: 5
Co napsat o legendárním filmu O slavnosti a hostech, co by ještě nebylo napsáno? Pojďme si nejdříve zopakovat základní fakta. Film natočil český režisér Jan Němec jako svůj druhý celovečerní snímek po svém debutovém filmu Démanty noci. Němec psal scénář s kostýmní výtvarnicí a svou tehdejší ženou Ester Krumbachovou. Za kamerou stál kmenový kameraman filmů Jiřího Menzela Jaromír Šofr. Film stříhal Miroslav Hájek, tehdejší přední střihač nejen české Nové vlny. 

Zdena Salivarová-Škvorecká, Helena Pejšková, Jana Prachařová ve filmu  / O slavnosti a hostech
© www.kviff.com
Ve filmu hrála tehdejší intelektuální elita lidí, vesměs neherců. Hlavní roli hostitele ztvárnil divadelník dr. Ivan Vyskočil. Jeho pravou ruku a "adoptivního syna" Rudolfa, jak ho hostitel sám označí, hrál hudební skladatel Jan Klusák. Hlavní sedmici hostů, čtyři muže a tři ženy hráli filmový a divadelní režisér Evald Schorm, hudební skladatel Karel Mareš, který je i autorem hudby k filmu, divadelník Pavel Bošek, filosof, pozdější signatář charty 77 a také režisérův bratranec Jiří Němec, zpěvačka a překladatelka Zdena Salivarová-Škvorecká, jejíž manžel spisovatel Josef Škvorecký se zde rovněž v malém cameu mihne, loutkoherečka Jana Prachařová a tanečnice Helena Pejšková.

Už jen tento fakt, že ve filmu nehrají herci a vlastně ani neherci, kteří hráli v Němcově předchozích Démantech noci, ale tehdejší důležité osobnosti z různých uměleckých oblastí mimo film (s výjimkou režiséra Schorma), je na svou dobu nebo jakoukoliv dobu čin velmi odvážný a je jasné, že obsazení intelektuální českou elitou muselo pro tehdejší mocenskou smetánku působit nesmírně provokativně a tudíž i protirežimně. 

dr. Ivan Vyskočil ve filmu  / O slavnosti a hostech
© NFA
Film O slavnosti a hostech může být nazván čímkoliv jen ne filmem pro pracující masu a lidového diváka, což byla hlavní cílová skupina, pro kterou se podle tehdejší moci měly filmy točit. Tento film jde ve všech ohledech proti všemu, co bylo tehdy pokládáno za ideál umění. Naopak má všechny negativní vlastnosti, které si jen můžete představit: je intelektuální, je symbolický, je silně metaforický, je antisociální, je sarkastický, je kousavě kritický, výsměšný, jízlivý, duchaplný, chytrý atd. atd. Není proto divu, že pobouřil tehdejšího prezidenta Antonína Novotného, kterému stačila pouhá fyzická podobnost Ivana Vyskočila a nedotknutelného otce komunismu V.I. Lenina

Z dnešního hlediska se jako zázrak jeví už jen fakt, že na Barrandově Němcovi takovýto film vůbec dovolili natočit. Film, v němž se zdánlivě mnoho neděje. Skupina sedmi lidí si právě dělá piknik na louce v přírodě, přitom nezávazně tlachají. V dálce spatří slavnostní průvod, kterému zamávají. Pak se vydají na cestu. Postupně vychází najevo, že jsou pozváni na narozeniny hostitele a jsou tedy oficiálními hosty. Cestou se jim stane podivná nehoda, když je přepadne skupina hulvátů vedená rozverným Rudolfem, který začne hosty nenápadně šikanovat a hrát s nimi jakousi podivnou hru, o níž posléze prohlásí, že šlo jen o žert. Zda skutečně o nic nešlo, nebo zda se hostům mohlo něco stát, není z filmu jasně patrné. Němec s Krumbachovou nechávají tento motiv a hru záměrně nevyjasněnou. Nikomu se doopravdy nic zlého nestane, vše opravdu působí jen jako hra a žert a konec filmu je rovněž otevřený. Nikdy se nedovíme, co se stalo s hostem, který z hostiny dobrovolně odešel, čímž narušil pravidla hry stanovené hostitelem a jeho poskokem Rudolfem.

O slavnosti a hostech je dílko velice stylizované a jeho délka (68 minut) jen tak tak, že stačila na zařazení do kategorie "celovečerní". Mnohem spíše jde o svébytnou filmovou hříčku, která se dobře doplňuje s některými tehdejšími díly. Nejvíce spřízněnou je mu nejspíše podobně metaforická a symbolistická hříčka Sedmikrásky Věry Chytilové ze stejného roku, na jehož scénáři se také podílela Ester Krumbachová a ve filmu se objeví i "ďábelský" představitel Rudolfa Jan Klusák. Oba tyto snímky patřily k těm, jež oficiální představitelé moci nejvíce nenáviděli. Je pravdou, že oba tyto filmy jsou z dnešního hlediska klubovým artem, a sotva mohou oslovit běžného filmového konzumenta. Naopak pro cinefily jde o kultovní a nepřekonatelná díla a je dobře, že takové filmy vznikly a je možné je stále znovu nebo nově objevovat.
Teaser filmu O slavnosti a hostech

Scéna z filmu O slavnosti a hostech


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Tyhle podobenství se v kinech moc neohřála. Vě... (Martin Klein, 13.09.2021 19:05) Reagovat

    Tyhle podobenství se v kinech moc neohřála. Většinové publikum těmto filmům nerozumnělo, neb se chtělo převážně pobavit po své práci. Nebýt tehdy státních peněz, tyto tituly by ani nevznikly. I nyní na tento restaurovaný film půjde jen několik náročných diváků. Ostatní zvědavci budou litovat vyhozených stokorun.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY