Road movie Země nomádů sbírá všemožné ceny po celém světě, což mu zaručuje velmi dobrou výchozí pozici pro oscarové klání. Pro hlavní herečku Frances McDormand jde o další obrovský úspěch po čtyři roky starém snímku Tři billboardy kousek za Ebbingem. Pro multitalentovanou čínskou režisérku Chloe Zhao jde o průlomový film, díky kterému se jí zcela jistě otevřou brány k ještě zajímavějším projektům. První vlaštovkou je marvelovský superhrdinský film Eternals s Angelinou Jolie, který bude mít premiéru letos na podzim. Celé téma kočovnictví je sice zajímavé, určitě nabízí další prostor k diskusi, zamyšlení a dostává se tak do povědomí dalších a dalších lidí. Otázkou je, zda stačí na 108 minut dlouhý snímek.

Země nomádů je ten typ filmu, který rozdělí své diváky na dva tábory. Možná na tři. V tom prvním budou ti, kteří se po pár úvodních scénách začnou nudit a film zřejmě ani nedokoukají. Nuda. Rozvleklost. Žádný děj. Žádná akce. Žádný příběh. Žádné emoce. Film jen pro Akademii, pro kritiky. Druhý tábor budou takoví, kteří za snímkem uvidí něco víc. Budou se vyžívat v dlouhých záběrech na krásné lokace, zkoumat hloubku hlavních postav, sílu kočovného života a budou si užívat svobodu, která je poselstvím celého filmu.

Třetí skupina film rovnou zavrhne, protože už předem ví, že to nebude nic pro ně. Na všem je trošku pravdy a záleží jen na člověku, jak se k filmu postaví. Je lehké ho odsoudit po prvních minutách, stejně jako je lehké ho vyzdvihnout do nebeských výšin. Pokud je člověk fanouškem filmu, byla by škoda nedát Zemi nomádů šanci.

Předlohou filmu je kniha Jessicy Bruder Nomadland z roku 2018, která reaguje na ekonomickou krizi v Americe v roce 2008. V té době si řada Američanů zaopatřila obytné karavany a brázdila zemi křížem krážem. Na živobytí si vydělávala příležitostnými sezónními pracemi. Přesně v takové situaci se setkáváme s Fern (Frances McDormand), hlavní hrdinkou filmu. Ta přišla o všechno. O manžela, o práci. A tak usedá do svého vlastnoručně upravené dodávky a zkouší najít smysl života v něčem jiném a novém. Třeba najde svou novou rodinu mezi ostatními kočovníky.

Dokumentární tón filmu velice sluší. Do karet mu hrají krásné a dlouhé záběry přírody, čas od času zahalené mlhou, díky které získávají na tajemnosti a syrovosti. Je znát, že krajina za velkou louží se od té naší značně liší, proto je každý záběr unikátní a jedinečnou sondou do amerického reliéfu. Prostředí kočovníků je hodně autentické, a to i díky faktu, že většina nomádů byla zahrána opravdovými kočovníky.

Film tak působí skutečněji, reálněji a věcně. Ta svoboda a volnost, která z každého z nich sálá, je cítit z každého záběru a perfektně se dostane divákovi pod kůži.Svoji roli hraje i minimalistická hudba, kterou po většinu času obstarává tklivá, ale velice příjemná klavírní linka, která prostupuje celým filmem. Někdo by mohl namítat, že uspává, je klišovitá a hodila by se k pořadu Panorama České televize, ale není tomu tak. Hudba velice vkusně doplňuje celý obrazový materiál.

Celý film samozřejmě stojí a padá na hereckém výkonu Frances McDormand, která je opět za roli nominovaná na Oscara. Díky perfektnímu vykreslení postavy Fern se divák dokáže ztotožnit s každým jejím rozhodnutím, chápe její bolest ze ztráty starého života a těší se z jejího začlenění do života nového. Prožívá s ní hladké navazování nových kontaktů a soucítí při náročných sezónních pracích. Sama herečka během čtyřměsíčního natáčení přespávala v dodávce, kterou si sama přizpůsobila k obrazu svému a osvojila si životní styl v neustálém pohybu z místa na místo. Práce jako sklizeň řepy nebo balení zásilek pro Amazon si vyzkoušela na vlastní kůži.

Ocenit je třeba i zručnost talentované režisérky Chloe Zhao, která k filmu napsala i scénář. Dokázala uhlídat, aby film nesklouzl k zbytečnému patosu a naservírovala divákům příběh, který sice není typickým americkým snem, ale s troškou nadhledu by se dalo říct, že po všech životních strastech v něm Fern svůj americký sen našla. Zhao vtiskla filmu duši a jedinečnou atmosféru, kterou zřejmě ocení i Akademie a udělí snímku cenu nejvyšší. Ale to je jen taková moje domněnka. Uvidíme už za pár dní, jak to skutečně dopadne.

Ač by se mohlo zdát, že Země nomádů je dokonalý film, není tomu tak. Není to film pro každého, není to oddechový film na páteční večer, je jedním z filmů, na které je potřeba mít náladu, a které je potřeba prožít společně s hlavním hrdinou a napojit se na jeho vlnu. Pokud nebude člověk v tom správném rozpoložení, může se místy nudit. Dialogy mu mohou přijít banální a prázdné. Některé scény zbytečné. A pokud snímek získá Oscara za nejlepší film, můžeme očekávat lavinu nesouhlasných komentářů, kteří nebudou s rozhodnutím Akademie souhlasit. Země nomádů má sem tam hluché místo, sem tam by zasloužilo nějaký ten škrt ve scénáři, ale nic to nemění na tom, že má film zajímavý příběh, chytí za srdce a pokud mu dáte šanci, tak nepustí až do závěrečné scény.

Originální trailer filmu Země nomádů