Film, který strhává klapky z očí a bez obalu ukazuje pohnutou část naší historie. Přestože se nejedná o bezchybné dílo, síla tématu z něj dělá nezapomenutelnou podívanou.
Habermannův mlýn to loni neměl jednoduché. S napětím vyhlížený film pojednávající o temné straně našich dějin to od kritiků slízl na plné čáře. Očekávání a přehnané emoce z unikátního tématu jsou už ale minulostí, a tak se konečně můžeme na film podívat pěkně v klidu. A věřte mi, že
Habermannův mlýn si to opravdu zaslouží.
O problematice Sudet už toho bylo řečeno mnoho a většina lidí má v této věci poměrně jasno. Němci byli prostě svině a oproti tomu, co jsme si za protektorátu my, Češi, museli vytrpět, je vyhnání několika tisícovek skopčáků do jejich fatherlandu to nejmenší… Skutečnými událostmi inspirovaný (pro jistotu ještě jednou: pouze
inspirovaný, nikoli věrně adaptující) příběh mlynáře Habermanna je proto velice důležitým upozorněním, že nahlížet na historii pouze černobíle se nevyplácí.
Juraj Herz se látky evidentně nebál, což je jasné už od prvních záběrů, v nichž sledujeme ne zrovna mírumilovný odsun Němců z pohraničí. Ta scéna je silná sama o sobě. Když se k ní ale znovu vracíme na samém konci filmu a místo anonymních tváří v davu vidíme jednotlivé charaktery, musí se zastydět i ten nejpřesvědčenější vlastenec. Lidský charakter nezávisí na národu, barvě kůže ani politickém přesvědčení - zaslepená lůza si stejně vždycky nějaký ten důvod k lynči najde.
Přestože už od začátku víme, jak film dopadne, nic mu to neubírá na naléhavosti. V průběhu sedmi let sledujeme osudy německého obyvatele Sudet Habermanna (
Mark Waschke), který už třetí generaci obhospodařuje mlýn a připojenou pilu, jež dává práci mnoha obyvatelům obce Budov. Idylka ale končí s nástupem Němců a připojením Sudet k Říši. Do té doby bezproblémové soužití Němců a Čechů dostává povážlivé trhliny, obsazení mlýnu nacistickou posádkou situaci také příliš neprospěje a netrvá dlouho, než začnou první konflikty.
Vedle tabuizovaného tématu vyniká film také hvězdným obsazením. Že je na české herce formátu Hrušínského, Rodena nebo Kaisera spolehnutí, už bereme jako samozřejmost, ale jejich němečtí kolegové se rozhodně nenechají zahanbit a na jejich výkonu se nijak nepodepsalo ani české předabování. Fantastický je především
Ben Becker v roli sturmbahnführera Kozlowského, který klišovitou postavu zlého nacistického velitele posunul díky svému charismatu na novou úroveň.
Ač obvykle nejsem přítelem dlouhých stopáží, tentokrát bych klidně několik desítek minut navíc s ochotou přivítal. Film otevírá spoustu témat a obsahuje mnoho zajímavých linií, které do necelých sto pěti minut jednoduše vecpat nejde. Pozitivní na tom je, že se ani chvilku nenudíte. Bohužel ale také některé větve a osudy vyznívají do prázdna. To si ale s největší pravděpodobností uvědomíte až po skončení projekce, protože stále se stupňující tlak událostí vám nedá v klidu vydechnout.
Habermannův mlýn stojí a padá se svým tématem. Mohl bych tu dále rozebírat výbornou hudbu nebo se naopak šťourat v logických mezerách či kvalitě postsynchronního dabingu, ale je to zbytečné. Síla výpovědi dává zapomenout na technické nedostatky a pohled pravdě do očí zdaleka přebijí všechny možné námitky.
TECHNICKÉ SPECIFIKACE:
Zvuk: 5.1 Dolby Digital čeština
Titulky: české pro neslyšící
Obraz: 16:9, 2.35:1