9.
Grindhouse: Auto zabiják
Grindhouse: Auto zabiják, který byl ve Spojených státech uveřejněn spolu s filmem Roberta Rodrigueze
Planeta Teror jako součást společného projektu Grindhouse, je obecně považován jako nejslabší Tarantinův kousek. Příběh o trojici kamarádek, které si vyrazí na výlet, v němž jim zkříží cestu šílený sériový vrah kaskadér Mike (
Kurt Russell), je Tarantinovou poctou brakovým béčkům 70.let, všem těm exploatačním filmům s rychlými auty, jejichž ctitelem a znalcem Tarantino je. Za všechny jmenujme snímek
Vanishing Point. Dodge Challenger z tohoto filmu je použit i zde. Tarantino tak natočil film, který potěší snad jen jeho nejortodoxnější fanoušky nebo ty nejzasvěcenější diváky, kteří oblast, jíž zde filmař skládá poctu, znají stejně dobře jako on. Pro nás ostatní je tento snímek něčím, co rádi Tarantinovi odpustíme a přimhouříme nad ním oči. Přínosem bylo snad jen obsazení Kurta Russella, bývalé akční hvězdy z 80. let, který s režisérem spolupracoval vůbec poprvé. Tarantino tuto roli původně nabídl i Sylvesteru Stalloneovi, který ji s díky odmítl.
Originální trailer filmu Grindhouse: Auto zabiják
8.
Hanebný pancharti
V roce 2009 se Tarantino pustil do válečného žánru, který ovšem převrátil úplně naruby.
Hanebný pancharti jsou všechno možné, jenom nikoliv klasický válečný film. Vše v něm je záměrně antiklasické a přehnané. Jinými slovy, Tarantino natočil svoji představu o tom, jaké by to bylo, kdyby...kdyby dostali náckové "na prdel".
Hanebný pancharti je rozporuplný film. Na jedné straně se snaží být patřičně cool díky dvojce
Brad Pitt a
Eli Roth, kteří se svými "basterdy" mlátí nácky baseballovými pálkami do hlavy, na straně druhé jde až o přehnaně slovy přeplněnou "divadelní" konverzačku, při níž máte pocit, že Tarantino zkouší divákovu trpělivost a mez, kam až může zajít. V případě Panchartů došel až na samotný kraj verbální únosnosti nebo ji i lehce překročil. Poté, co nás svým filmem téměř ukecá k smrti, nastoupí ono slavné finále, kde se konečně rozvine i nějaká akce. Největším přínosem tak zůstává, kromě první spolupráce s Bradem Pittem, objev rakouského hereckého génia
Christopha Waltze. A byl to objev se vším všudy korunovaný Oscarem za vedlejší roli, jediným z osmi nominací. Tarantinův pověstný cit pro výběr herců se zde opět potvrdil na 100 %.
Originální trailer filmu Hanebný pancharti
7.
Kill Bill
Další poctou brakovému filmu - tentokrát samurajským filmům s bojovým uměním - je první díl dvoudílného eposu
Kill Bill z roku 2003. Do hlavní role Nevěsty obsadil
Umu Thurman. Šlo o jejich druhou spolupráci.
Kill Bill je na rozdíl od jeho pozdějšího
Auta zabiják divácky mnohem přístupnější a zábavnější. Nevěsta se, oděná do "uniformy", kterou měl
Bruce Lee v nedokončené
Hře smrti, vydává na krvavou cestu pomsty podobně jako hrdinka filmu
Lady Snowblood. Tarantino natočil oslnivý mix akčního filmu s výrazným komiksovým laděním (ostatně jedna část filmu je komiksová). Z tvůrčího hlediska bylo pro Tarantina důležité setkání s kameramanem
Robertem Richardsonem, s nímž od té doby stále spolupracuje, a který dokázal jeho představám dát ten správný, velice atraktivní vizuální kabátek. První
Kill Bill je sebevědomým filmem, kterým dal Tarantino najevo, že je nejen mistr scénáře, ale i mistr režie. Pestrobarevný ohňostroj invence, jaký předvádí v prvním
Kill Billovi, je stále dechberoucí.
Originální trailer filmu Kill Bill
7.
Kill Bill 2
Druhý díl, který dorazil do kin o rok později, (roční čekání bylo po zhlédnutí prvního dílu opravdu dlouhé a zbytečné, protože
Kill Bill měl být uveden jako jeden film a jeho rozdělení na dva díly bylo jen vykalkulovanou marketingovou kampaní se snahou vyhypeovat 4. film Quentina Tarantina na maximum), byl Tarantinovým odklonem od samurajských filmů k žánru spaghetti westernu. Nevěsta, nyní už se jménem Beatrix Kiddo, se stala ženskou verzí Muže beze jména, hrdiny dolarové trilogie
Sergia Leoneho, dalšího Tarantinova přiznaného vzoru. Druhý
Kill Bill je oproti prvnímu dílu pomalejší, rozvážnější a mnohem větší roli v něm hraje mluvení. Vedle Umy Thurman, která by si za svůj extrémně fyzicky náročný výkon v obou dílech zasloužila minimálně nominaci na Oscara, zde velký prostor dostal herecký veterán
David Carradine ve své poslední velké filmové roli. Vrcholem je pak jejich finále, jemuž, jak je u Tarantina zvykem, předchází dlouhé povídání. Stejnou událostí, jako byl
Kill Bill jako film, byl i jeho soundtrack - jedna z kategorií, která je u Tarantina vždy na vysoké úrovni a obstojí i samostatně. V kombinaci s obrázky pak tvoří kongeniální celek.
Originální trailer filmu Kill Bill 2
6.
Jackie Brownová
Tarantinův třetí film byl očekáván s velkým napětím jeho fanoušků, kteří byli po megaúspěchu
Pulp Fiction, jež velmi rychle zkultovnělo, zvědaví, s čím dalším přijde. A při premiéře způsobila
Jackie Brownová u jeho skalních fanoušků mírné zklamání. I to se ale postupem let změnilo a dnes je také řazena mezi jeho kultovní filmy. Sám Tarantino k tomu řekl, že od něj každý očekával další
Pulp Fiction.
Jackie Brownová byla rozhodně jiná než jeho první dva snímky, působila vyzráleji, uměřeněji, komorněji a dospěleji. Tarantino do hlavní role obsadil hvězdu blaxploatačních filmů 70. let
Pam Grier a jeho film je láskyplným holdem kouskům jako
Coffy a
Foxy Brownová, která má ostatně v názvu "Brownovou" stejně jako Quentinův snímek.
Jackie je také jeho první poctou ženám a také prvním a dosud jediným filmem, který nenatočil podle svého originálního scénáře, ale podle knihy
Rum Punch Elmora Leonarda. Ve vedlejších rolích zazářili
Robert De Niro,
Bridget Fonda,
Robert Forster a pochopitelně i jeho kmenový herec -
Samuel L. Jackson.
Jackie Brownová dodnes působí jako Tarantinův nejtradičnější snímek.
Originální trailer filmu Jackie Brownová
5.
Nespoutaný Django
Po prvním koketování s westernovým žánrem v druhém
Kill Billovi přistoupil Tarantino na regulérní western a natočil jeho téměř ultimátní podobu v bezmála tříhodinovém, ale ve strhujícím tempu natočeném eposu o hodném Djangovi (
Jamie Foxx), který si vyrovná účty jak s bílými rasisty (skvělý
Leonardo DiCaprio), tak i s těmi černými (rovněž skvělý Samuel L. Jackson). Filmem složil Tarantino poctu především italskému režisérovi spaghetti westernů
Sergiu Corbuccimu, od nějž si název vypůjčil, včetně malého camea původního představitele (
Franco Nero). Djangovi dělá na jeho cestě za pomstou doprovod postava doktora Schultze, jehož ztvárnil Tarantinův objev z
Panchartů Christoph Waltz, který byl znovu natolik skvělý, že mu to přineslo dalšího Oscara za vedlejší roli. Sám Tarantino byl oceněn za scénář (po
Pulp Fiction je to pro něj druhý Oscar za scénář).
Nespoutaný Django se také sešel s diváckým vkusem a jde o Quentinův dosud komerčně nejúspěšnější snímek.
Český trailer filmu Nespoutaný Django
4.
Gauneři
Quentin Tarantino se na filmovou scénu uvedl v roce 1992 svým už geniálně vybroušeným autorským debutem
Gauneři, který měl premiéru 21. ledna na festivalu v Sundance, kde film naprostého nováčka vzbudil velkou senzaci. U nás jsme
Gaunery v kinech neviděli, zato jsme je měli možnost zhlédnout v tehdejších videopůjčovnách - symbolicky, neboť Tarantino byl svými kritiky nazýván "šíleným primitivem z videopůjčovny". Tarantino může být šílený, mohl pracovat ve videopůjčovně, ale svůj debut udělal s přehledem profesionála a dodnes překvapuje, s jakou suverenitou a sebevědomím jsou
Gauneři natočení. Filmu na svět výrazně pomohli producent
Lawrence Bender a herec
Harvey Keitel, kteří oba pomohli sehnat 1,5 milionu dolarů na jeho natočení. Tarantino Keitela odměnil jednou z hlavních rolí. Díky Keitelovi pak byli do filmu obsazeni
Steve Buscemi,
Michael Madsen a
Tim Roth.
Gauneři byli poctou noirovým kriminálkám, jako jsou například snímky
Zabíjení nebo
City on Fire. Tarantino si
Gaunery umetl cestu k následujcímu filmu, který mu přinesl světový věhlas.
Originální trailer filmu Gauneři
3.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí
Tím jsou samozřejmě slavné a kultovní
Pulp Fiction: Historky z podsvětí, které dovedly k dokonalosti (pokud to tedy nedokázali už
Gauneři) a až na hranici absurdity motivy, které rozvinul ve svém debutu: byla to především přeházená vyprávěcí struktura, používání vulgarit, záliba v násilí a všudypřítomné popkulturní odkazy a narážky.
Pulp Fiction byla Tarantinova pocta veškerému braku, ať už knižnímu nebo filmovému, s kterým přišel za svůj život do styku. Brak tu povýšil na roveň umění, prakticky z něj umění vytvořil a dovedl do naprosté dokonalosti. Tarantino také vzkřísil kariéru
Johna Travolty, který měl to štěstí, že Michael Madsen nemohl roli Vincenta Vegy hrát. Dále pro film objevil Umu Thurman a Samuela L. Jacksona. Všichni tři mu vděčí za následnou úspěšnou kariéru. Jiný případ byl
Bruce Willis, který hvězdou už byl, ale i on může být vděčný za to, že si v tomto kultovním díle mohl zahrát.
Pulp Fiction jsou filmem, který Tarantinovi zajistil nesmrtelnou slávu a dodnes je to také jeho divácky nejoblíbenější kousek. Premiéru měl 21. května 1994 v Cannes, odkud si odnesl Zlatou palmu. Jeho uznání pak pečetil Oscar za scénář pro Tarantina a
Rogera Avaryho a dalších šest nominací.
Český trailer filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí
2.
Osm hrozných
Pulp Fiction je možná nejslavnějším a nejvlivnějším Tarantinovým filmem, ale jeho komorní epický western
Osm hrozných je dalším mistrovským dílem, které nemá v dějinách filmu obdoby. Jeho originalita a jedinečnost tkví právě v tom, že jde o komorní, skoro divadelní pojetí rozprostřené do téměř tříhodinové stopáže, natočené navíc na unikátní 70mm formát, který byl naposledy použit ve filmu
Navždy a daleko v roce 1992. Fascinující na filmu
Osm hrozných je jeho záměrná antiatraktivita, jeho celý děj se odehrává buď ve vnitřku kočáru, nebo v interiérech roubené hospody. Velkou měrou se o jeho unikátnost zasadil typicky propracovaný scénář a nelineární vyprávěcí struktura, a především pak herci jako Kurt Russell, Samuel L. Jackson a
Jennifer Jason Leigh, kteří tu podávají mimořádné výkony, a pak také hudba, pro níž Tarantino poprvé angažoval legendárního
Ennia Morriconeho, jehož jiné skladby používal ve svých předchozích filmech. Až zde si nechal složit originální původní hudbu, která slavnému italskému skladatelovi přinesla jeho vůbec prvního Oscara.
Český trailer filmu Osm hrozných
1.
Tenkrát v Hollywoodu
Tarantinův nejnovější film
Tenkrát v Hollywoodu je mistrovským dílem, které je také jeho nejlepším od
Pulp Fiction a
Osmi hrozných.
Tenkrát v Hollywoodu je vybroušenou komplexní a vyčerpávající podívanou, která je ve všech směrech zcela uchvacující a je Tarantinovou filmovou závětí. Shrnul tu všechny své dosavadní filmové zkušenosti. Jde o velkolepě natočenou poctu lidem ve filmovému průmyslu. Je to překrásná, barevná, unikátní a dojemná óda na život a film, natočená tak, jak to dovede jen Tarantino. Finále je pak důmyslnou pomstou nespravedlnostem světa a snahou filmem napravit to, co ve skutečnosti napravit už nelze. Ale abychom nevelebili jen Tarantina, velkou pochvalu zaslouží především ústřední herecké duo - Leonardo DiCaprio a zvláště Brad Pitt, který by za svůj výkon měl sklidit minimálně oscarovou nominaci.
Tenkrát v Hollywoodu bude jistě letošním oscarovým favoritem a Tarantino si, doufejme, po zásluze vyslouží další zlatou sošku. Snad to bude za režii, protože by si ji za tento film konečně zasloužil.
Tenkrát v Hollywoodu je budoucím kultem, který se s přibývajícími lety zařadí po bok
Pulp Fiction.
Český trailer filmu Tenkrát v Hollywoodu