Římani okupují celou Galii až na jednu vesničku, jejíž obyvatelé dokáží vzdorovat díky kouzelnému lektvaru druida Panoramixe, díky němuž mají nadlidskou sílu… jak se ostatně praví na začátku každého komiksu s Asterixem. Jednoho dne si ale Panoramix zvrtne kotník a napadne ho, že by si pro všechny případy měl najít nástupce, jemuž by znalost receptu na kouzelný nápoj předal. Spolu s Asterixem a Obelixem se tudíž vydává na výpravu po Galii hledat vhodného mladého druida. Toho se rozhodne využít zákeřný druid Sulfurix, dávný Panoramixův protivník…
Francouzský animovaný film Asterix a tajemství kouzelného lektvaru je již druhý trojrozměrně počítačově animovaný Asterix, tím prvním byl totiž v roce 2014 snímek Asterix: Sídliště bohů (který natočili stejní tvůrci). Jediný zásadní rozdíl je tentokrát v tom, že příběh Asterixe a tajemství kouzelného lektvaru není inspirován žádnou konkrétní komiksovou předlohou (a řadí se tak po bok filmu 12 úkolů pro Asterixe z roku 1976), takže mohl vyprávět prakticky o čemkoli. Výsledný děj se ale naštěstí nijak zvlášť neoddálil od původní komiksové poetiky a specifického stylu humoru, jen o maličko víc čerpá z amerických animáků coby ze svého vzoru a je i trochu pohádkovější (druidi jsou tu prakticky za čaroděje a jejich kouzla hrají velkou roli).
Stylizovaná animace je skvělá stejně jako minule, nechybí velké množství nápaditých (i předpokládatelných) gagů, spousta známých postav, několik nových postav (kromě Sulfurixe ještě zejména malá holčička, která se vetře k trojici hrdinů na jejich výpravu – prakticky hlavní ženská hrdinka) a nahuštěné tempo vyprávění, díky němuž se pořád něco děje a prostor pro nudu tím pádem vyloženě nemá šanci vzniknout.
Co naopak chybí, je jakýkoli satirický přesah do současnosti, jenž komiksy i filmy s Asterixem zpravidla vždy v nějaké podobě obsahovaly a činilo je to nadčasovými (v Sídlišti bohů to byly odkazy na cestovní ruch, urbanizaci, přistěhovalce, dělnické odbory, politiku, život na sídlišti a podobně). Nic ani vzdáleně podobného nelze v Asterixovi a tajemství kouzelného lektvaru detekovat, následkem čehož poměrně jednoduchému příběhu schází hloubka – jde vyloženě jen o to, jestli Panoramix najde svého nástupce a zda se podaří překazit Sulfurixovy plány a zachránit vesnici, která zůstala vinou ostatních obyvatel delší dobu nedostatečně hlídaná, před útoky Římanů…
Co naopak chybí, je jakýkoli satirický přesah do současnosti, jenž komiksy i filmy s Asterixem zpravidla vždy v nějaké podobě obsahovaly a činilo je to nadčasovými (v Sídlišti bohů to byly odkazy na cestovní ruch, urbanizaci, přistěhovalce, dělnické odbory, politiku, život na sídlišti a podobně). Nic ani vzdáleně podobného nelze v Asterixovi a tajemství kouzelného lektvaru detekovat, následkem čehož poměrně jednoduchému příběhu schází hloubka – jde vyloženě jen o to, jestli Panoramix najde svého nástupce a zda se podaří překazit Sulfurixovy plány a zachránit vesnici, která zůstala vinou ostatních obyvatel delší dobu nedostatečně hlídaná, před útoky Římanů…I přes absenci myšlenkové nadstavby se ale může i dospělý divák výtečně bavit – u leckterých obzvlášť dobře vymyšlených verbálních i neverbálních vtipů (nebo hodně absurdních a ojediněle i dadaistických vtipů) se dá smát i nahlas, přestože většina jich je pochopitelně mířená hlavně na děti. Občasné moderní prvky sice dost vyčnívají a do Asterixe se nehodí (slyšet během filmu opakovaně píseň You Spin Me Round nebo sledovat Panoramixe, jak pomocí kouzel staví z římských legionářů Transformera, je zážitek vskutku nevšední), nicméně podobných úkroků stranou k jinému typu humoru, než na jaký jsme u Asterixe zvyklí, je ve filmu naštěstí pomálu.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
