Většina snímku totiž sestává z přihlouplých scenáristických berliček, s jejichž pomocí se jeho tvůrci snaží ze všech sil docílit toho, aby Michael neměl možnost nebo chuť z vlaku vystoupit, odmítnout spolupracovat při hledání neznámého cestujícího podle neznámého klíče, či kontaktovat někoho mimo vlak (třeba rodinu nebo bývalé spolupracovníky od policie), protože ta nebezpečná organizace, která ho do toho zatáhla, je evidentně všemocná, má své lidi na každé zastávce i uvnitř vlaku, jehož vagony sleduje zřejmě přes satelit, a nejenže má napíchnuté mobilní telefony všech pasažérů, ale navíc je schopná kohokoli z nich uvnitř vlaku zabít, aniž by si toho kdokoli z ostatních cestujících všiml. Michael pak zmateně a nejistě prochází vlakem tam a zpátky a chová se jako psychopat, čímž na sebe nutně upoutává značnou pozornost (což pochopitelně není žádoucí).

 

Samozřejmě nechybí zásadní dějové zvraty, odkrývající ďábelské plány záporáků, akorát že namísto toho, aby ty zvraty osvětlovaly celou situaci a krásně do sebe v závěru zapadaly, tak dělají pravý opak – na konci snímku se v plné kráse ukazuje, jak hloupě si záporáci celou dobu počínali, jak zbytečně komplikované a překombinované ty jejich plány byly, a jak nepravděpodobné bylo, že by jim ty plány vyšly. Svých cílů přitom mohli dosáhnout mnohem snadněji a efektivněji a s mnohem pravděpodobnějším úspěchem, ale to by pak byl asi mnohem kratší a méně zajímavý film, že.

 

Od filmů s podobným námětem nikdo logiku ani realističnost neočekává, ale zas ten film nesmí být tak hloupý, aby urážel inteligenci diváka a nedával smysl ani v základech. Komu tenhle žánr sedí (a třeba se mu líbil snímek NON-STOP), ten jistě ocení přinejmenším slušně budovanou atmosféru nejistoty a kvalitně nasnímané špinavé prostředí vlaku a jistě překousne i lecjaký příběhový přešlap, klišé nebo skutečnost, že postava hlavního hrdiny je v podstatě jen naplněním stereotypní šablony. Ale všem jen tohle určitě stačit nebude.