Michael (Liam Neeson), pojišťovací agent a bývalý policista, jezdí už deset let do práce vlakem. Jednoho dne, shodou okolností po jeho nečekaném propuštění z pojišťovací firmy, ho ve vlaku osloví neznámá žena a nabídne mu sto tisíc dolarů, když jí pomůže identifikovat ve vlaku jednoho z cestujících, který jím jede poprvé (s pravidelnými pasažéry se totiž Michael za těch deset let zná), měl by vystupovat na poslední stanici a má u sebe zavazadlo, do něhož je potřeba do té doby tajně umístit GPS lokátor. Pak ta žena vystoupí se slovy, že na toaletě je schovaná záloha, a ponechá Michaela dosti zmateného.Fór je totiž v tom, že ze všech těch cestujících (kterých je rozhodně víc než sto) se Michael pravidelně potkává jen s pár jedinci a mezi těmi ostatními je spousta nových tváří, kteří většinou nějaké zavazadlo mají a v mnoha případech navíc vystupují na konečné. Dále Michael zjišťuje, že nalezením finanční zálohy na záchodě nabídku neznámé ženy de facto přijal, čímž se nenávratně ocitl v rukách nebezpečné organizace, která má své agenty všude, neváhá zabíjet nebo unášet lidi a hodlá si dohlédnout na to, aby Michael dodržel své závazky.
Po žraločím dobrodružném survival thrilleru Mělčiny se původem francouzský režisér Jaume Collet-Serra vrátil ke specifickému žánru „thriller s Liamem Neesonem v roli tvrďáka“, do nějž již přispěl nejedním snímkem (Neznámý, Non-Stop, Noční běžec). Cizinec ve vlaku se z nich nejvíce podobá snímku NON-STOP, s nímž sdílí i jednoho ze tří scenáristů (a ti zbylí dva jsou debutanti) a řadu styčných prvků. Hlavní hrdina je v něm představen svižně a přitom věcně, záhy je zatažen do zajímavé a atraktivně působící výchozí situace, děj se odehrává v omezeném prostoru veřejného dopravního prostředku, kde jde cestujícím o život, a bohužel – stejně jako v případě NON-STOP – se také poměrně rychle začne ukazovat, že film se sice tváří chytře, ale ve skutečnosti je dost debilní. Nikoli pouze nerealistický nebo nelogický, ale vyloženě debilní.
Po žraločím dobrodružném survival thrilleru Mělčiny se původem francouzský režisér Jaume Collet-Serra vrátil ke specifickému žánru „thriller s Liamem Neesonem v roli tvrďáka“, do nějž již přispěl nejedním snímkem (Neznámý, Non-Stop, Noční běžec). Cizinec ve vlaku se z nich nejvíce podobá snímku NON-STOP, s nímž sdílí i jednoho ze tří scenáristů (a ti zbylí dva jsou debutanti) a řadu styčných prvků. Hlavní hrdina je v něm představen svižně a přitom věcně, záhy je zatažen do zajímavé a atraktivně působící výchozí situace, děj se odehrává v omezeném prostoru veřejného dopravního prostředku, kde jde cestujícím o život, a bohužel – stejně jako v případě NON-STOP – se také poměrně rychle začne ukazovat, že film se sice tváří chytře, ale ve skutečnosti je dost debilní. Nikoli pouze nerealistický nebo nelogický, ale vyloženě debilní.Přitom se nedá říct, že by byl Cizinec ve vlaku špatně režírovaný technicky. Jaume Collet-Serra má bohaté zkušenosti s natáčením povrchní efektní zábavy, takže i thriller s velice špatným scénářem působí v jeho podání jako dynamická a napínavá oddychová jednohubka, a to i přesto, že v něm téměř nejsou akční scény (ty vybuchující vagony obsažené v upoutávkách jsou až úplně na konci, do té doby dojde jen ke dvěma rvačkám) a že Liam Neeson nepředvádí nic, co by nepředváděl už v předchozích filmech téhož režiséra, případně i jinde. Peklo začíná ve chvíli, kdy se začnete nad zápletkou, chováním postav a strukturou děje byť jen mírně zamýšlet.
Většina snímku totiž sestává z přihlouplých scenáristických berliček, s jejichž pomocí se jeho tvůrci snaží ze všech sil docílit toho, aby Michael neměl možnost nebo chuť z vlaku vystoupit, odmítnout spolupracovat při hledání neznámého cestujícího podle neznámého klíče, či kontaktovat někoho mimo vlak (třeba rodinu nebo bývalé spolupracovníky od policie), protože ta nebezpečná organizace, která ho do toho zatáhla, je evidentně všemocná, má své lidi na každé zastávce i uvnitř vlaku, jehož vagony sleduje zřejmě přes satelit, a nejenže má napíchnuté mobilní telefony všech pasažérů, ale navíc je schopná kohokoli z nich uvnitř vlaku zabít, aniž by si toho kdokoli z ostatních cestujících všiml. Michael pak zmateně a nejistě prochází vlakem tam a zpátky a chová se jako psychopat, čímž na sebe nutně upoutává značnou pozornost (což pochopitelně není žádoucí).
Samozřejmě nechybí zásadní dějové zvraty, odkrývající ďábelské plány záporáků, akorát že namísto toho, aby ty zvraty osvětlovaly celou situaci a krásně do sebe v závěru zapadaly, tak dělají pravý opak – na konci snímku se v plné kráse ukazuje, jak hloupě si záporáci celou dobu počínali, jak zbytečně komplikované a překombinované ty jejich plány byly, a jak nepravděpodobné bylo, že by jim ty plány vyšly. Svých cílů přitom mohli dosáhnout mnohem snadněji a efektivněji a s mnohem pravděpodobnějším úspěchem, ale to by pak byl asi mnohem kratší a méně zajímavý film, že.
Většina snímku totiž sestává z přihlouplých scenáristických berliček, s jejichž pomocí se jeho tvůrci snaží ze všech sil docílit toho, aby Michael neměl možnost nebo chuť z vlaku vystoupit, odmítnout spolupracovat při hledání neznámého cestujícího podle neznámého klíče, či kontaktovat někoho mimo vlak (třeba rodinu nebo bývalé spolupracovníky od policie), protože ta nebezpečná organizace, která ho do toho zatáhla, je evidentně všemocná, má své lidi na každé zastávce i uvnitř vlaku, jehož vagony sleduje zřejmě přes satelit, a nejenže má napíchnuté mobilní telefony všech pasažérů, ale navíc je schopná kohokoli z nich uvnitř vlaku zabít, aniž by si toho kdokoli z ostatních cestujících všiml. Michael pak zmateně a nejistě prochází vlakem tam a zpátky a chová se jako psychopat, čímž na sebe nutně upoutává značnou pozornost (což pochopitelně není žádoucí).Samozřejmě nechybí zásadní dějové zvraty, odkrývající ďábelské plány záporáků, akorát že namísto toho, aby ty zvraty osvětlovaly celou situaci a krásně do sebe v závěru zapadaly, tak dělají pravý opak – na konci snímku se v plné kráse ukazuje, jak hloupě si záporáci celou dobu počínali, jak zbytečně komplikované a překombinované ty jejich plány byly, a jak nepravděpodobné bylo, že by jim ty plány vyšly. Svých cílů přitom mohli dosáhnout mnohem snadněji a efektivněji a s mnohem pravděpodobnějším úspěchem, ale to by pak byl asi mnohem kratší a méně zajímavý film, že.Od filmů s podobným námětem nikdo logiku ani realističnost neočekává, ale zas ten film nesmí být tak hloupý, aby urážel inteligenci diváka a nedával smysl ani v základech. Komu tenhle žánr sedí (a třeba se mu líbil snímek NON-STOP), ten jistě ocení přinejmenším slušně budovanou atmosféru nejistoty a kvalitně nasnímané špinavé prostředí vlaku a jistě překousne i lecjaký příběhový přešlap, klišé nebo skutečnost, že postava hlavního hrdiny je v podstatě jen naplněním stereotypní šablony. Ale všem jen tohle určitě stačit nebude.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
