Harry Hole (Michael Fassbender) je policejní detektiv-alkoholik, který se dostane na stopu sériového vraha, zabíjejícího vdané/rozvedené ženy a stavícího před domy svých obětí sněhuláky. Z vedlejších postav stojí za zmínku Harryho bývalá žena (Charlotte Gainsbourg) a nová mladá posila jeho vyšetřovacího týmu (Rebecca Ferguson). Harryho pátrání je navíc okrajově prokládáno devět let starými událostmi z jiného města, kde jiný detektiv (Val Kilmer) řeší velmi podobný případ pravděpodobně stejného vraha.Tvůrci amerického krimithrilleru Sněhulák se rozhodli představit na filmovém plátně populárního hrdinu mnohadílné knižní řady norského spisovatele Jo Nesbøho. A z nějakého důvodu si jako vhodnou předlohu k adaptaci vybrali zrovna Sněhuláka, kterýžto je v této románové sérii sedmým dílem (takže se v něm počítá s nějakou návazností na vývoj hlavního hrdiny a na události z předchozích knih, což jde v tomto filmu pochopitelně zcela stranou). Ještě podivnější je nicméně fakt, že jej adaptovali velmi volně (a velmi špatně) a dopustili se v příběhu mnoha změn, následkem čehož jej přetvořili v extrémně zmatený a neobratně vyprávěný film, trpící početnou řadou neduhů.
Sněhulák v sobě nese snad všechny charakteristické prvky špatných adaptací obsáhlých literárních děl. Je v něm až příliš mnoho postav, z nichž naprostá většina je jen velice zběžně načrtnutá. Myšlenkové pochody nejdůležitějších postav a motivace k jejich činům jsou téměř neznatelné, v některých případech dokonce zcela chybějící. Spousta motivů a vedlejších příběhových linií, v knize pravděpodobně zásadních, je zde výrazně okleštěna, nevysvětlena, a případně došlo i ke změně jejich významu, tudíž z nich zbyla nepochopitelná a neuchopitelná ohlodaná torza. Různé vedlejší postavy do příběhu náhodně vstupují a pak náhodně mizí, aniž by se jejich osud dočkal nějakého završení, nebo se něčím ospravedlnila jejich samotná existence (a to je v některých případech hrají i slavní herci zvučných jmen).Spousta vedlejších zápletek má totiž funkci slepých uliček, které mají Harryho či jeho kolegy svádět na falešné stopy. Tyto zápletky jsou nicméně odhozeny a už se jim film dál nevěnuje, jakmile se ukáže, že šlo pouze o slepé uličky. Výsledkem je každopádně to, že spousta vedlejších postav a dějových linií nemá nic společného s ničím a jsou zcela plonkové a nadbytečně z filmu trčí, jen aby měl divák nad čím přemýšlet (což se moc rozumně nedá). Je potom poměrně složité se alespoň základně orientovat ve vyšetřování případu – v jistých okamžicích třeba vidíme Harryho novou kolegyni, jak pátrá na vlastní pěst, avšak není vůbec jasné, jaké informace má od Harryho k dispozici, a jaké informace má naopak k dispozici Harry od ní, protože ve spoustě scén není přítomný buď on, nebo ona.
Když se na konci dozvíte identitu vraha a zpětně si složíte jeho motivaci k tomu, co dělal, tak spousta věcí vůbec nedává smysl. Proč posílal Harrymu anonymní dopisy? Proč stavěl ty sněhuláky? Proč zabíjel ty ženy? Byl to opravdu on, kdo vraždil stejným způsobem i před devíti lety? Proč některé ženy rozřezával na kusy a skládal jejich těla do sofistikovaných tvarů (a u jiných to nedělal)? Na nic z toho film objektivně neodpovídá, pokud tedy vysvětlením není to, že vrah je psychopat, což má vysvětlovat vše. Ale nevysvětluje to nic. V řadě případů to z chování vraha dokonce vypadá, jako by se vyloženě snažil docílit toho, aby ho policie dopadla (což je zřejmě mylná domněnka).
Jinými slovy, Sněhulák je SCENÁRISTICKOU KATASTROFOU A EXTRÉMNĚ NEPODAŘENOU ADAPTACÍ. Je tak zoufale rozpadlý, že ho nemá šanci zachránit ani kamera, místy se docela hezky vyžívající v líbivých autentických norských lokacích (ovšem postavy mluví anglicky), ani režie jinak poměrně schopného švédského režiséra Tomase Alfredsona (Ať vejde ten pravý, Jeden musí z kola ven), který tentokrát režíruje mdle, nenápaditě a vyloženě podprůměrně a nezvládá ani vést herce. Michael Fassbender hraje mátožně a jeho výkon připomíná autíčko na setrvačník ve finále dojezdu a dokonce i všichni ostatní herci nepředvádějí nic výrazného. Na mrazivý thriller, vystavěný na základě populární a výborně hodnocené skandinávské předlohy, je Sněhulák navíc mimořádně nenapínavý a nevtahující.Posledním hřebíčkem do rakve jsou trailery, obsahující až překvapivé množství scén, které ve výsledném filmu vůbec nejsou. Například v celém filmu není jediná exploze a ani jediný požár (a je toho mnohem víc). Zřejmě je to důsledek nějakého výrazného krácení a přestříhávání na poslední chvíli, film má přitom ale i tak dvě hodiny. Ale hlavně že v něm tvůrci nechali toho zhola zbytečného deratizátora, co Harrymu likviduje v bytě plíseň, bez toho by se to evidentně neobešlo.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
