Zatímco první zmíněný pracoval s několika výlučnými předpoklady, z nichž se nakonec potvrdily oba a final girl se díky tomu mohla vyrovnat se svou minulostí, druhý důsledně podvrací (sub)žánrová očekávání, aby skončil docela konvenčně. Začíná jako caper, potažmo heist film, jelikož je nám představena trojice přátel, z nichž každý má dobré důvody pro výhodný poslední lup, aby se dostali z neperspektivního Detroitu. Ačkoliv jsou zloději, jejich motivace jsou pochopitelné a minimálně ke dvěma z nich dovedeme být empatičtí, pokud nám nejsou rovnou sympatičtí.
Nastává první zvrat, protože "zlodějský" snímek se přerodí do home invasion, v rámci kterého na nějakou dobu dojde k morálnímu přepólování. Nejsme na straně oné trojice, ale slepého muže, kterého okrádají o vysoké odškodnění za smrt jeho dcery, která zemřela při autonehodě. Představte si, jako kdybyste sledovali o poznání méně hvězdnou Dannyho jedenáctku, která by se po prvním aktu změnila v Čekej do tmy. Slepá osoba ohrožována ve vlastním domě někým zvenku je vzhledem k okolnostem donucena použít svůj handicap jako výhodu. Až na to, že tentokrát není v nebezpečí Audrey Hepburn, jež si na svou slepotu kvůli nedávné ztrátě zraku teprve zvyká, ale Stephen Lang (podávající podobně znepokojivý i soucit vyvolávající výkon jako John Goodman v Ulice Cloverfield 10) jakožto bývalý válečný veterán plně se orientující ve svém obydlí a s vyvinutým sluchem i čichem.
Poté se minimálně ještě jednou vše obrátí, ale to by tento text prozrazoval už přespříliš. (O trochu více je v naší kinorecenzi.) Snad nebude za spoiler považováno, že takhle dobrá hra na kočku a myš v uzavřené lokaci tady nebyla od Úkrytu Davida Finchera. Nejenom díky scenáři Roda Sayaguese a Fede Alvareze, který nápaditě variuje a kombinuje několik různých vzorců (heist, home invasion...), ale i Alvarezově režii. Dlouhý záběr po vniku do domu není jenom stylistickou ekvilibristikou, protože podobně jako u Finchera pomáhá orientaci v prostoru a předjímá některé věci příští, když se místy odpoutá od postav a zabere některou z důležitých rekvizit (zahradnické nůžky, převrácená fotografie dcery, skleněné okno). Jindy naopak způsobem záběrování a vůbec rámování informace odpírá, či vede k tvorbě ne zcela spolehlivých závěrů ohledně osudu postav/y.
Je proto škoda, že dílo pracující s klišé různých žánrů, ale očekávání s nimi spojená podvracející, se přikloní ke konvencím hororu. Je jedno kterým, podstatou je, že film přechytračující žánrově sběhlé publikum je nakonec divákem/divačkou přechytračen. Zamrzí také, že Detroit sice je využit jako uvěřitelné pozadí pro motivace a jednání postav, víc se s ním však nepracuje, čímž se Smrt ve tmě liší od takových klasik či kultů jako Vysvobození, Texaský masakr motorovou pilou, Vymítač ďábla či Mlčení jehňátek. Výsledné hodnocení se u každého či každé bude vedle dalších faktorů odvíjet i od toho, jestli už má za sebou podobné tituly z poslední doby (Ulice Cloverfield 10, Rozpolcený). Žánrovým milníkem se nestane (epilog je na to příliš odvozený), nezačleňuje se ani do rozvinutější franšízy, a tak zůstává u výborné žánrovky, která ví, že víme, což v tomto případě stačí k intenzivnímu zážitku. (9/10)
BLU-RAY:
Smrt ve tmě vychází na nosičích pro domácí kina ve standardním provedení. DVD i BD je dostupné v klasické plastové krabičce s vhodně zvoleným vnitřním artworkem (vlevo ohrožovaný, vpravo hrozba). Na nejmenovaném e-shopu si můžete ještě zakoupit o dvě stovky dražší steelbook, který má na přední straně slepého protagonistu-antagonistu, na zadní straně dva lupiče a lupičku před jeho domem (tento obraz koresponduje s potiskem disku). Ve dvou věcech se však Smrt ve tmě přece jenom liší. Pokud dva tituly poukazují na trend (druhým je eko horor Mělčiny), Bonton se rozhodl na obaly hororů, považovaných předsudečně za brakový a vůbec nízký žánr, dávat oslavné citace kritiků/kritiček a nově i certifikaci z agregátoru recenzí RottenTomatoes. Na něm má snímek 87% (s průměrným hodnocením 7,1 z 10). Druhou - o poznání méně sympatickou odlišností - je nemalé množství naštěstí přeskočitelných upoutávek (Hra peněz, The Bronze, Ratter - nesmyslně bez české titulkové podpory), které se spustí po načtení disku, než se dostaneme do pouze statického menu.
Smrt ve tmě vychází na nosičích pro domácí kina ve standardním provedení. DVD i BD je dostupné v klasické plastové krabičce s vhodně zvoleným vnitřním artworkem (vlevo ohrožovaný, vpravo hrozba). Na nejmenovaném e-shopu si můžete ještě zakoupit o dvě stovky dražší steelbook, který má na přední straně slepého protagonistu-antagonistu, na zadní straně dva lupiče a lupičku před jeho domem (tento obraz koresponduje s potiskem disku). Ve dvou věcech se však Smrt ve tmě přece jenom liší. Pokud dva tituly poukazují na trend (druhým je eko horor Mělčiny), Bonton se rozhodl na obaly hororů, považovaných předsudečně za brakový a vůbec nízký žánr, dávat oslavné citace kritiků/kritiček a nově i certifikaci z agregátoru recenzí RottenTomatoes. Na něm má snímek 87% (s průměrným hodnocením 7,1 z 10). Druhou - o poznání méně sympatickou odlišností - je nemalé množství naštěstí přeskočitelných upoutávek (Hra peněz, The Bronze, Ratter - nesmyslně bez české titulkové podpory), které se spustí po načtení disku, než se dostaneme do pouze statického menu.
Pokud jsem výše psal o "standardním provedení", znamená to, že v případě obrazového (ve formátu 2.40:1) a zvukového přepisu (originální zvuková stopa v DTS-HD MA 5.1) spadá Smrt ve tmě mezi referenční disky. Obvykle takové hodnocení čtete u blockbusterů a/či animovaných počinů, jenže zde je hodnocen v podstatě nízko až středněrozpočtový titul, který vyniká ve dvou málo často vídaných a slýchaných ohledech.
Co se týče obrazu, je to černá, ve které - pokud nemá - se nic neztrácí, naopak je nesmírně nuancovaná. Vrcholem je scéna, ve které jsme spolu s postavami skoro potmě, barvu lze zaznamenat jenom na chvíli, když místnost ozáří výstřel z pistole. I velmi specifické svícení, kdy umělé osvětlení supluje to skutečné (či se komplikovaně dosvěcuje plac), nemá za následek snížení ostrosti či haló s ohledem na postavy. Barvy jsou desaturované, ale takto film vypadal už v kině - a o to více vyniknou co do barevného podání teplejší momenty (sklepní místnost). Textura - pokožky, oblečení, domu - je nesmírně detailní, detroitský sociální realismus s hororovými postupy (svícení, tonální ladění) na výbornou.
Co se týče zvuku, je to ticho, resp. směrování divácké pozornosti skrz efektové kanály, když ticho prolomí zvuk, a to obzvlášť u těch z mimoobrazového prostoru. Kroky vycházející shora, rázné výstřely či kontaktní souboje, za každých okolností dokonale srozumitelné dialogy či monology... neskutečně atmosferické a vtahující. Jediným mínusem (pokud pomineme absenci českého dabingu, který si mládež u podobného typu děl přece jenom žádá) je to, že si snímek není možné poslechnout se zvukovou stopou pro lidi se zrakovým postižením. (10/10)
Featurette Zvuky hrůzy k filmu Smrt ve tmě (2016)
BONUSY:
Co se týče obrazu, je to černá, ve které - pokud nemá - se nic neztrácí, naopak je nesmírně nuancovaná. Vrcholem je scéna, ve které jsme spolu s postavami skoro potmě, barvu lze zaznamenat jenom na chvíli, když místnost ozáří výstřel z pistole. I velmi specifické svícení, kdy umělé osvětlení supluje to skutečné (či se komplikovaně dosvěcuje plac), nemá za následek snížení ostrosti či haló s ohledem na postavy. Barvy jsou desaturované, ale takto film vypadal už v kině - a o to více vyniknou co do barevného podání teplejší momenty (sklepní místnost). Textura - pokožky, oblečení, domu - je nesmírně detailní, detroitský sociální realismus s hororovými postupy (svícení, tonální ladění) na výbornou.
Co se týče zvuku, je to ticho, resp. směrování divácké pozornosti skrz efektové kanály, když ticho prolomí zvuk, a to obzvlášť u těch z mimoobrazového prostoru. Kroky vycházející shora, rázné výstřely či kontaktní souboje, za každých okolností dokonale srozumitelné dialogy či monology... neskutečně atmosferické a vtahující. Jediným mínusem (pokud pomineme absenci českého dabingu, který si mládež u podobného typu děl přece jenom žádá) je to, že si snímek není možné poslechnout se zvukovou stopou pro lidi se zrakovým postižením. (10/10)
BONUSY:
Jedinou slabinou disku jsou bonusy. Nemají české titulky, lze si k nim pustit aspoň anglické (a španělské). Na zadní straně obalu, slibujícím, že "režisér Fede Alvarez odkrývá další hrůzy a zavede vás hlouběji do zákulisí natáčení filmu", vypadá nabídka bohatě. Vedle audiokomentáře osmička vystřižených scén (s volitelným režisérském komentářem) a pětice dokumentů, jenže zhlédnutí nepoužitého materiálu zabere čtvrt hodinu času a nejinak tomu je u velmi krátkých featurettů.
Pozitivem je, že bonusová zvuková stopa i krátké tematické dokumenty spolu s vystřiženými scénami jsou zajímavé. Audiokomentář režiséra Fede Alvareze, spoluscenáristy Rodoa Sayaguese a herce Stephena Langa nemá hluchá místa a dozvíme se v něm o vývoji příběhu, různých názvech, samotném natáčení (v Detroitu a Budapešti), řešení některých scén ad.; bohužel Lang moc o své postavě a způsobu hraní neřekne. Režisérský komentář je i k vystřiženým scénám (15:18 min.), které nebyly nakonec použity, protože by příliš zpomalovaly první akt snímku či by odpovídaly příliš. Je to ale škoda, protože lépe prokreslují všechny postavy a lépe objasňují motivace některých.
Pět dokumentů působí i kvůli své délce jako promo spoty (nemálo připomínají EPK), ale spoileroidní, a tak není dobré si je pouštět před zhlédnutím filmu. V Není úniku (2:56 min.) se navzdory názvu mluví hlavně o vizuálním stylu, scéně ve tmě a specifickém způsobu svícení, přičemž vše se odvíjelo od handicapu protagonisty/antagonisty. Jemu je věnován následující featurette nazvaný Muž ve tmě (3:17 min.), který není ani tak o herci (Stephen Lang), ale o samotné postavě a o tom, nakolik bylo natáčení fyzické. Podobně na tom je dokument Seznamte se s herci (4:04), ve kterém nejde o seznámení se s herci, ale s postavami, které ztvárňují - řeč je o jejich (ne)sympatičnosti, motivacích apod. Stavba strašidelného domu (3:51) pak není ani tak o samotné stavbě domu, ale o jeho představení, protože jsme provedeni jednotlivými pokoji. Zvuky hrůzy (1:50 min.) na předchozí featurette navazují, ale nejsou o zvukových efektech, nýbrž o skládání hudby, která měla evokovat zvuky domu (hrůzy), a tak se jako nástroje používaly i ty vyrobené z domácích potřeb apod. Na této patnáctiminutovce, kterou si bohužel nelze pustit v celku, je nejpozoruhodnější to, že se na horor velmi nezvykle vyzdvihují postavy, přičemž dům je pojímán jako jedna z nich. (5/10)
Vystřižená scéna z filmu Smrt ve tmě (2016)
ZÁVĚR:
Ačkoliv si nemyslím, že Smrt ve tmě je "nejlepši americký horor za posledních dvacet let" (Jim Hemphill, Filmmaker Magazine), považuji "ji" za jedno z nejpříjemnějších překvapení loňské kinodistribuce. Na Blu-rayi má výborný obraz a překvapivě i zvuk, který by mohl být poměřován s vícekanálovými mixy. Mírným zklamáním jsou neotitulkované a nepočetné bonusy, zato opravdu přínosné (zejména audiokomentář, postavy lépe prokreslující vystřižené scény a krátké, přesto informativní dokumenty). Jasné doporučení pro žánrové fanoušky/fanynky i pro ty, jimž chybí nápadité žánrovky. Pro ně by ovšem mohlo být odrazující, že film má pouze české titulky, nikoliv dabing, který je přece jenom preferován mládeźí, jež je hlavní cílovkou tohoto typu děl. Distributor jde trochu proti sobě, ale snad "certifikát kvality" přiláká náročnější publikum.
Pozitivem je, že bonusová zvuková stopa i krátké tematické dokumenty spolu s vystřiženými scénami jsou zajímavé. Audiokomentář režiséra Fede Alvareze, spoluscenáristy Rodoa Sayaguese a herce Stephena Langa nemá hluchá místa a dozvíme se v něm o vývoji příběhu, různých názvech, samotném natáčení (v Detroitu a Budapešti), řešení některých scén ad.; bohužel Lang moc o své postavě a způsobu hraní neřekne. Režisérský komentář je i k vystřiženým scénám (15:18 min.), které nebyly nakonec použity, protože by příliš zpomalovaly první akt snímku či by odpovídaly příliš. Je to ale škoda, protože lépe prokreslují všechny postavy a lépe objasňují motivace některých.
Pět dokumentů působí i kvůli své délce jako promo spoty (nemálo připomínají EPK), ale spoileroidní, a tak není dobré si je pouštět před zhlédnutím filmu. V Není úniku (2:56 min.) se navzdory názvu mluví hlavně o vizuálním stylu, scéně ve tmě a specifickém způsobu svícení, přičemž vše se odvíjelo od handicapu protagonisty/antagonisty. Jemu je věnován následující featurette nazvaný Muž ve tmě (3:17 min.), který není ani tak o herci (Stephen Lang), ale o samotné postavě a o tom, nakolik bylo natáčení fyzické. Podobně na tom je dokument Seznamte se s herci (4:04), ve kterém nejde o seznámení se s herci, ale s postavami, které ztvárňují - řeč je o jejich (ne)sympatičnosti, motivacích apod. Stavba strašidelného domu (3:51) pak není ani tak o samotné stavbě domu, ale o jeho představení, protože jsme provedeni jednotlivými pokoji. Zvuky hrůzy (1:50 min.) na předchozí featurette navazují, ale nejsou o zvukových efektech, nýbrž o skládání hudby, která měla evokovat zvuky domu (hrůzy), a tak se jako nástroje používaly i ty vyrobené z domácích potřeb apod. Na této patnáctiminutovce, kterou si bohužel nelze pustit v celku, je nejpozoruhodnější to, že se na horor velmi nezvykle vyzdvihují postavy, přičemž dům je pojímán jako jedna z nich. (5/10)
ZÁVĚR:
Ačkoliv si nemyslím, že Smrt ve tmě je "nejlepši americký horor za posledních dvacet let" (Jim Hemphill, Filmmaker Magazine), považuji "ji" za jedno z nejpříjemnějších překvapení loňské kinodistribuce. Na Blu-rayi má výborný obraz a překvapivě i zvuk, který by mohl být poměřován s vícekanálovými mixy. Mírným zklamáním jsou neotitulkované a nepočetné bonusy, zato opravdu přínosné (zejména audiokomentář, postavy lépe prokreslující vystřižené scény a krátké, přesto informativní dokumenty). Jasné doporučení pro žánrové fanoušky/fanynky i pro ty, jimž chybí nápadité žánrovky. Pro ně by ovšem mohlo být odrazující, že film má pouze české titulky, nikoliv dabing, který je přece jenom preferován mládeźí, jež je hlavní cílovkou tohoto typu děl. Distributor jde trochu proti sobě, ale snad "certifikát kvality" přiláká náročnější publikum.