I tentokrát jde totiž o konflikt dvou mužů, potenciálního tchána a zetě. Akorát že tentokrát je to ten mladší, kdo se chová nestandardně.
Výchozí situace je jasná. Otec rodiny Flemingových (
Bryan Cranston) je důstojný a vážný muž ze staré školy, co se snaží udržet nad vodou svou krachující tiskařskou firmu. Má tolerantní manželku, dospívajícího syna, co by měl kráčet v jeho šlépějích, a dospělou dceru (
Zoey Deutch), která všechny pozve na Vánoce do domu svého přítele Lairda, aby je s ním seznámila. Vtip je v tom, že Laird (
James Franco) je sice nehorázně bohatý vývojář herních aplikací, ale chybí mu jakákoli sociální inteligence, takže se vůbec neumí chovat, kleje hůř než ten nejotrlejší dlaždič a jeho svérázný životní styl také stojí za to.
Rodinka je tudíž přivítána v přepychovém sídle, v jehož zahradě se pasou lamy a zubři, polonahým bohémem, co všem hned zkraje předvede svá záda, na něž si nechal vytetovat jejich obličeje, a provede je domem, jehož jednu místnost nechal na počest otce své přítelkyně (kterého později zaskočí žádostí o svolení požádat ji o ruku) přebudovat na bowlingovou dráhu, a v jehož obývacím pokoji se nachází obří akvárium s mrtvým losem naloženým ve vlastní moči. Což je teprve začátek.
Zbytek filmu je v podstatě založen na tom, jak rodinka překvapeně, šokovaně, či znechuceně reaguje na Lairdovo chování, na jeho šíleného asistenta, na jeho denní zvyky a vulgární slovník, na nejrůznější vymoženosti v domě (umělá inteligence, elektronická toaleta…) a na různé situace (vánoční večírek, večeře…), ale dojde i na obyčejnější, lidštější momenty (např. diskuze rodiny s dcerou o jejím rozhodnutí odejít ze školy). Někdy je to hodně vtipné, někdy méně, jindy hodně málo. Každopádně je ale podstatné, že spousta humoru je založená i na tom, že film je OPRAVDU HROZNĚ SPROSTÝ, kdy humor je často těžen z toho, že je trefný vulgární výraz použit na správném místě ve správnou chvíli.
Extrémní výskyt skutečně šťavnatých sprostých slov dělá z filmu záležitost vhodnou spíš pro mladší publikum (starší patnácti let) nebo obecně pro liberálnější diváky, kterým se líbily předchozí komedie s Jamesem Francem (
Apokalypsa v Hollywoodu,
The Interview nebo třeba nedávný animák
Buchty a klobásy). Kdokoli jiný se buď bude červenat, nebo pohoršeně odejde z kina.
Film je přitom režírován poměrně slušně, skvěle v něm funguje komediální timing, má dobře napsané postavy, vztahy mezi nimi jsou uvěřitelné, a herci dokonce i hrají lépe, než byste mohli čekat. Především Cranston a Franco představují dvě esa v rukávu, jejichž interakce je podobně zábavná jako v případě
Bena Stillera a
Roberta De Nira ve
Fotr je lotr. Akorát rozjezd je pomalejší, pár hluchých míst by neškodilo vystřihnout a ke konci to také už trochu vázne, přičemž 110 minut je na komedii podobného typu opravdu až příliš mnoho.
Komedii Proč právě on? nelze upřít, že se u ní dá velmi dobře zasmát. To se ale bohužel týká jen relativně úzkého výřezu publika, jenž bude schopné akceptovat její styl humoru, což z ní rozhodně nedělá komedii, kterou by šlo obecně doporučit každému. A na podruhé už to bude pravděpodobně slabší.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu
FilmSpot.cz.]