Zatímco na Burtonově Alence v říši divů se již pár kritiků vyřádilo, stále si našla poměrně dost nadšených fanoušků, a poměrně jednoduše si vydělala na méně vydařený sequel Alenka v říši divů: Za zrcadlem, který letos režíroval James Bobin. O poznání hůře už v ohlasech dopadla zvrácená upírská komedie Temné stíny a vyloženým úspěchem nedopadly ani životopisné a "neburtonovské" Big Eyes. Po dvou letech se tak rozhodl Tim Burton vrátit na plátna s dlouho plánovanou adaptací knížky Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, která do kin vstoupila minulý týden.Přestože Burton většinou pracuje hlavně s originálními příběhy, a nebo je jako v případu Alenky hodně pozměňuje, udělil svému novému projektu výjimku. Proč? Tato fantasy předloha je pro něj totiž jako dělaná. Dost možná i proto se jí celou dobu poměrně přesně drží, protože příběh je takový, jako kdyby jej napsal on sám, přestože za ním stojí spisovatel Ransom Riggs. Špičkový je na snímku klasicky vizuál, kterému velmi nahrává předloha, díky níž si tvůrci mohli vyhrát na vzhledu skoro každé postavy, a to opravdu povedeně. Film také, alespoň v prvních třech čtrvtinách, zbytečně nenadužívá vizuálních efektů, které by jako v jiných snímcích tohoto režiséra mohly rušit.
Teď už ale k příběhu, který se zaměřuje na Jakea (Asa Butterfield), jemuž dědeček od mala vyprávěl příběh o podivných dětech a paní Peregrinové, která je spolu s ním vychovávala v sirotčinci. S dospíváním tomu Jake ale přestává věřit, jelikož mu vtlouká celé jeho okolí, že jde jen o jeho dětskou představivost a dědovy povídačky. Když však Jakeův dědeček zemře, vidí Jake něco jako příšeru, kterou mu dědeček mnohokrát popisoval a poté nachází dopis od paní Peregrinové (Eva Green), která jej zve, aby přijel. Po dlouhém přemlouvání rodičů se v doprovodu konečně ocitá v městěčku, kde je sirotčinec umístěn, dozvídá se ale, že byl za 2. světové války zbombardován a všichni jeho obyvatelé zemřeli. Nakonec však pomocí časové smyčky opravdu nachází všechny děti spolu s jejich vychovatelkou, tady ale jejich potíže teprve začínají. Vypořádat se musí s přicházejícími monstry, i neustále se opakujícím bombardováním domu a také možností úniku z časové smyčky.Cením si na filmu rozhodně i jeho zábavného faktoru hlavně v podobě všech dětí, které jsou například neviditelné, mají ústa na zatýlku, zvedají obrovské váhy, létají, promítají své sny či oživují předměty. Tyto schopnosti dávají filmu vlnu svěžesti a hlavně vyúsťují v hromadu humorných situací, zároveň jsou pak později samozřejmě nápomocné v boji.
Skvěle zvládnutý je i příběh, který nemá žádné rušivé vedlejší dějové linky a celkem slušně drží celé dvě hodiny napětí na uzdě neustálým odkrýváním nezodpovězených otázek a drsnému finálnímu boji proti zloduchovi, jehož ztvárnil Samuel L. Jackson. Jeho role mi snad jako jediná nesedla. Rozhodně už si zahrál lepší zloduchy, například v Kingsmanovi a tentokrát jeho ztvárnění šíleného profesora poměrně pokulhává. Tento nedostatek ale vynahrazuje zbytek úžasného obsazení, které například potěší i menší rolí Judi Dench či naopak talentovanou Ellou Purnell coby létající Emmou.Od předchozích děl, která spíše potkala vlna kritiky, tak Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti rozhodně vychází i o několik stupňů lépe a dodává tak Burtonově tvorbě potřebnou šťávu, jež jí v minulých titulech chyběla. Za povedenost filmu rozhodně vděčí hlavně knižní předloze, která mu do karet velmi nahrála, ale co se "pouze" adaptování týče, tak to s pomocí scenáristky Jane Goldman zvládl bravurně.
